Jedná se o nejstarší anglické plemeno exmoorský pony, které se považuje za nejbližší příbuzné ve středověku vyhubených divokých koní. Pokud se to podaří, bude park společně s rezervací Na Plachtě v České republice teprve druhou lokalitou, kde se tito původní evropští kopytníci opět začlení do ekosystému. „Poníci se využívají k údržbě různých přírodovědně hodnotných lokalit. Především ve své zemi původu, ve Velké Británii, spásají trávu a drobné dřeviny v přírodních rezervacích, které tím udržují,“ vysvětluje správce ptačího parku Břeněk Michálek.

Tento způsob pastvy umožňuje život celé řadě rostlin a na nich vázaných druhů hmyzu. „U nás je „pionýrem“ v tomto druhu pastvy organizace Česká krajina, která jako první dovezla exmoorské poníky z Velké Británie a vysadila je v bývalém vojenském prostoru Milovice u Mladé Boleslavi. Následně tam zaznamenali ohromné úspěchy v posilování populací vzácných druhů rostlin a motýlů,“ popsal Břeněk Michálek a vysvětlil, že koně mají takovou specifickou vlastnost požírají totiž traviny, stařinu a invazivní rostliny a tím dávají prostor pro život kvetoucích rostlin.

„Divocí koně jim říkáme, protože jsou schopní žít ve svém polodivokém stylu, nepotřebují ošetřování, dokrmování, jsou naprosto soběstační, a to po celý rok,“ vyzdvihuje správce parku přednosti těchto kopytníků.

V ptačím parku si od pořízení nových obyvatel slibují velkou pomoc s údržbou josefovských luk, která bude mnohem šetrnější, než když se na louku vrhnou sekačky. „Koně budou vytvářet takovou mozaiku různě spasených částí louky, navíc vyšlapou stezky a celkově vytvoří mnohem pestřejší prostředí, které zvýší druhovou rozmanitost dalších rostlin a živočichů,“ věří Břeněk Michálek.

Na josefovských pastvinách by se stádo pěti dvouletých hřebečků mohlo objevit už začátkem příštího roku. Přicestují z Milovic a poputují i na královéhradeckou pastvinu Na Plachtě. Do té doby je potřeba dokončit ohrazení pastvin a připravit aklimatizační ohradu.

O přirozené pastvě divokých koní, jejichž stádo by tvořily i klisny, zatím neuvažují. „Oproti Milovicím máme k dispozici mnohem menší zajištěnou pastvinu a velké stádo by nefungovalo dobře,“ míní správce parku a vysvětluje, že vše závisí na množství pozemků. Ty Česká společnost ornitologická postupně vykupuje, a to z darů dobrovolných dárců. Zatím se jim podařilo získat více než třetinu území, ale pozemky na sebe nenavazují, tudíž je těžké dát dohromady větší plochu.