Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce 7,80 Kč/l. Vyplývá to z dat, která ve čtvrtek 12. října zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
„Takto široce rozevřené cenové nůžky mezi cenami pohonných hmot v Česku a v Polsku jsou zcela mimořádné a nejsou udržitelné déle než jen velmi krátkodobě. Češi z polského pohraničí by tak měli zvážit okamžité předzásobení se pohonnými hmotami u čerpacích stanic v Polsku, neboť po tamních víkendových volbách hrozí jejich skokové zdražení," doporučil v pátek ekonom Lukáš Kovanda.
V Polsku podle Kovandy nyní pomáhá držet ceny pohonných hmot nízko už i armáda. Tamní petrochemický podnik Orlen totiž v zemi rozmisťuje armádní cisterny, které mají umožnit zákazníkům mimořádné čerpání paliv v době, kdy běžné pumpy již čelí jejich kritickému nedostatku. Ten je výsledkem vládního politického tlaku na jí kontrolovaný Orlen, aby držel ceny neekonomicky nízko. Polsko má nejnižší ceny pohonných hmot v pevninské Evropě, takže do země ve zvýšené jezdí na nákupy paliv cizinci, včetně Čechů, zatímco Poláci se předzásobují v obavě z nedostatku a ve snaze využít nevídané láce, dokud panuje. Vydrží totiž zřejmě právě jen do voleb o tomto víkendu. Zároveň zahraniční dodavatelé omezili svůj vývoz paliv do Polska, neboť by museli jít s maržemi dolů, aby na zmanipulovaném trhu vůbec prodali. To vše vede právě ke kritickému nedostatku paliv v zemi a možné panice mezi řadovými Poláky, jíž se Orlen, resp. tedy vláda snaží zamezit už i rozmístěním armádních cisteren.
Důvodem polské láce, jež ovšem zřejmě skončí v den voleb, je tedy tlak vládních politiků na státem kontrolovaný podnik Orlen, aby ten držel cenu pohonných hmot nízko a zvyšoval tak šance na jejich volební úspěch.