Podle Jana Ježka, opozičního zastupitele, územní plán Náchoda dotčenou oblast vymezuje jako smíšené území centrální. „Územní plán definuje pro hypermarkety samostatnou plochu tzv. občanského vybavení…," uvedl Jan Ježek. Upozornil, že kdyby pozemky, které patří investorovi, byly vedeny jako plochy občanského vybavení, tak by město nezmohlo nic. „Protože ty pozemky leží na ploše, která je určena především pro městské integrované bydlení, tak se domnívám, že město má určitý nástroj, jak s investorem jednat, aby jeho investiční záměr jakýmsi způsobem zaintegroval do městské zástavby," míní Jan Ježek.

Místostarosta Tomáš Šubert uvedl, že město se nyní dostalo do rozjetého vlaku. „Jsme v situaci, kdy pozemky jsou vykoupeny s nějakým záměrem, který je pro město dost složité nějakým výrazným způsobem změnit," poznamenal. Pozemky totiž patří soukromé společnosti JTH Holding.

Vedoucí odboru výstavby a územního plánování náchodského městského úřadu Andrea Lipovská během debaty uvedla, že stavby, které se umísťují v jednom nebo druhém území daném územním plánem, tedy smíšeném území centrálním či občanské vybavenosti, jsou skoro stejné. „Regulativy na tato dvě území v podstatě, řekla bych, jsou vcelku totožné," míní Andrea Lipovská.

Právnička Hana Sotoniaková však upozornila, že mezi těmito plochami musí být nějaká odlišnost, když jsou každá jinou kategorií. „Myslím si, že u tohoto záměru je prostor pro to, aby se řešilo, jestli je, nebo není to v souladu," uvedla Hana Sotoniaková. Podle ní sice územní plán není zcela jasný, avšak záleží podle ní právě na následujícím odůvodnění.

Několikrát se hovořilo o tom, že aby město mohlo s lokalitou nakládat, případně vybudovat něco jiného než obchodní centrum, musely by mu pozemky patřit. Město je však v době, kdy to bylo možné, nekoupilo. Ježek uvedl, že tuší, že cena tenkrát byla okolo 14 až 15 milionů korun, neví to však přesně, neboť mu to bylo sděleno jen ústně. „Všiml jsem si, že město krátce poté koupilo pozemky v Bělovsi za výrazně vyšší částku," upozornil a označil za chybu, že město areál Tepny nezískalo.

Místostarosta Šubert reagoval, že o zmíněné sumě nikdy neslyšel. Uvedl, že před lety však zprostředkovával dohodu, aby město koupilo pozemek na místě Tepny. „Byla na spadnutí dohoda o koupi pozemků za přijatelnou cenu, tehdy pan starosta, i když se na to tvářil pozitivně, tak pak už k ničemu nedošlo," řekl Šubert. Podle něj to byla cena přijatelná, avšak za pozemek, na kterém nebyla zástavba, zhruba na místě dnešního volného prostranství. Kdyby se koupil celý areál, pak by to podle něj zahrnovalo částku výrazně vyšší nejen za koupi, ale také na případnou rekonstrukci či revitalizaci.

Když vystoupil zástupce investora, byl v několika momentech přehlučován některými lidmi z davu. „Ale my to tady nechceme," volali na něj lidé. Pořadatelé je museli umravňovat, jednomu muži dokonce zakázali projev v diskuzi za jeho hlasité přerušování. Zástupce investora například argumentoval, že zde vytvoří pracovní příležitosti.

Pes je zakopán ve vlastnictví

Do debaty se zapojilo hodně občanů. Někteří chtěli znát osobní názory místostarosty, jiní říkali, co by si na místě přáli. Většina byla proti supermarketu. Miloslav Vašina například upozorňoval, že pes je zakopán v tom že objekt není města, ale to by se mělo pokusit diskuzí s investorem o maximum možného na zmírnění zástavby supermarketu. „Druhá věc, která je radikální a možná mě budete považovat za romantika 19. století, pak už je jediná možnost, že kdyby radnice z jakýchkoliv důvodů zabránila ve stavbě a investor odešel znechucený, že to prodá, pak akce Náchod sobě, vybrat 25 milionů, a pak tam může být ten park," řekl.

