Potíže se srdcem pan Otokar přitom nikdy neměl. „Za celý život jsem na nic takového nenarazil. Býval jsem celkem aktivní, živil jsem se jako elektromontér a jezdil po montážích. Po revoluci jsem pak měl otevřenou asi patnáct let hospodu, tam se člověk taky nezastaví,“ říká pan Otokar. První potíže se přihlásily až několik let poté, co odešel do důchodu.

Samo to nepřešlo, léčba je nutná

„Začal jsem se cítit celkově slabě, zkoušel jsem si měřit tlak, ale ten byl v pořádku. Tak jsem myslel, že to zkrátka přejde samo a nijak jsem to neřešil. Pak se mi ale jednoho dne udělalo tak zle, že jsem skončil na JIPce,“ vzpomíná. Dostal se tak do péče kardiologické ambulance v Hradci Králové, kde mu lékaři nasadili léčbu – kromě srdečního selhání mu léčili i zvýšenou hladinu cholesterolu a musel jezdit téměř každý měsíc na kontrolu. Aby nemusel cestovat tak daleko, svěřil se nakonec do rukou kardiologa Jiřího Veselého v Broumově.

Potížím se srdcem ale bohužel nebyl konec. „Podruhé mě pak hospitalizovali asi před dvěma lety. Když jsem byl s kamarády v hospodě, opět se mi najednou udělalo zle, tak mě dcera dovezla na internu do nemocnice a chvíli jsem si poležel. Srdíčko mi od té doby pořád hapruje,“ popisuje. Vzhledem ke stavu pana Otokara mu lékař mohl nedávno naordinovat i moderní léčbu tzv. glifloziny, které zpomalují postup nemoci a snižují riziko další hospitalizace. „Zatím se držím, člověk už holt nemládne. Jsem spokojený, že se teď cítím dobře. Byl bych ale rád, kdyby se i ostatní o své srdce víc starali, a když jim nebude dobře, nebrali to na lehkou váhu,“ uzavírá pan Otokar.

Tisíce lidí o své nemoci neví

V Královéhradeckém kraji trpí srdečním selháním až 18 tisíc lidí, každý rok dalších téměř tři tisíce pacientů přibude. Lidé často o své nemoci ani neví a zhoršený zdravotní stav přičítají chybějící fyzické kondici nebo stáří. Kardiologové varují, že v kombinaci s neléčeným srdečním selháním může i obyčejné nachlazení nebo chřipka způsobit vážné zdravotní komplikace. Shodují se také na tom, že v kraji je nutné vybudovat síť ambulancí, v nichž by se lékaři o pacienty se srdečním selháním starali. I to zaznělo na Broumovském internistickém dnu, na který se před nedávnem sjely desítky expertů na nemoci srdce.

Kolik je v kraji přesně pacientů, lze podle lékařů pouze odhadovat, nicméně v Česku se výskyt srdečního selhání odhaduje u třech procent populace. „Nárůst počtu případů můžeme přičíst celkovému stárnutí populace, ale i tomu, že v Česku se daří zachránit až devadesát pět procent pacientů přijatých do nemocnice s infarktem myokardu. Těm pak hrozí vysoké riziko rozvoje srdečního selhání,“ vysvětluje kardiolog Jiří Veselý, který vede ambulanci v Broumově a v Náchodě. Velký problém podle něj představuje fakt, že v kraji „chodí“ tisíce lidí se srdečním selháním, přičemž o své diagnóze zatím neví. „Pacienti mají často pocit, že když se zadýchávají nebo jim otékají nohy, je to v jejich věku běžné, a ani se nesnaží to řešit se svým lékařem. Na vině přitom může být selhávající srdce a nasazená léčba by jejich zdravotnímu stavu uměla výrazně pomoci a zastavit postup onemocnění,“ říká Terézia Švarcová, kardioložka z Hradce Králové. Kardiologové mají k dispozici řadu moderních léčebných postupů a léků, například tzv. glifloziny, které postup nemoci zpomalují a výrazně snižují riziko toho, že pacient bude muset být pro zhoršení srdeční činnosti hospitalizován.

Chybí specializované ambulance

Experti v souvislosti s prudkým nárůstem případů srdečního selhání upozorňují, že v Královéhradeckém kraji v tuto chvíli není dostatečná kapacita specializovaných ambulancí, které o pacienty se srdečním selháním pečují. V okrese Náchod připadá na tři tisíce pacientů s touto diagnózou sedm kardiologických ambulancí. Léčba srdečního selhání je však ve většině z nich pouze menším dílem jejich náplně. „Léčba pacientů se srdečním selháním je v mnoha případech časově velmi náročná – nastavení správné léčby probíhá v mnoha krocích, za sledování laboratorních výsledků vyžadujících opakované odběry krve a za častého monitorování krevního tlaku a EKG,“ vysvětluje Jiří Veselý. Řešením může podle něj být vytvoření široké sítě „ambulancí srdečního selhání“ s dostatečnou personální kapacitou pro léčbu tohoto onemocnění. Podmínkou je však dostupnost takovýchto pracovišť, aby pacienti nemuseli do ordinací dojíždět dlouhé kilometry. Vzhledem k jejich zdravotnímu stavu je to pro ně totiž v řadě případů velmi náročné.

S počty pacientů se srdečním selháním v regionu zamávala i pandemie covidu-19. „Lidé kvůli obavě z nákazy mnohem méně chodili k lékařům s infarkty a přecházeli je. To velmi často vedlo k rozvoji srdečního selhání. Spousta lidí se také přestala hýbat, a tak přibylo těch, kteří mají problémy s nadváhou nebo obezitou. To je samozřejmě také významný rizikový faktor,“ upozorňuje Terézia Švarcová. Podle kardiologů je srdeční selhání jednou z hlavních příčin hospitalizace u lidí starších 65 let. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak dostane přibližně deset procent pacientů – u nich lékaři musí posoudit, zda jsou v tak dobré kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu či nové srdce. Tyto zákroky jsou však vhodné a možné pouze u malé části nemocných, většině pacientů mohou lékaři poskytnout pouze paliativní péči. Snahou kardiologů je proto co nejčasnější záchyt onemocnění a zahájení vhodné léčby dřív, než se pacient do pokročilé fáze nemoci dostane. Neznalost vlastní diagnózy podle Jiřího Veselého přináší pacientům další významná rizika. „I obyčejná chřipka představuje pro selhávající srdce další citelnou námahu a zvyšuje riziko zhoršení zdravotního stavu, nebo i smrti. I proto by měli pacienti o své diagnóze vědět a léčit se,“ dodává.

Prevence, diagnostika a správná léčba

Choroby srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v celém Česku. Například 50 procent pacientů se srdečním selháním do 5 let po diagnóze zemře. Selhání srdce je často spojeno i s jinými chorobami, jako jsou diabetes 2. typu a onemocnění ledvin. Například cukrovku má přibližně 30 až 40 procent pacientů se srdečním selháním. I proto se odborníci snaží stále upozorňovat na nutnost prevence, včasné diagnostiky a správné léčby. „V první řadě by lidé neměli podceňovat pravidelné preventivní prohlídky. U pacientů, kteří již srdečním onemocněním trpí, jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování diety a přiměřená fyzická aktivita doporučená lékařem,“ uzavírá Veselý a nabádá, aby lidé při jakýchkoliv projevech srdečního selhání navštívili svého lékaře.

Typickými příznaky srdečního selhání jsou dušnost, únava, otékání nohou, případně bušení srdce. Část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha, nebo naopak nechutenství. K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu nebo u pacientů se srdeční arytmií.