„Původ ptáků bylo možno určit díky obětavé práci ornitologů. Pomocí speciální optiky se podařilo z dálky odečíst kroužky na nohách ptáků. Je pravděpodobné, že se zde sokoli pokusí zahnízdit i v dalších letech,“ doufá zástupce vedoucí Správy CHKO Broumovsko Petr Kuna, který děkuje všem turistům a návštěvníkům oblasti, kteří vyšli vstříc ochraně vzácných ptáků, respektovali pokyny ochránců přírody a nevstupovali v době hnízdění na Slavenskou vyhlídku.

Chování divokých zvířat nelze vždy zcela předvídat. Pokud se sokoli budou i s mladými ještě nějakou dobu zdržovat na hnízdišti, pokusí se zde Správa CHKO Broumovsko ve spolupráci s Ekocentrem Violka uspořádat v nejbližších dnech prezentaci těchto vzácných dravců s pomocí silného stativového dalekohledu přímo v jejich přirozeném prostředí, tedy na Slavenské vyhlídce. Ta je již veřejnosti opět volně přístupná.

Broumovsko vždy patřilo mezi nejvýznamnější hnízdiště sokola v Čechách a ještě po druhé světové válce zde hnízdilo současně až šest párů. „Letos u nás zahnízdily celkem tři páry,“ prozrazuje Petr Kuna. Mladí sokolíci však vylétli z hnízda jen nad Slavenskou vyhlídkou: na dalších dvou místech se jejich počty nezvýšily.

Ze tří párů sokola stěhovavého vyvedl mladé jen ten, který zahnízdilí u Slavenské vyhlídky

„Po pěti letech úspěšného hnízdění na Chrámových stěnách v Teplických skalách zde však po ztrátě samce v páru nebyla úspěšně dokončena inkubace vajec. Také mláďata na nechráněném hnízdišti na Broumovských stěnách zřejmě nepřežila kvůli deštivému květnovému počasí nebo byla ulovena výrem. Posledním párem, kterému se nakonec podařilo mláďata vyvést, byl právě pár hnízdící v blízkosti Slavenské vyhlídky na Broumovských stěnách,“ prozrazuje Petr Kuna, a dodává, že problémem ochrany ptáků na tomto hnízdišti jsou však také nelegální vstupy do jeskyně Macarát pod Luciferem, protože přítomnost lidí v jejím okolí hnízdící sokoly ruší. „Jeskyně se nachází na území Národní přírodní rezervace Broumovské stěny a vstup do ní je možný jen na základě zvláštní výjimky,“ upozorňuje Petr Kuna, že pro veřejnost není jeskyně zpřístupněna.

Sokol stěhovavý
Tento dravý pták byl vždy pro své letové vlastnosti obdivován člověkem. Uvádí se, že se jedná o nejrychlejšího tvora planety, který při stíhání kořisti v střemhlavém letu dosahuje rychlosti i přes 300 km/h. Sokol zásadně loví jen letící kořist, živí se zejména holuby, kvíčalami a ostatními ptáky podobné velikosti.

Sokol stěhovavý, i přes příznivý nárůst jeho početnosti v posledních letech, zůstává nadále velmi vzácným živočichem, chráněným podle zákona jako kriticky ohrožený druh. V současnosti hnízdí v České republice okolo 40 párů. K hnízdění vyhledává zejména skalní oblasti, jádro české populace se vyskytuje v Českém Švýcarsku a v Labských pískovcích, v přírodě můžeme sokoly vzácně zahlédnout i v Českém ráji, v Krkonoších, v Jeseníkách a na Šumavě.