Zdejší obyvatelé hodnotí město za poslední období velmi rozdílně. Podle některých udělalo skok vpřed, podle jiných se prý nezměnilo nic.

„Nemáme pořádné autobusové nádraží… Když jim vojáci nabídli, že postaví provizorní most, aby lidi mohli chodit na náměstí, tak nechtěli. A jak také to náměstí vypadá. Na bydlení a na obslužnost je to ale dobré město. Čisto tady je, parky jsou udržované. Chápu, že na něco nejsou peníze, ale vypadá to, že pro to zastupitelé nic moc nedělají," soudí Jaroslav Horajs, řidič kamionu.

To podle Jaroslava Stoklasy je město stále lepší: „Město se pozvedlo. Fasády se opravily, tak to vypadá hezky. Vůči ostatním rokům je to tady rozhodně stále lepší a lepší."

Prodavačka Alena Hrdlíková není spokojena vůbec: „Stále nám krmí uši s tím, jak se bude stavět nový most v nadcházejících měsících. Teď jsme se dozvěděli, že to teprve schválili a možná se začne od září. Nejsem s rozvojem města vůbec spokojená." Zahradnice Dana Krupičková si však myslí, že to ve městě není tak špatné a oceňuje třeba nové lavičky.

Priorit radnice v končícím volebním období bylo více. Kromě vybudování kanalizačních a vodovodních řadů v městských částech Starý Ples, Jezbiny, Semonice, obci Hořenice a na dalších dvou místech města, se jednalo o vyhotovení nového územního plánu, dále například o součinnost při dokončení cyklostezky Hradec Králové – Kuks, která je turisty velmi oblíbená, kompletní projektovou přípravu budoucí rekonstrukce jaroměřského náměstí a dokončení výstavby protipovodňových opatření. Vedení radnice se dále soustředilo třeba na vyvíjení úsilí v souvislosti s pokračováním stavby dálnice D11 a s přípravnými pracemi pro budoucí obchvat města či zvýšení bezpečnosti a pořádku ve městě.

Město chrání hráze

Městu se v uplynulých letech podařilo ve spolupráci s Povodím Labe vybudovat masivní protipovodňová opatření podél toku Labe celým městem. Stála 147 milionů korun a naprostá většina financí byla zajištěna dotacemi. Stavba protipovodňových opatření byla dokončena v roce 2012. Město by měla ochránit s padesáticentimetrovou rezervou i proti vodě, která v roce 2000 způsobila škody za více než 300 milionů korun. Obyvatele a jejich majetek proti povodni brání zemní hráze, železobetonové zdi v délce přes tři kilometry, mobilní bariéry v rozsahu 164 metrů a také opravený stavidlový jez.

Tyto stavby bohužel nemohly v loňském červnu ovlivnit poškození kamenného mostního pilíře Komenského mostu, jehož rozlomení mělo za následek nevratné poškození více než stoleté stavby. Výstavba nového mostu se v posledním roce stala pro zdejší obyvatele tématem číslo jedna.

Město po nařízeném odstranění původní mostní konstrukce zahájilo demoliční práce. V následné architektonické soutěži, která se setkala s velkým zájmem architektů, včetně zahraničních, zvítězil návrh konstrukčně jednoduchého mostu, který může někomu připomínat páteř savce.

Návrh se setkal s kladným stanoviskem odborníků i památkářů, byť někteří lidé se domnívají, že rošty, po nichž se bude chodit, mohou způsobovat problémy při zimní údržbě nebo ženám v podpatcích.

Po dokončení architektonické soutěže následovalo několik výběrových řízení. „S ohledem na zákonem stanovené termíny umožnila městu zahájit stavbu až 19. srpna letošního roku. Zhotovitel stavby má od tohoto data 170 dnů na kompletní rekonstrukci obou nábřežních pilířů a stavbu samotného mostu," uvedl jaroměřský starosta Jiří Klepsa.

Po celou dobu od zřícení původní lávky radnice usiluje o získání dotace. Dlouhodobě nejasné podmínky ministerstev však městu nedávaly jistotu na získání potřebné dotace. Až během jara letošního roku vypsalo ministerstvo dopravy podmínky, jichž se Jaroměř mohla zúčastnit. Tato finanční pomoc a případné prostředky z fondu solidarity by měly tvořit zhruba tři čtvrtiny nákladů na stavbu mostu.

