Mezi typicky letní požáry se řadí vzplanutí lesní hrabanky, oheň pohlcuje i traviny nebo slámu. „Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patří v horkém počasí všeobecně nedbalost, třeba odhození nedopalku. Takový pachatel se dá jen těžko odhalit,“ řekla mluvčí královehradeckých hasičů Martina Žahourková. Většinou se jedná o neúmyslně založené požáry, samozřejmě jsou ale i takové, které někdo započal vědomě.

Oheň může zažehnout i jiskra, která odskočí od výfuku automobilu, který projíždí na cestě mezi vyprahlými poli. Požár může stejným způsobem způsobit i zemědělský stroj v ne úplně dokonalém technickém stavu. „Problematická jsou rovněž otevřená ohniště,“ dodala Žahourková.

Zatím naposledy, minulou neděli, hořela lesní hrabanka o rozměrech deset na deset metrů v Horních Teplicích nad Metují. O tři dny dříve zasahovalo pět jednotek hasičů u hořící slámy na ploše sto metrů čtverečních, hrozilo tam rozšíření na okolní plochy, díky rychlému zásahu se tak nestalo. Minulý čtvrtek se vzňala tráva v Novém Městě nad Metují.

Před týdnem v úterý hořelo na poli v Hejtmánkovicích, oheň pohltil strniště na ploše 100 krát 200 metrů. Mimo těchto typicky sezónních požárů hasiči náchodského okresu zasahovali třeba v úterý 5. srpna u požáru střechy téměř dvě stě let staré chaloupky v Hronově, v jejímž půdním prostoru byla uskladněna sláma.

Hasiči doporučují dbát zvýšené pozornosti. Zvláště pak nerozdělávat oheň na neoznačených a nevyhrazených místech. Lidé by se měli chovat zodpovědně.

„Geometrickou řadou se množí počty požárů způsobených nedbalostí osob při vypalování trávy a zakládání ohňů,“ uvedl ředitel odboru prevence Hasičského záchranného sboru Královehradeckého kraje Josef Petrák.

V horkých letních dnech doprovázených značným suchem dochází na Náchodsku stále častěji k požárům v lesích a na polích. není téměř dne, kdy by hasiči nemuseli vyjíždět lokalizovat hořící lesní hrabanku, trávu či slámu na polích. Velkou vinu na těchto požárech nese lidská nedbalost a neopatrnost. Zejména se množí vypalování trávy. Přitom vypalování porostu je zákonem o požární ochraně fyzickým osobám zakázáno. Člověk pak v případě porušení musí počítat se sankcí. Ta se v případě obdobného přestupku může vyšplhat až na dvacet pět tisíc korun. „Oheň se nesmí rozdělávat v lese a do padesáti metrů od okraje lesa, ve vzdálenosti do sta m od stohů a dozrávajícího obilí, strniště, sena, vysoké suché trávy,“ vysvětlil jedno z mnoha pravidel požární bezpečnosti pro rozdělávání ohňů v přírodě Josef Petrák, ředitel odboru prevence Hasičského záchranného sboru královéhradeckého kraje. Ucelený soupis pravidel vyplývající z nařízení hejtmana Královehradeckého kraje je k dispozici na obecních a městských úřadech.

(Ondřej Bednář)