Celkem jde o 4,5 hektaru mokřadů a tůní.
Ptačí park Josefovské louky se za dobu své existence od roku 2006 změnil v místo s ohromující druhovou pestrostí. Rozmanitá příroda tu vznikla díky řízenému zavlažování, pastvě velkých kopytníků a také hloubení tůní. A právě do hloubení tůní se chtějí v příštích týdnech pustit ornitologové, kteří plánují výrazně rozšířit stávající jeden a půl hektarový Slavíkovský ptačník.
Josefovské louky
Páteří parku je sto let starý závlahový systém řeky Metuje, který umožňuje regulaci výšky vody na okolních loukách. Díky dostatku vody může na Josefovských loukách hnízdit hned několik vzácných a ohrožených druhů mokřadních ptáků, jako je čírka modrá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, čejka chocholatá nebo jedinečná kombinace čtyř druhů chřástalů.
„Byl vyhloubený v roce 2018 a přilákal k hnízdění hned několik cílových druhů ptáků: kulíky říční, kteří v parku dosud nehnízdili, i čejky chocholaté, které do té doby hnízdily jen výjimečně. Pro kriticky ohrožené vodouše rudonohé byl prvním místem ve východních Čechách, kde po čtyřicetileté přestávce úspěšně vyhnízdili. Dvojnásobně velký centrální ptačník podstatně rozšíří možnosti hnízdění těchto i dalších druhů,“ říká správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.
Věří, že oba na sebe navazující ptačníky budou fungovat jako impozantní soustava vodních ploch, lákající nepřeberné množství vrubozobých a brodivých ptáků, bahňáků, ledňáčky a celou řadu pěvců vázaných na vodu a bahnité břehy.
Psali jsme:
A proč zrovna ptačník?
„Protože rybník je pro ryby a ptačník pro ptáky – zajistí jim obživu i místo k hnízdění a těm migrujícím poskytne možnost načerpat síly během jejich dlouhé cesty. A líbit se bude i obojživelníkům, hmyzu a dalším obyvatelům mokřadů,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Zrod komplexu jezírek s rozrůzněným dnem i břehy finančně podporují Norské fondy i veřejnost svými dary.
"Na budování tůní půjde také částka 280 tisíc korun, kterou veřejnost poslala na záchranu čápat v Mladých Bukách, ale které se zachránci čápů rozhodli poslat právě na Josefovské louky. Ty čápům poskytují skvělý zdroj potravy," zmiňuje Břeněk Michálek, že pestrá krajina a především mokřady, jsou nejbohatším zdrojem ryb, obojživelníků, plazů i drobných hlodavců, kterými se čápi živí.
Hloubení nové soustavy tůní má začít letos na podzim, a už příští jaro by mohl ptačník sloužit k hnízdění . „Věříme, že přiláká další vzácné druhy ptáků jako je například pisila čáponohá. Ta se v parku už dvakrát zastavila, ale díky ptačníku bude k vidění častěji - stejně jako další vzácné druhy ptáků,“ říká Michálek.