Sběrné nádoby jsou na místo nevzhledných kontejnerů umístěny v zemi, takže na povrchu vypadají otvory pro vhazování skleněných či plastových odpadků jen jako standardní pouliční odpadkový koš. Nezabírají tak prostor okolo a nehyzdí jej jako velké kontejnery, u nichž se mnohdy hromadil nepořádek.

První na Náchodsku

Na Náchodsku to jsou vůbec první takové podzemní kontejnery. Podobné mají například v městské památkové zóně v Hradci Králové, postupně k takovému řešení přistupují další města většinou v rámci památkových zón.

Speciální svozové vozidlo přijede ke kontejnerovému stání, na rameno zavěsí jeden z kontejnerů pomocí speciálních háků, pak ho vytáhne ze země, přemístí nad korbu a vytříděný odpad do ní vysype. „Jedno stání tří podzemních kontejnerů je přímo v městské památkové rezervaci a druhé při vjezdu do Nového Města v Nahořanské ulici, aby návštěvník, který přijíždí do města, neměl hned na očích barevně svítící plastové kontejnery," upřesňuje Jaroslav Rohulán, vedoucí odboru životního prostředí města.

„Lidé třídí více a více, což je sice dobře, ale pak se objevují problémy se vzhledem a udržováním kontejnerových stání. Vždycky se ta nádoba někam vejde, ale ne vždy je to vhodné a v daném místě bydlícími občany akceptované," míní novoměstská místostarostka Bronislava Malijovská.

Město pořídilo podzemní kontejnery v rámci dotačního programu příhraniční spolupráce Česká republika Polská republika. Původně nabídlo účast v grantu i dalším městům v regionu, ale nakonec zůstalo v budování podzemních kontejnerů samo. Novoměstští se před samotnou stavbou podzemních kontejnerů byli inspirovat i jinde. Tam, kde už takové kontejnery mají. Třeba v Hradci Králové se poučili, že záleží i na tom, naprojektovat takovou věc do detailů, aby šly podzemní nádoby lehce vytahovat a zase zasazovat do země. Navštívili kvůli tomu rovněž Písek, neboť toto památkově chráněné město má po umístění podzemních kontejnerů na třinácti místech dobré zkušenosti.

Větší města, jako například Mladá Boleslav, Most či Brno, mají samozřejmě k dispozici větší finanční prostředky a podzemní kontejnerová stání budují už jako samozřejmost," dodává Malijovská.

Stání za milion

Jedno takové podzemní kontejnerové stání vyjde okolo jednoho milionu korun. „Dalo se ušetřit ve výběrovém řízení a dalšími úpravami. U nás je výhoda, že kontejnerová stání jsme pořídili z dotačního programu. Těžko bychom si mohli dovolit z rozpočtu města něco takového zrealizovat. Máme tady však městskou památkovou rezervaci a zámek, a proto předpokládáme, že se město bude rozvíjet s cestovním ruchem. Domníváme se tedy, že ten krok na výstavbu podzemních kontejnerů byl správným směrem," uvádí Bronislava Malijovská.

Další peníze z dotačního programu, který město připravilo spolu s partnerským městem Duszniky-Zdrój, pak posloužily na úpravu deseti klasických nadzemních kontejnerových stání. Vydláždila se jejich plocha, upravilo okolí a přidala keřová zeleň, aby se klasické kontejnery částečně schovaly. Město také z grantu nakoupilo k výpůjčce pro své občany 200 kompostérů a uspořádalo akce pro ekologickou osvětu.

„Celkové náklady na celý projekt byly čtyři miliony čtyři sta tisíc korun, dotace dosáhla tři milionů devíti set tisíc korun.. To znamená devadesát procent činila dotace," dodává Malijovská.

Polští partneři v rámci projektu zateplovali jeden z městských objektů, také řešili vybavení svých technických služeb, které se starají i o svoz odpadů. V rámci projektu proto pořídili nový lis na odpady, třídící linku, přístavbu další haly, kde se vylisované vytříděné odpady skladují, a nakoupili běžné kontejnery a objekty, do kterých se kontejnerová stání schovají.