„To by mě zajímalo jakej je rozdíl mezi ledovkou a náledím. Když uklouznu a spadnu, tak si na obojím natluču stejně,“ filozoval v jednom z náchodských obchodů zákazník, který ve frontě k pokladně zaslechl tyto dva meteorologické pojmy z rádia. Tak jak to tedy je:

Ledovka – je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení, jež dopadá na zem nebo jiný povrch. Podobá se čirému ledu. Vzniká v případech, kdy ve výšce je teplý vzduch a z něj prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch, větve stromů, elektrická vedení apod. s teplotou pod 0°C. Vodní kapky se po dopadu rozlijí a okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku.

Náledí – je rovněž ledová vrstva pokrývající zemi. Její původ je však odlišný. Na rozdíl od ledovky však v případě náledí na zemi mrznou nepřechlazené dešťové kapky či kapky mrholení. Vzniká, je-li teplota povrchu pod 0 stupňů Celsia. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. To byl včerejší případ.

Další používané termíny pro oblast dopravy a počasí:

Námraza - v silniční dopravě se pojem námraza používá pro všechny formy ledových usazenin na vozovkách včetně náledí a zmrazků. Může se vyskytovat na elektrických sloupech, stromech

Zmrazky – termín používaný pro formu náledí, které vzniká opětovným zmrznutím zcela či částečně roztátého sněhu.