„Začali jsme dělat klasickou čtyřbokou hranici s čtvercovou základnou, ale zdála se nám nějaká malá. Tak jsme ji rozebrali a začali skládat šestiúhelník a vylezlo z toho tohle," pokyne Jaromír Skřivánek rukou, v níž drží ještě motorovou pilu směrem k vysoké hranici. „Měřil jsem to a má 5,40 metrů a je v tom 31 vrstev polen," dodává technické parametry a neopomíná zmínit, že ještě před tím než pagoda vzplane plamenem, bude dozdobena čarodějnicemi

Ilustrační foto
Přemýšlíte, kam na pálení čarodějnic? Máme pro vás tipy na akce na Náchodsku

Na úterní Filipo-jakubskou noc se očekává početná účast jak místních, tak i přespolních a dokonce i návštěvníků zpoza hranice. Z polského městečka Radków to je do Božanova jen pár kilometrů a Poláci si zvyk pálení čarodějnic oblíbili.

Pálení čarodějnic. Ilustrační snímek.
Mějte vatry a čarodějnice pod kontrolou! Meteorologové varují před větrem

Proč pálíme čarodějnice?

- Jde o lidový zvyk, rozšířený zejména v Evropě. V noci z 30. dubna na 1. května se lidé scházejí u zapálených ohňů, původně šlo o pálení starého klestí a dalšího nepořádku z pozemků uklizených po zimě. Zároveň se oslavuje příchod jara. Někde je zvykem stavění májky. V řadě pověr je zapalování ohňů očistným rituálem a také ochranou před zlými duchy a démony, až později konkrétně čarodějnicemi. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

- Filipojakubská či také Valpuržina noc byla pokládána za magickou, lidé věřili, že se otevírají různé jeskyně a podzemní sluje s poklady. Není bez zajímavosti, že jedním z hlavních poselství byla zřejmě také oslava plodnosti.

- Termín koresponduje s keltským svátkem Beltain (či Beltine). I v tomto případě je hlavním motivem oslava příchodu jara a tepla, zrození, a lidé se připravují na to, že budou po zimě zase hospodařit na poli. Slaví se jako protipól Samhainu (Halloweenu), přesně po půl roce. Oheň měl symbolicky očistit lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v temném zimním období. V domácích krbech se ohně uhasily a zapálily se nové.

- V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje.

Typy ohňů

Pagoda
Jedná se o slavnostní typ ohně, který si mnozí pamatujete z táborů. Stavba je náročnější, protože je potřeba do polen vytvořit zářezy, aby se pagoda při hoření nezbortila. Pagoda se staví čtyřboká nebo šestiboká ve tvaru jehlanu. Nejsilnější polena se staví do základu pagody a směrem k vrcholu se polena zužují a zkracují. Při hoření se horní patra postupně shazují do středu ohniště. Pagoda rychle hoří a vydává intenzivní sálavé teplo do okolí.

Hranice
Je snadnější variantou pagody. Polena pro hranici musí být ideálně stejně široká a staví se do tvaru čtverce či obdélníku. Ve srovnání s pagodou hoří hranice déle a intenzivněji. Nemusíte se také zabývat délkou polen a jejich tloušťkou. Hranice je vnímána jako nejslavnostnější typ ohně. Mnohé národy hranici využívaly a dodnes využívají k rituálním obřadům. Je tedy jasné, že hranici využijete na těch ohništích, kde máte dostatek palivového dřeva.