Jedno chladné středeční ráno stojím před sklem akvária, které představuje tůň tropické řeky. Kdybych ji chtěl vidět v originálním pojetí, musel bych cestovat dílem k jihoamerické Amazonce, dílem například na indonéské ostrovy Borneo či Jávu. Pestrý mix exotického vodního života ohřívaný, osvětlovaný, vypiplaný uprostřed české krajiny. Každý takový umělý biotop je malým zázrakem. Stvořením podmínek pro život počínaje a vhodným výběrem živočišných i rostlinných druhů konče. Boží filiálka s ročním rozpočtem, zaměstnanci, technikou, laboratořemi a lidským zaujetím pro projevy života v nekonečné řadě forem: ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Mořská akvária

„Výběr živočichů pro každou expozici, každé akvárium je velmi složitý. I když se dá odhadnout konkrétní živočišný druh, který se nestane součástí potravinového řetězce, stejně je tady riziko, že nového jedince stará osádka nepřijme nebo mu jinak znepříjemní život," říká vedoucí expozice Vodní světy v ZOO Dvůr Králové nad Labem Pavel Moucha.

Příkladem je v malém akváriu krásný mořský mlž zéva. Ryby na ni ve společném akváriu tak dotíraly, že zůstávaly její lastury stále zavřené. Zéva tak nemohla přijímat potravu a určitě by brzy uhynula. Řešením byla mlžově životu velmi prospěšná samotka. Navíc posláním ZOO je život představovat nejširší veřejnosti a ne živočichy ukrývat. „Kdybychom do velkého mořského akvária vypustili špatně zvolené drobné živočichy, ukryli by se a už bychom je potom asi nikdy neviděli," podotýká s úsměvem Pavel Moucha.

K vidění je toho ve Vodních světech určitě dostatek. Srdce mořských akvaristů zaplesá. Nechybí ani korálové miniútesy. Zajímám se o funkci malé nádržky bez viditelného života a dostává se mi odpovědi, že se jedná o originální způsob filtrace mořského akvária, o kterou se stará mořská řasa lazucha (Caulerpa). Paradoxně sestřenky této řasy (Caulerpa taxifolia) jako nelítostní invazní nájezdníci ohrožují biodiverzitu Středozemního moře, protože vytlačují původní porosty mořské trávy posidonie. V mořské akvaristice je však Caulerpa určitě na straně „těch dobrých".

Ne všechno ovšem v akváriích zvládne technika či pracovitá lazucha. Po určité době je nutné čistit skla akvárií, a to manuálně. Potápěč vstupuje po žebříku do akvária. Trochu to vypadá, jako když se čistí výlohy obchodů nějaké městské pasáže. Jen vodu v kbelíku na místo pracovního výkonu přinášeti opravdu netřeba.

Tropická řeka

Opouštíme mořská akvária, protože na nás čeká expozice Tropická řeka. Největší tůň tohoto vodního systému obsahuje 30 tisíc litrů vody o teplotě zhruba 27 stupňů. Hloubka nádrže dosahuje 1,35 metru. Představu tropické říční tůně navozuje i bujným rostlinstvem dekorovaná souš, ve kterou přechází vodní hladina. Teplota vzduchu je zde udržována v rozmezí 25-30 stupňů Celsia (s nočním poklesem o několik stupňů).

Pod hladinou tůně to kvasí projevy života. Velcí čichavci, anténovci, býložravé piraně, želvy nádherné i želvy orlice bornejské. A také tři exempláře nejmenšího zástupce z řádu krokodýlů a zároveň nejmenšího druhu z čeledi aligátorovitých: jihoamerický kajman hladkočelý. „Krokodýli jsou velmi úspěšní živočichové, protože byli již současníky světa dinosaurů před 200 milióny let," vysvětluje Pavel Moucha. Za chvíli se ukáže, jak si plaz pamětník druhohor, bude rozumět s pětihorním homo sapines sapiens, který je tak dvakrát nerozumný, že se za ním ponoří do akvária. Štěstí pro mě, že pravěkého krokodýla Purrusaurus brasiliensis, dorůstajícího délky až 40 metrů, známe už jen jako fosilii. Kajman hladkočelý dosahuje délky maximálně okolo 1,5 metru. Stejně se však jedná o predátora.