Někteří obyvatelé však kritizují navýšení ceny mostu. Dle sdělení odborníků měl nový most původně stát 15 milionů korun bez daně. Následně došlo k posouzení celkového poškození a potřebné kompletní opravy obou nábřežních pilířů. Výběrové řízení ukázalo, že samotná realizace mostu bude ještě dražší, než se původně očekávalo. Vítězná nabídka stanovila konečnou cenu mostu na 27,2 milionu korun včetně DPH. Rozhodující položkou, kde došlo oproti projektu k výraznému navýšení, je cena stavebního materiálu, tedy oceli.

„Na jednání zastupitelstva 18. června 2013 přednesl zástupce jedné přítomné odborné firmy, že oprava by přišla na zhruba 18 milionů korun. Ale zastupitelé chtěli unisono nový most. Tak tedy pořídí pouze ubohou úzkou lávku, a to skoro o 10 milionů korun dráž. Je nutné připočítat k ceně lávky 27,2 milionu korun také cenu za architektonickou soutěž a cenu za projekt lávky… A to mohl být opravený původní plnohodnotný most Komenského již dávno otevřen pro veřejnost. Myslím si, že zastupitelé by se měli modlit, aby město dostalo tučné dotace z Ministerstva dopravy a Fondu solidarity a nedošlo tak stavbou ukrutně drahé lávky ke zruinování financí města," napsal na diskuzním fóru města Otto Salač.

Vedení radnice k tomu sděluje, že původní odhad odborníka na cenu opravy původního mostu byl však pouze odhadem bez započítání DPH stejně, jako původní odhad ceny mostu nového v úrovni 15 milionů bez DPH. „Navíc město nemělo jinou alternativu po nařízení hejtmana o likvidaci Komenského mostu a požadavku Povodí Labe o novém řešení bez mostního pilíře," dodává Jiří Klepsa.

Obyvatelé však většinou řeší hlavně to, kdy už po novém mostě budou moci chodit. „Záměrem radnice bylo vytvořit maximálně transparentní podmínky, proto jsme i s ohledem na významnou lokalitu města vypsali architektonickou soutěž. Následovala celá řada úkonů, které muselo město zvládnout v rámci platné legislativy a v polovině srpna letošního roku mohla být stavba zahájena," uvedl starosta Klepsa.

Původní záměr radnice zprovoznit nový most do konce roku se posouvá o jeden měsíc, a to s ohledem na mnohem rozsáhlejší opravu nábřežních pilířů Až do doby nového přemostění nebudou řidiči motorových vozidel hradit parkování na jaroměřském náměstí.

„Rozhodně sledujeme úbytek zákazníků, a to jak dětí z nedaleké školy, tak i ostatních. Jednoduše k nám nepřijdou, protože to neobejdou. Já bych taky nejradši už tu řeku přeplavala," svěřila se jedna z obyvatelek čekající na most Marie Havránková z místní prodejny potravin.

Koho máme na radnici:

VEDENÍ MĚSTA:
Jiří Klepsa, starosta (snímek nahoře)
František Vrabec, místostarosta (snímek dole)

KDO JE DÁLE V ZASTUPITELSTVU:
Antonín Bret, zvolen za ODS
Jaroslav Harvan, zvolen za KSČM
Josef Horáček, zvolen za ČSSD
Věra Houfová, zvolena za Volba pro město
Petr Kilevník, zvolen za ODS
Milan Libich, zvolen za ODS
Kamil Mach, zvolen za Volba pro město
Vladimír Matys, zvolen za Volba pro město
Marta Mladá, zvolena za ODS
Petr Pálka, zvolen za ČSSD
Ivan Pařízek, zvolen za Volba pro město
Lidmila Rutter, zvolena za Sdružení nestraníků
Jaroslav Vojtěch, zvolen za Sdružení US-DEU, NK Pro naše město
Vlastislav Voříšek, zvolen za KSČM

Zadlužení Jaroměře se snížilo
i přes velké investice

Až několik set milionů korun do investic, na něž si radnice v převážné míře zajistila dotační prostředky z Evropské unie, musely být doplněny v úrovni od deseti do třiceti procent vlastním financováním města. Mimo to město vynakládá další peníze na investice z vlastní kasy. Přesto se podařilo snížit zadlužení města.

