Jenže kdy to bude? Starosta města Milan Slavík připustil, že řešení financování rekonstrukce biografu je zatím v nedohlednu. Nové Město bude podle něj muset sehnat řádově desítky milionů korun. Přestože bylo jedním ze zadání soutěže stanovení limitu 110 milionů korun, je zřejmé, že konečná částka bude vyšší. Počítá se o minimálně 40 milionů.

„Určitou částku na to vyhradíme v rozpočtu, ale musíme si na to i půjčit. Jako město jsme bez dluhů, což je výhoda. Možnost dotace v tuto chvíli není, ale určitě budeme žádat například o krajskou podporu,“ odhadl starosta Slavík, který připomněl festival české filmové komedie, který se zde koná a může to město při hledání peněz pomoci.

Letošní plány Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř, včetně převozu divokých koní do Alp, přiblížil jejich předseda David Číp.
Vznikli v Jaroměři, nyní zakládají rezervaci s divokými koňmi i na úpatí Alp

Zástupce radnice a architekty nyní čeká období příprav. To může trvat dlouho a skýtá řadu úskalí včetně otázky na financování projektu. Architekti připomínají, že předložené návrhy jsou sice ucelené, ale určené pro soutěž. Už ve fázi studie může dojít ke změnám.

„Neměly by být velké, ale už nyní máme například zpětnou vazbu týkající se veřejného prostoru. Následně se bude vytvářet projekt, což u podobných staveb trvá minimálně rok či dva i více. Potom už bude záležet na městě, jestli sežene peníze na realizaci,“ vysvětlil Matyáš Švejdík ze studia Sokoban, které architektonickou soutěž na přestavbu kina vyhrálo.

„Vítězný návrh je kvalitně zpracovaná vize, ale není to projekt pro realizaci,“ doplnil architekt a organizátor soutěže David Mateásko.

Každoroční festival české komedie v Novém Městě nad Metují by se měl za několik let konat v nových kulisách. Jedinečná a oceňovaná budova tamního Kina 70 začala mezinárodní soutěží architektů směřovat k rekonstrukci. Na snímku je vítězný návrh studia SokoKaždoroční festival české komedie v Novém Městě nad Metují by se měl za několik let konat v nových kulisách. Jedinečná a oceňovaná budova tamního Kina 70 začala mezinárodní soutěží architektů směřovat k rekonstrukci. Na snímku je vítězný návrh.Zdroj: Vizualizace studio Sokoban

Porota na vítězném návrhu pražského architektonického studia Sokoban ocenila například zvolené dispoziční schéma napomáhající řešení komplikované orientace hlediště a nástupů na jeviště při vystoupení herců. „Orientace v objektu je jednoduchá a intuitivní. Celkové řešení je čisté, respektuje a posiluje hodnoty objektu v rovině konstrukce, materiálu vně i uvnitř, stejně jako jeho krásy a kvality kompozice. Je jednoduché a funkční,“ píše se v hodnocení poroty.

Architekti chtějí vzdát hold svým předchůdcům

Zachování původních záměrů autorů stavby je jedním z hlavních cílů mladých architektů z vítězného studia. Současná stavba je podle nich architektonicky velmi kvalitní, ale po 50 letech potřebuje údržbu. Změnila se totiž nejen společenská situace a potřeby lidí, ale také okolí.

Architekt Matyáš Švejdík například poukázal na Nerudovu ulici, kde vznikly stavby měnící celou situaci tohoto území. Proto prý k projektu přistoupili z hlediska dvou pohledů. Prvním z nich je dispoziční řešení, které by mělo reagovat na novou situaci, ale velmi důležité je i udržení charakteru tak, jak ho zamýšleli původní architekti.

Město Náchod je oficiálně vlastníkem ochranných známek „IDA“. Úřad průmyslového vlastnictví tuto skutečnost stvrdil v tomto týdnu zápisem do rejstříku ochranných známek.
Ida patří Náchodu. Město získalo sedm ochranných známek a letos obnoví prameník

„Postavili skvělou stavbu, kterou chceme jenom doplnit a obnovit a zachovat to, co je dobré. Modernistický styl a původní prvky, které tady jsou, jsme snažili téměř až památkářsky zachovat a tím je ocenit a vzdát jim hold,“ uznal Matyáš Švejdík.

Lidé jsou na nové kino zvědaví

V polovině února začala v kině pětidenní výstava architektonických návrhů. Lidé si je mohli prohlédnout v době představení a o tuto možnost zatím zcela nepřišli. „Návrhy ve foyer kina za ten týden viděly stovky lidí. Dokonce jsme první tři nechali na místě až dosud, abychom umožnili co největšímu počtu zájemců si je prohlédnout. Když mě lidé potkají, ptají se na podrobnosti, zkrátka je znát, že je to zajímá,“ řekl ředitel Městského klubu a také festivalu české komedie Zdeněk Krákora, který byl i členem poroty architektonické soutěže.

Kavárna či cukrárna nejen na náměstí

Na výstavu se přišla podívat i paní Věra, která si sice nepřála zveřejnit své příjmení, zato se svěřila se vzpomínkou, jak si na prostranství před vchodem do kina chodily hrát děti z mateřské školy. Na využití právě tohoto prostoru je zvědavá a navrhuje i možnosti využití.

„Plány jsou to moc pěkné, město to potřebuje, nic podobného tady v Česku nemáme. Zajímá mě i to, jak bude vyřešené venkovní prostředí. Z jedné strany je návrší, tam je stísněný prostor, ale místo před vchodem by se dalo využít. Dovedu si představit, že by tady mohla být třeba kavárna nebo cukrárna. Těch je v okolí málo, jsou spíše na náměstí. V kině máme nádherný sál, ale jinak budova opravu už nutně potřebuje,“ myslí si místní obyvatelka.

Řízek
Jídlo za dvě stovky? Obavy zákazníků i strávníku na Náchodsku trvají

Nápady architektů na výstavě zaujaly i stavebního inženýra Františka Mášu. „Bydlím tady 30 let a už když jsem se přistěhoval, tak se mi kino moc líbilo. Na tehdejší dobu to bylo povedené. Teď budu sledovat, jak se bude příprava a přestavba vyvíjet,“ uvedl s nadšením.

„Naše kino bylo ve své době výjimečné. Jednalo se o jednu z pouhých čtyř staveb tohoto typu v celém Československu. Usilujeme o to, aby byl výraz našeho kina zachován,“ zdůraznil novoměstský starosta Milan Slavík, který je profesí stavební inženýr a má tak podle svých slov k projektu blízko.

Po roce 1968 k nám mohla přijít západní architektura včetně funkcionalismu. Nové Město mělo tu čest, že se taková stavba tady zrealizovala. „Byla to tehdy prestižní záležitost. Navíc nebylo zvykem, že na tak malých městech bylo kino „sedmdesátka“ (projekční technologie 70 milimetrů, pozn. red.),“ dodal starosta.

Původní návrh přestavby kina se setkal s výhradami veřejnosti i odborníků, proto od něj minulé vedení Nového Města nad Metují ustoupilo. Zároveň se rozhodlo uspořádat velkorysou architektonickou soutěž. Porota vybírala z 26 návrhů od autorů z České republiky, Slovenska, Švýcarska, Německa a Španělska.