Konečně na sněhu

Živočišná radost z těchto konečně vskutku severských podmínek byla nakonec patrná i na zdatných a ušlechtilých psech, hlavních hrdinech tohoto klání. Vždyť na saních, v krásných zimních podmínkách, se tyto závody mohly konečně jet až po třech letech! Předešlé dvě zimy se musely konat na suchu a psí spřežení táhla své mushery na speciálních kárách, opatřených koly.

V sobotu 23. ledna 2016 tedy Janovičky a Mushers Club Metuje přivítaly již 14. ročník věhlasné soutěže, vypsané jako mistrovství České republiky, v jaksepatří bílém hávu.

Téměř šedesátka soutěžních týmů přijížděla do Janoviček k prezentaci do závodu už během pátku. Za podmínek téměř arktických pak většina závodníků se svými psy absolvovala noc na sobotu ve svých karavanech s kotci či v autech. V sobotu úderem desáté hodiny dopoledne začali musheři vyrážet jeden po druhém na trať dlouhou 32 kilometrů, která se táhne okruhem po atraktivní turistické trase Javořími horami.

Tato trať je pro mushery nezvykle náročná, terén je zde členitý, lesní průseky úzké a rovných úseků je pomálu. Jak si postěžoval jeden ze zkušených účastníků po dojezdu svého spřežení do cíle, nebezpečné zde byly především předjížděcí manévry na úzkých a nerovných lesních cestách a v úvozech. Při rychlosti srovnatelné s ostrou jízdou na kole si to zkusme představit, některá spřežení jsou tažena i deseti či dvanácti psy a saně jsou stokilové.

Nechyběl vtipný komentátor

Závod velice zábavným a zasvěceným stylem komentoval na startovní čáře i v cílové rovině jeden z hlavních dlouholetých organizátorů této významné soutěže Jiří Plšek. „Jsme stále jako přerostlé děti, jak si tady po léta takhle hrajeme. Občas si tak ověřujeme svoje chlapské ego, ale především si pěstujeme dobrodružství a čerpáme tu krásnou energii z našich pejsků, když nám ji tak rádi dávají," výstižně charakterizoval nejčastější pohnutky po dlouhá léta zapálených pořadatelů, musherů, jejich rodin, doprovodů a sympatizantů. Že je to pro všechny srdeční záležitost a za své tažné psy by tu každý dýchal, je patrné na každém kroku.

Diváci podél trati si podupávali

Teplota v průběhu hlavního sobotního závodu se pohybovala mírně pod nulou. Pro několik stovek diváků to byl na postávání a podupávání podél vyhrazené trati pobyt chladný, pro severská plemena psů však podmínky přirozené a neškodil by jim ani mnohem větší mráz.

Hlavní veterinární dozor závodu MVDr. Votava zkontroloval očkovací průkazy, celkový zdravotní stav a formu přihlášených téměř tří stovek psů. Jsou zde sibiřští a aljašští husky, malamuti, samojedi a evropští sáňoví psi, ojediněle ohař nebo labrador. „Každé plemeno má v tomto sportu své kvality, každé má rádo jiné teploty, řeklo by se provozní. Dnes je jim spíše teplo, mnozí psi se ve sněhu po výkonu ještě chladí a mezi prsty na packách jim díky mokrému sněhu vznikají nežádoucí zmrazky. Uvítali by jistě větší mráz," uvedl doktor Votava.

Došlo i na pády a převrácené saně

Podívaná pro diváky byla atraktivní, spřežení startovala v krátkých intervalech. Publikum bylo svědky i několika pádů a převrácených saní, jak do závodu natěšené smečky zabraly s vervou hned v první zatáčce, než se vypravily se svými vůdci do hvozdů Javořích hor.

Užívali si tu všichni

Na trať odstartovalo 54 účastníků s mezinárodní účastí, a to Němců, Poláků, Rakušanů a Slováků. Závod zahájily soupravy skieristů, čili běžkařů tažených jedním nebo dvěma psy. Následovala spřežení ve dvou kategoriích: saně s čtyřmi až šesti psy a pak spřežení o více než šesti psech. A sportovní radost z jízdy, rychlosti, síly psů i spokojenost z pravých musherských podmínek byla patrná na všech účastnících. I z výrazu psů byl zřejmý zápal, hravost a touha běžet. Nelze než poděkovat pořadatelskému týmu a říci, že letošní Janovičky se opravdu moc povedly!