Součástí každé výstavy bývají zpravidla i mykologická poradenství – houbaři si svoje nálezy mohou přinést zkontrolovat.
Každá veřejná knihovna disponuje řadou atlasů a publikací o houbách, což jsou také vítané a v dnešní době i nezbytné „studnice moudrosti“.
V době internetu mohou houbaři navštěvovat internetové stránky – například www.myko.cz. Najdou zde nepřeberné množství užitečných informací a spoustu fotodokumentace.

Pro případy otrav zase fungují různá toxikologická informační centra – např. na tel. 224 919 293 nebo 224 915 402 slouží Toxikologické informační středisko kliniky nemocí z povolání Všeobecné fakultní nemocnice Praha.

Z dalších informačních pramenů pro zájemce mohu doporučit časopis České mykologické společnosti Praha - Mykologický sborník. Vychází již od roku 1919, v současnosti čtvrtletně.

Kromě toho v minulosti vyšla a stále vychází řada knižních publikací - houbařských kuchařek. Jen namátkou: přední český mykolog Jiří Baier vydal v roce 2010 publikaci Celoroční průvodce houbaře – Receptář.

Z těch dřívějších to je „Jihočeská houbařská kuchařka“ z roku 1986 od Viléma Vrabce, nebo „Houby v kuchyních světa“ (na snímku) z roku 1981 právě od Jiřího Baiera.

Je nutné zmínit nestora a zakladatele české mykologie - učitele z Police nad Metují Jana Bezděka. Zabýval se vlastním pozorováním, popisy, překladem hlavně z francouzštiny a vydal řadu velmi užitečných publikací.V Polici nad Metují jsou po něm pojmenovány Bezděkovy sady u autobusového nádraží.
Tak o houbách trochu jinak zase příště. (Jiří Pavel)