„Finanční hodnocení městské pokladny je velice uspokojivé. Nezávislá ratingová společnost vyhodnotila město stupněm B+, což je druhé nejvyšší ohodnocení ze sedmi možných úrovní. Ukazatel dluhové služby města zaznamenal v letošním roce svou historicky nejnižší mez za posledních 20 let, neboť dosáhl úrovně 2,13 a v porovnání s rokem 2005 klesl více než čtyř násobně. Celková výše úvěrového zatížení města činí na konci tohoto volebního období necelých 17 milionů korun," uvedl starosta Jiří Klepsa.

Během nynějšího končícího volebního období se přitom řešila z prostředků města i řada větších či menších investičních záležitostí.

Město vyhlíží dálnici D11

Co se priorit v řešení dopravy týká, městu se podařilo dohodnout s Ředitelstvím silnic a dálnic opravu průtahu městem od Hradce Králové směrem na Náchod v místech, kde byla vozovka velmi špatná.

Zbylá část rozhodující komunikace města bude dokončena v letošním roce. Město se stejně jako další politici a představitelé samospráv stále zasazuje o pokračování stavby dálnice D11 od Hradce Králové. Na úseku 1107, tedy od Černožic kolem Jaroměře až do Hořenic, probíhají výkupy pozemků nebo se řeší návrhy na vyvlastnění.

Náměstí čeká na obnovu

Ke stavebním akcím, které si město dalo už dříve jako prioritu, patří i plánovaná obnova náměstí ČSA.

„V průběhu letošního roku byla po mnoha jednáních s architekty, památkáři a zástupcem dopravního inspektorátu dokončena kompletní projektová dokumentace," uvádí starosta Jiří Klepsa. Na náměstí se počítá se zachováním historického dláždění a uprostřed s odpočinkovou zónou. Parkovat by se mělo trochu spořádaněji než dnes.

Podle současného vedení radnice by se v příštím roce měla stát prioritou města rekonstrukce komunikace Na Valech, která by společně s dokončeným průchodem z náměstí domem č. p. 49 vytvořila podmínky pro případnou budoucí rekonstrukci historického jádra města. V tomto období by chtělo město současně požádat o finanční prostředky z Evropské unie na obnovu náměstí.

S obnovou náměstí souvisí i další rozvoj okolí. Proto radnice nechala studenty architektonických vysokých škol navrhnout urbanistické a architektonické koncepce lokality Na Valech. Cílem bylo nastínění optimální míry zastavění lokality a současně i oživení centra. Studie jsou zatím návrhy, jak by šlo prostor řešit a o dalším využití rozhodnuto není. Výsledky jsou však zapracovány do analýzy území, která se stala podkladem pro vypracování studie, jež se stane předmětem diskuse v příštím volebním období.

ZAJÍMALO NÁS: Rozvíjela se Jaroměř během posledních čtyř let podle vašich představ?

Jaroslav Horajs, 64 let, řidič kamionu:

Nejhorší město, co znám. A to tady bydlím 64 roků. Nemáme pořádné autobusové nádraží, kulturní dům si nechali sebrat. Když jim vojáci nabídli, že postaví provizorní most, aby lidi mohli chodit na náměstí, tak nechtěli. A jak také to náměstí vypadá. Na bydlení a na obslužnost je to ale dobré město. Čisto tady je, parky jsou udržované. Chápu, že na něco nejsou peníze, ale vypadá to, že pro to zastupitelé nic moc nedělají.

Jaroslav Stoklasa, 50 let, horizontkář:

Je vidět na první pohled, že je to tady stále lepší. Snaží se. Dobře se tady nakupuje, člověk nemusí jezdit až do Hradce. Město se pozvedlo. Fasády se opravily, tak to vypadá hezky. Vůči ostatním rokům je to tady rozhodně stále lepší a lepší.

Alena Hrdlíková, 45 let, prodavačka:

Na tisíc procent ne. Stále není most. Jaroměřský zpravodaj nám stále krmí uši s tím, jak se bude stavět v nadcházejících měsících. Teď jsme se dozvěděli, že to teprve schválili a možná se začne od září. Nejsem s rozvojem města vůbec spokojená.