Dostává se mi instrukcí, které by měly celé misi zajistit bezpečnost. Kajmani hladkočelí se rozdílně chovají na souši a pod vodou. Zatímco na souši či vodní hladině mohou na přítomnost člověka reagovat nevrle či zastrašujícím útokem, nehybně spočívající na dně mají mnohem pasivnější a odevzdanější náturu. Jeden z ošetřovatelů mě však stejně jistí dlouhou holí s okem na konci. Dostává se mi navíc ujištění, že kajmani dobře jedli a určitě nebudou chtít ochutnat, co je pod balením neoprenové kombinézy, do které se právě soukám.

Mezi kajmany

Ponořím se do tůňky a stávám se součástí toho zvláštního světa plného velkých rybích těl, želvích krunýřů a trojice kajmanů, kteří se strategicky rozmístili po nádrži: dva v rozích a jeden uprostřed. První si mě zvědavě připluly prohlédnout ryby, za nimi se s rozvážností sobě vlastní objevují orlice bornejské. A co kajmani?

Tady je první. Nehybně leží na dně a nevšímá si ani rybích letek ve vodním povětří, ani roztomile nemotorných želv. Klid jen zdánlivý, protože i zde v nádrži kajmani občas na ryby či želvy útočí. Děje se tak v noci, protože kajmani jsou živočichové se soumračnou a noční aktivitou. Zdá se, že o mě plaz nejeví zájem. Navíc je teprve poledne, do večera ještě daleko.

Na druhém konci nádrže zaznamenám siluetu kajmana, který „visí ve vodě" s hlavou nad hladinou. Zkusím se k němu pod vodou přiblížit. Bez problému. Vynořím se na hladinu a exponuji snímek. Zvíře si mě zdánlivě nevšímá, ale zdá se mi, že se kajman tak nějak celý nafukuje. Stejně, jako když začnete podrážděně dýchat, když se někdo ve frontě na poště postaví blízko vás. Asi jsem překročil osobní intimní zónu, kterou si kajman na hladině vytyčil. Současně mi na rameno varovně ťuká hůlka ošetřovatele. Potop se! Tohle je špatný nápad. Moc blízko! Vracím se zpátky pod vodní hladinu. Jsem v bezpečí. Tady kajmani hrají hru na uschlé zapomenuté větve stromů a já dělám, že jim to věřím.

Epilog

A byl večer a bylo jitro, ve středu den čtvrtý. „Stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody," říká kniha Genesis. Konstatuji, že jsme je viděl, aniž by mě od nich dělilo sklo či jiná překážka. A nebylo to dobré, bylo to skvělé být alespoň na pár desítek minut součástí tůně kdesi ve spletitých ramenech Amazonky nebo Orinoka. Pro někoho podívaná zoologické zahrady, pro mě, udiveného ateistu, Boží filiálka plná zázraků.

MIROSLAV BRÁT

Vodní světy

Základem pro pavilon Vodní světy v královédvorské ZOO (druhé největší ZOO v České republice) byla od roku 1964 budova terária. V 80. letech 20. století vzniká projekt tzv. Tropické řeky, který obsahuje systém sedmi navzájem propojených nádrží s tropickými sladkovodními rybami a plazy. V roce 2000 prošel pavilon komplexní rekonstrukcí. Kromě sladkovodního života prezentuje pavilon Vodní světy i život pod hladinou tropických moří prostřednictvím trojice velkých mořských akvárií. Chov kajmanů hladkočelých byl ve zdejším ZOO korunován v roce 2002 velkým úspěchem vylíhnutím mláďat.