Jak říká zoolog ze Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka, tak bobrům je v podstatě jedno, jestli se zabydlí na tekoucí či stojaté vodě. „Nedá se říci, že by něco vysloveně preferovali. Dokáží se přizpůsobit daným možnostem. Každopádně potřebují dostatečnou hloubku, aby si mohli vyhrabat v břehu noru a vstup do ní měli pod vodou. Na rybnících bývá ta hladina dostatečná, ale pokud se jedná o nějaký menší tok, tak si postaví hráz, aby si navzdouvali hladinu,“ říká zoolog.

VÝZVA ČTENÁŘůM:

Chtěli bychom sestavit mapku výskytu bobrů v Královéhradeckém kraji. Setkali jste se někde s pobytovými znaky svědčícími o bobrech? Vyfoťte okousné stromy nebo bobří hráze (popřípadě samotného bobra), označte lokalitu a zašlete na adresu: jiri.sprenar@denik.cz.

Kolik bobrů na Broumovsku žije se obtížně odhaduje. „Je to živočich s noční aktivitou, takže se můžeme jen domnívat, jestli tam žije bobr samotář, pár nebo už rodina. Každopádně to budou jednotky jedinců. Hrubým odhadem bych řekl, že na Broumovsku žije desítka kusů,“ odhaduje.

Ilustrační foto
VIDEO: První čáp na Náchodsku přistál v úterý na hnízdě ve Slavětíně

Jedním z míst, kde je činnost bobra dobře viditelná v podobě hráze přetínající potok, je dolní konec Božanova. Hráz je sice postavena v lokalitě, která není v blízkosti Božanovského potoka zastavěná žádným obydlím, ale je umístěna přímo před mostem, což by mohlo komplikace do budoucna způsobit. „Kdyby si tu hráz postavil o dvacet metrů níže po proudu až za mostem, tak bychom neměli žádné obavy a bylo by nám to vcelku jedno. Ale je nad mostem a jelikož bobr je pracant, tak by v případě protržení hráze mohla ucpat celý most a voda by se rozlila,“ zmiňuje možné riziko starosta obce Karel Rejchrt. Naštěstí v tomto konkrétním místě není žádná zástavba. „Problém by ale mohl být, kdyby hrozilo podemletí komunikace. To bychom museli udělat nějaká opatření a zpevnit břeh třeba pískovcovými kameny,“ říká starosta obce Karel Rejchrt, a s úsměvem dodal, že zatímco se v Božanově rozjela povolená výstavba rodinných domů, tak bobr stavěl na vlastní pěst. „O stavební povolení nežádal a postavil to načerno. Uvidíme jak bude reagovat stavební úřad v Broumově.“

Květinové hodiny v Novém Městě nad Metují jsou jedny z mála v Evropě.
Ve městě hodinek čas ukazuje už i jarní varianta květinových hodin

Několik stromů díky silným bobřím hlodákům už několik měsíců leží ve vodě Honského rybníku. Co říkají na nového nájemníka rybáři? „V tomto konkrétním případě nám to zatím žádné nepříjemnosti nepřináší. Problém by byl v tom, kdyby nám začali navrtávat hráz,“ říká hospodář MO Českého rybářského svazu Police nad Metují Miroslav Kulich. Jelikož přísně chráněnému živočichovi by se nemělo zasahovat do jeho biotopu, tak spadlé stromy rybáři ve vodě nechávají. „Jelikož se jedná o sportovní rybník, tak tam budou maximálně překážet rybářům. Naštěstí těch stromů není nijak moc, takže nám to nijak nevadí. Je otázkou jak to bude vypadat za pár let, až se bobři ještě více rozšíří. Obávám se, že se z toho stane problém jako v západních Čechách, kde si s nimi nevědí rady,“ říká Miroslav Kulich a jako podobný příklad uvádí rybožravého kormorána. „Bude se pořád chránit, chránit, chránit, a až jejich stavy dosáhnou meze, která již nebude únosná, tak se bude možná za jejich odstřel platit.“

Podobně jako u vlka, kormorána či vydry i bobr patří mezi druhy, u nichž stát hradí způsobené škody. „Pokud by třeba někdo žijící poblíž rybníka nebo vodního toku měl třeba okousané ovocné stromky na zahradě, tak má nárok na odškodnění,“ dodává Petr Kafka.

ZAJÍMAVOSTI:

Bobr evropský (Castor fiber) je v České republice přísně chráněným druhem. Jeho počty stoupají, v roce 2020 se velikost bobří populace odhadovala na více než šest tisíc kusů. Asi třetina celé populace žije na Moravě, ale podle mapy výskytu se s ním už můžeme setkat v podstatě v každém koutě republiky. Nastěhovali se i do hlavního města. K nárůstu výskytu bobra napomohla nejen jeho ochrana státu, ale i přizpůsobivost druhu. Když nejsou k dispozici masy dřeva, umí se zařídit i jinak a vyrazit do větší vzdálenosti od svého hradu. Za potravou se naučili chodit bobři i na pole zemědělců. Zatímco v zimě konzumují tito hlodavci dostupné dřeviny v břehovém pásmu, nejčastěji vrbu, trnku či javory, v letním období se živí dostupnou bylinnou potravou a nejvíce pak polními plodinami. „Z polních plodin bobr nejvíce konzumuje kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu. Škody na polních plodinách nejsou velké. Plocha pole, kterou bobří rodina zkonzumuje v rámci jednoho svého domovského okrsku, dosahuje v průměru 400 metrů, což je přibližně 1200 korun výnosní ztráty,“ vypočítává Mikulka. V polní krajině se mění také některé běžné návyky. Bobři si například staví hráze ze stvolů kukuřice a samotnou kukuřici či řepu si schovávají do zásob.