„Stručně řečeno Ocelové město se z menšího prostoru stěhuje do většího, kam se vejde i více lidí a návštěvníci budou mít lepší podmínky k jeho prohlédnutí,“ říká jeho stavitel Jiří Mládek, který se před lety při montování tisícovek dílů inspiroval známým románem Julese Verna.

„Do budoucna plánujeme, že se celý půdorys Ocelového města zvětší o více než metr. Tak jsme potřebovali být připraveni na to, až se tak stane,“ vysvětluje Pavel Frydrych z týmu merkurového muzea smysl stěhování, na které přišel osobně dohlédnout i Jiří Mládek. „Dostal jsem za úkol přistavět obrovskou strojírnu, která tady chyběla. Novinkou jsou i dvě reflektorové věže, které budou za tmy hlídat, jestli kolem města někdo nešmejdí,“ říká Mládek, a dodává, že se jedná o první velikou změnu od postavení Ocelového města.

Fotografie v zimním terénu vznikla při společném výcviku HZS KHK a Skalní záchranné služby, kdy byla simulována záchrana osoby z těžko přístupného skalního terénu právě na základě určení polohy skrze bod záchrany.
V labyrintu skal hasiči hledali dítě i seniora, pomohly body záchrany

„Bude tu nasvícená velká továrna dlouhá dva metry a široká 90 centimetrů a vysoká hodně přes metr. Vedle ní pak parní stroj a kotelna, která bude továrně dodávat pomocí transmisí energii, jež bude pohánět vrtačky, soustruhy, buchary. Všechno se to bude hýbat a dělat kravál. To mají děti rády, na to se těším,“ usmívá se Jiří Mládek, který Ocelové město stavěl asi 10 let. „Začal jsem v roce 1998 takovými drobnůstkami, které potom narůstaly, narůstaly až se mi nevešly do stodoly,“ vzpomíná na rok 2002, kdy přijel do rodného města Merkuru s nabídkou, že by se zde mohlo Ocelové město vystavit. Nad otázku kolik šroubků a matiček na spojení tisícovek dílů potřeboval nemusí dlouho přemýšlet. „Měl jsem je v krabičkách, takže vím, že jich bylo 300 tisíc. A když šroubek s matičkou váží gram, tak jenom ve spojovacích dílech to dělá tři metráky,“ prozrazuje.

Výhodou nové expozice je také mnohem lepší osvětlení než tomu bylo na původním místě. „Jsou tu čtyři okna a navíc je nad městem nové osvětlení, které je designově vymyšlené přímo pro Muzeum Merkur,“ dívá se Pavel Frydrych ke stropu, kde lustr tvoří typický merkurový dílec v podobě pásků s otvory.

Do nové expozice se přestěhují i malby na zdi, které zachycují výjevy z Verneova románu. „Máme je elektronicky uchované a čtyř z nich v nové expozici budou zavěšené jako tisk na desce,“ doplňuje, že například pod vyobrazením železničního viaduktu bude stát jeho model. "Město získalo důstojnější prostor, který přináší i větší návštěvnický komfort,“ říká Frydrych, že návštěvníci budou mít lepší možnost od exponátu poodstoupit. Do budoucna se počítá i s více než metr vysokou průchozí vyhlídkou, která nabídne pohled ze shora na celý stavebnicový komplex.

Pavel Hečko přes dvě desetiletí působil jako místostarosta a starosta Meziměstí a v letech 2016 až 2020 byl členem Rady Královéhradeckého kraje.
Zesnulý starosta Pavel Hečko byl in memoriam oceněn nejvyšším krajským řádem

Přestože se Ocelové město se posunulo jen asi o 12 metrů (přes jednu menší místnost do velké expozice) předcházela stěhování důkladná příprava. „Podobu modelu jsme si důkladně zmapovali, nafotili ho a potom ho rozebrali na 17 částí. Ty jsme po jedné přenášeli na nové místo. Upozorňuji, že se jednalo o 17 velmi těžkých částí,“ usmívá se Pavel Frydrych, že některé díly z více než 1200 kilogramů těžkého města museli nosit ve třech.

Nově opuštěná expozice dlouho prázdná nezůstane. V průběhu května do ní přestěhují velké modely, které zatím čekají zabalené do folií na chodbě. Poslední novinkou bude instalace dvou exponátů v propojovací „cimře“ mezi oběma místnostmi. „Bude zde úžasný model Jawy 350 Pérák v měřítku 1:2 a budeme tu k němu mít i originální historickou předlohu,“ těší se Pavel Frydrych.