Vyprahlá krajina žíznivě lapá po každé kapce vody. Sucho, které ji sužuje poslední týdny a měsíce, pár deštivých dnů nespasí. Ochránce přírody na Broumovsku a předseda spolku Živá voda Jiří Malík při nedávné terénní exkurzi zaměřené na sucho v okolí Broumova vysvětlil, že příčiny nespočívají jen v klimatické změně, ale i v celé řadě lokálních změn, které způsobily zničení malého oběhu vody v krajině.

„Krom poškození toků a vysušení niv jde o i špatnou skladbu lesa, jelikož smrkové monokultury vysušují, a zejména o vysušení a utužení půdy průmyslovým zemědělstvím. Chemizace a těžké stroje spolu s malým podílem organické složky v půdě zabíjí půdní život – edafon s vlivem meliorací. Proto na jaře odteče příliš mnoho vody a přes léto toky vysychají,” objasnil ekolog.

Podle Jiřího Malíka existuje způsob, jak bojovat se suchem: „Řešením je zadržování vody v krajině pomocí meandrujících toků, rozlivů do niv, nových tůní, rybníků či polderů a také proměnou zemědělství i lesnictví.”

Spolek Živá voda také přišel se záměrem, který by zadržel vodu v celé ploše povodí na Zdoňovsku o rozloze 20,5 kilometrů čtverečních.

Suché období mohou zvrátit jen nadprůměrné zimní srážky

Ani červencové deštivé počasí region nezachránilo od dlouhodobého sucha. Hladiny podzemních vod jsou na mnoha místech stále nízké, a trpí tím lidé odkázaní na studny, zemědělci i příroda.

Jednorázový déšť nepomůže

Hladiny podzemních vod klesají už od dubna. Minulý týden se jejich stav opět mírně zhoršil. „Zhoršení nastalo zejména v povodí horního úseku Labe a dále v povodí Orlice,“ uvedlo Povodí Labe.

„Jednorázové dešťové srážky nemohou zlepšit dlouhodobě špatnou situaci stavu hlubokých podzemních vod, a to i kdyby pršelo celý červenec,“ řekl Alexandr Zajcev z Českého hydrometeorologického ústavu a dodal, že jde o běh na dlouhou trať.

Trvale nedostatečné srážky se podle Zajceva projevují i na půdě, která rychle vysychá.

Beton a asfalt vodu blokují

Zatím však prý kvůli suchu není třeba propadat zoufalství. „Situace je vážná, nikoliv kritická,“ řekl s pousmáním Alexandr Zajcev.

Hydrometeorolog upozornil, že za sucho může i lidská činnost. „Podívejte se, kolik ploch je zabetonovaných, vyasfaltovaných a zregulovaných takovým způsobem, že voda, která spadne seshora, se nemůže přirozeným způsobem dostat do podzemí,“ uvedl hydrometeorolog. Situaci sami sobě zhoršují i zemědělci těžkými stroji, které udusávají půdu.
Sucho útočí hlavně v posledních pěti letech. „Je to jako skluzavka, po které trendově jedeme dolů,“ podotkl Alexandr Zajcev.

Suché období mohou podle hydrometeorologa zvrátit jen nadprůměrné zimní srážky. Jedna sezóna s bohatou sněhovou nadílkou však určitě stačit nebude.

Uplakané počasí posledních dní nezvedlo ani dlouhodobě nízké hladiny řek.

„Vlivem lokálních srážek v minulých dnech nedošlo ke zlepšení hydrologické situace v kraji,“ informoval Ladislav Merta z Povodí Labe.

Cidlina je na suchu, zarůstá travinami. Pstruzi zmizeli

Jičínsko - Sucho a nedostatek vody trápí rybáře. Nejhůře je postiženo povodí Cidliny. „Cidlina má minimální průtok, zarůstá travinou,“ upozorňuje šéf jičínských rybářů Jaroslav Štieber. Řeka na svém horním toku napájí rybník Valchu v Železnici, kde je malý průtok. Voda se málo okysličuje a objevuje se v ní hodně řas. Obdobná situace je na Dvorcích, kde se přemnožily sinice. „Voda je pro ryby nezávadná, ale pokud ubývá kyslík, ryba méně přibývá,“ povzdychl si Štieber. V Cidlině je nejen málo vody, ale z tůní zmizeli i pstruzi. „Vysazujeme jich ročně 110 až 150 kilo, ale stavy decimuje volavka a vydry,“ poukazuje rybář na další komplikaci - predátory.

Houbaři si na krkonošské žně musí ještě počkat

Krkonoše - Mimořádně suchá první polovina roku nenahrává ani houbařům. „Začátek sezóny se rozjíždí hodně pomalu. Už sněhu bylo málo, což vůbec nepomohlo spodním vodám, zdaleka se tak nedoplnila jejich hladina,“ vysvětluje Petr Kuráň, předseda mykologického kroužku v Trutnově. „Jak už to v posledních letech bývá, je také otázka houbaření velice regionální. Třeba na Žacléřsku začali lidé objevovat hřibovité houby objevovat teprve před týdnem. Rostou spíše holubinky, růžovky, místy lišky.

I houbaři vyhlíží, co s půdou udělají současné přeháňky. „Čekáme, jak houby budou reagovat na déšť v posledních dnech. Sezóna hub by měla vrcholit na přelomu srpna a září. Musí ale ještě opakovaně zapršet. S významnou houbovou sezónou, jako byla ta loňská, rozhodně nelze automaticky počítat,“ doplňuje Petr Kuráň.