Jiří Uhlíř, bývalý středoškolský profesor, 77 let:

Zastupitelstvo města i radnice Jaroměře se určitě snažily vylepšit životní prostředí, podporovat kulturu i publikační aktivity atd. Konkrétně zbudovali terminály pro odpadové kontejnery, např. v naší ulici Bulharská, kde však zmizel kontejner na papír, a od r. 2005 přes urgence občanů dosud nesplnily daný slib, zbudovat novou kvalitní vozovku, což se podařilo předtím v Albánské ulici. Bolestí je stále postavení nového Komenského mostu… Oceňuji snahu zastupitelů i radnice urychleně řešit výstavbu nového mostu po vyhodnocení architektonické soutěže, která je však pro nás zklamáním. Vyřešena měla být alternativa i pro automobilovou dopravu pro případ nouze nebo nutné opravy Tyršova mostu. Budoucnost a praxe prověří, zda rozhodnutí kompetentních a města byla skutečně moudrá a správná.

Dana Krupičková, 52 let, zahradnice:

Obchodní domy tady jsou hezké. Všude jsou tady nové lavičky. Myslím, že to tady není špatné.

Spor s ministerstvem o Čisté Labe

K největším investicím za poslední roky patří výstavba kanalizačních a vodovodních řadů v místních částech města a v dalších pěti obcích v rámci projektu Čisté Labe z Jaroměřska.

Ministerstvem životního prostředí byl projekt Čisté Labe z Jaroměřska označen za jeden ze čtrnácti projektů, kde žádá prošetření výběrového řízení kvůli zúžení počtu uchazečů na závěrečných 10 formou losování. Ministerstvo namítá, že dobrovolný svazek obcí vybral dodavatele netransparentně a měl by zaplatit pokutu, která se odhaduje na 11 milionů korun.

Předseda svazku a starosta Jaroměře Jiří Klepsa ale odmítá, že by se svazek obcí při výběru zhotovitele dopustil pochybení a hrozící pokutě se svazek hodlá bránit.

Kroky byly předem schváleny

„Veškeré kroky a způsob výběrového řízení jsme měli předem schválené ministerstvem životního prostředí a také Státním fondem ŽP. Na celé výběrové řízení měl svazek obcí najatu externí společnost, která vše prováděla za dozoru poskytovatele dotace i notáře. Nikdo neuplatňoval žádné námitky do notářského zápisu, nikdo se neodvolal v zákonné lhůtě, ani v průběhu následujících tří let. Stavbu jsme zahájili, dokončili, zkolaudovali a dotace byla průběžně na základě faktur vyplácena. Pokud bychom nesplnili jakékoliv nařízení ministerstva nebo státního fondu, nikdy bychom dotaci neobdrželi. Skutečnosti, že po více než třech letech někdo dochází k jinému závěru, nerozumím. Nikdo ze starostů jednotlivých obcí nepochybuje o tom, že vše proběhlo v pořádku. Navíc celý projekt byl i pod dozorem ministerstva financí," uvádí Jiří Klepsa.

Pro obyvatele je však zřejmě důležité, že mají nové kanalizace. První a druhá etapa tohoto projektu byla dokončena a podpořena více než stomilionovou dotací z Operačního fondu životní prostředí. Zahrnovala, mimo jiné, 16 kilometrů kanalizací v obcích Starý Ples, Josefov, Hořenice, Semonice, Jezbiny, vodovody v Hořenicích a Semonicích a přepojení čističky Josefov na čističku v Jaroměři. Tendr na dodavatele vyhrálo sdružení Jaroměřsko složené ze stavebních firem VCES a BAK, které nabídlo cenu 141,4 milionu korun včetně DPH. Stavba byla ukončena v červenci minulého roku. Poslední třetí etapa, zahrnující výstavbu kanalizací v Dolanech, Rychnovku, Jasenné a Šestajovicích, byla zahájena v polovině letošního roku. Závěrečná a právě probíhající etapa výstavby v obcích Dolany, Čáslavky, Rychnovek, Zvole, Jasenná a Šestajovice s cenou 172 milionů korun včetně DPH vyhrálo Sdružení čisté Labe složené z firem BAK a CGM Czech. Stavba by měla být ukončena do září 2015.