Po severní Moravě, Moravskoslezském kraji a Plzeňsku je právě Královéhradecký kraj tím, jehož dřevo je kůrovcem napadeno v největší míře.

„Nejhorší situace je zde v Podkrkonoší, v oblasti mezi Hostiným a Vrchlabím a kolem Lomnice nad Popelkou,“ uvedl Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů České republiky. A dodal, že jižní část kraje má lesní porosty zdravější, protože zde rostou listnaté stromy a borovice, které brouk napadá méně intenzivně než smrky.

Za první pololetí letošního roku bylo odvezeno z Královéhradeckého kraje už jedenáct tisíc metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. Ve druhé polovině loňského roku, kdy bývá pokácených stromů více, to přitom bylo o třicet tisíc více. „Kdybychom se letos dostali přibližně na 24 tisíc kubíků, byl bych spokojený,“ dodal Ladislav Půlpán.

Lesy České republiky se nyní pustily do boje proti hrozící kůrovcové kalamitě, protože současné teplé počasí napomohlo množení brouka tak, že již došlo k jeho druhému rojení. Lesníci navíc připouštějí, že by na konci léta mohl kůrovec založit i svou třetí letošní generaci. (lka)

Kdo likviduje lesy na východě Čech?

Kůrovci jsou brouci o velikosti 3,5 až 4,5 milimetru, žijící v lýku. Všechny druhy jsou přirozenou součástí ekosystému. Cílem obrany proto není kůrovce vyhubit, ale udržovat je v neškodném množství.

Jestliže dojde k přemnožení kůrovců do takzvaného kalamitního stavu, mohou být výsledkem i stovky hektarů napadeného a následně suchého lesa a s tím spojené ekologické a ekonomické škody značného rozsahu.

Kůrovci se obvykle začínají rojit okolo 20. dubna, záleží však na počasí. Rychlý přechod počasí ze zimy do léta, který je v posledních letech poměrně častý, urychluje počátek rojení. To může proběhnout dvakrát a v letech pro kůrovce příznivých i třikrát za rok. Kůrovec se dokáže z nezlikvidovaného ohniska přemísťovat i kilometry daleko. Čím dál letí, tím hůř lze určit, kde se objeví.