„Program letošního ročníku festivalu byl v mnoha ohledech specifický. Oproti minulým rokům se rozšířil i na orchestrální repertoár, provedli jsme významné dílo z broumovského hudebního archivu a nabídli špičkové zahraniční soubory i sólisty. Pro mnohé z nich, ačkoliv vystupují na prestižních světových pódiích včetně Carnegie Hall nebo vídeňského Konzerthausu, to byla dokonce česká premiéra,“ ohlédla se za letošním ročníkem výkonná ředitelka festivalu Tereza Kramplová.

Vyvrcholení festivalu se odehrálo v kostel sv. Máří Magdalény v Božanově, kam na vystoupení sopranistky Evy Urbanové a Moravského klavírního tria dorazilo rekordních 582 posluchačů. Rekordní byla také vybraná částka dobrovolného vstupného, která přesáhla šedesát 60 tisíc korun. Celkem se tak během festivalových koncertů vybralo od téměř 3000 návštěvníků více než 241 tisíc korun, které organizátoři festivalu věnují stejně jako každý rok na opravu kostelů broumovské skupiny.

A jaké neduhy potřebují barokní svatostánky vyléčit? „Vybrané finance poslouží jako část na spolufinancovaní dotačního titulu europrojektu, který jsme získali na obnovu kostelů na Broumovsku. Aktuálně finišujeme s opravou fasády kostela ve Vernéřovicích, pracuje se na fasádě a střeše v Ruprechticích, začnou se práce na kostele v Heřmánkovicích, který potřebuje opravit střechu a okna,“ vyjmenovává broumovský děkan Martin Lanži, a upřesňuje, že celková částka eurodotace dosahuje výše 42 milionů korun. Milion uvolnil Královéhradecký kraj a ještě vyšší částkou přispěl místní podnikatel František Kocián, který daroval 1,6 milionů korun.

Cílem projektu „Pro život kostelů Broumovska“ je vedle samotné rekonstrukce broumovské skupiny kostelů i snaha vrátit těmto památkám život, obnovit zde přirozené centrum duchovní správy i posílení kulturně-společenských vazeb v rámci celého regionu.

Kostely tzv. „broumovské skupiny kostelů“ byly na území klášterního panství postaveny podle plánů nejlepších architektů své doby, Kryštofa Dientzenhofera (mj. kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze) a jeho syna Kiliána Ignáce v poměrně krátkém časovém rozmezí mezi lety 1709 – 1743. Bezesporu lze říci, že tento ojedinělý soubor barokních kostelů je právem považován díky své ucelenosti a rozsahu za architektonický skvost nejenom Čech a každý kostel je možné označit za barokní perlu.