Také Zdeněk Jaroš uvedl, že by se město mělo dohodnout s investorem v rámci toho, co je možné. „Situace je taková, že to je prodané a asi bychom se měli domluvit a zavázat město,aby v rámci možného s přátelskou firmou dohodli maximum toho, aby to vyhovovalo nebo nějakým způsobem zapadlo. Nebo to skončí tak, že se budou dělat překážky, naschvály, budou soudy a to, co tam stojí, tam bude ještě dvacet let," míní Jaroš.

Miroslav Rousek řekl: „Proč by tady nemohl být ten supermarket, nakonec má nějaký přínos pro lidi a furt bude lepší, než ty trosky." Martin Mareš vystoupil s tím, že si myslí, že supermarketů už je dostatek. Proto se ptal, v čem by obchodní centrum mělo Náchodu pomoci. Neměla by tam podle něj vzniknout jen jedna multifunkční plocha.

Jiří Polák se ptal, jestli by případně nešlo postavit vícepodlažní objekty. To je totiž podle územního plánu možné a podle kritiků současného supermarketu by se to sem hodilo spíše. „Kdyby to byla vícepodlažní budova, tak se přiznám, už bych neměl tak velké problémy s tak velkou plochou, protože se to rozloží na jednotlivá podlaží. Takto vzhledem k tomu, že to budou přízemní hangáry, tak to je v mých očích obří supermarket," dodal v diskuzi Ježek.

Dotaz na zástupce investora, jestli by investor „zlidštil" projekt a vyšel případným úpravám vstříc, měl Tomáš Peterka. „Na jakýkoli impuls jsme vstřícně reagovali," uvedl zástupce investora s tím, že je možno jednat.

Někteří občané navrhovali rozprodat pozemky menším investorům, aby si tam vybudovali své podniky. „Před x lety tady byla možnost, aby areál byl zakoupen kýmkoliv, a ta příležitost nebyla využita nikým jiným než naším hlavním akcionářem," reagoval zástupce investora.

Požadavky mají určit zastupitelé

Během debaty také padlo, že dřívější vedení města nemělo snahu investiční záměr řešit. „Jsem rád, že se situace změnila a město bude jednat s investorem… město má nástroje, jak má vypadat centrální území města," uvedl Ježek. Doufá, že město se vyjádří tak, že záměr supermarketu nepovažuje za vhodný.

Podle Šuberta vzejdou požadavky na investora z jednání zastupitelů, které bude v brzké době. Protože je areál soukromníka, město s ním může podle Šuberta spíše jednat o úpravách projektu, aby to bylo v co nejlepším zájmu města. „To se teď asi snažíme. Já nejsem člověk, který chce za každou cenu na Plhově hypermarket. To ani náhodou," prohlásil místostarosta.

Andrea Lipovská informovala, že územní řízení na povolení výstavby obchodního centra je nyní přerušeno a čeká se, až investor doplní podklady. Pak se zahájí územní řízení. „Účastníci řízení budou mít možnost podávat námitky a připomínky," dodala Lipovská. Uvedla, že v rámci územního řízení bude stavební úřad zkoumat, zda je záměr v souladu s územním plánem. Podle jednoho z dřívějších vyjádření odboru, které si vyžádal investor, jak zmínil Ježek, už dříve stavební úřad investorovi sdělil, že tomu tak je.

Město a úřední aparát nejsou totéž

Několikráte během debaty zaznělo, že město se z pozice samosprávy sice k záměru v územním řízení vyjádří a jeho stanovisko schválí zastupitelstvo, ale stavební úřad je orgánem státní správy, který bude zkoumat, jestli žádost je v souladu s právními předpisy. „Jestliže zkonstatuje, že námitky nejsou takového charakteru, kterým by se dalo uzemní rozhodnutí zamítnout, tak potom je povinností stavebního úřadu vydat kladné stanovisko. Stavební úřad není závislý na tom, jestli město řekne ano, nebo ne. Stavební úřad posuzuje soulad s právními předpisy," upozornila Lipovská.

Ta také uvedla, že město mohlo oblast bývalé Tepny pro případnou budoucí zástavbu regulovat už dříve, například studií. „Až když přijde investor s nějakým záměrem a najednou si vzpomeneme, že bychom chtěli udělat nějaký regulativ a město, starej se, to je i nefér vůči investorovi. Zastupitelstvo je veřejné, bylo možno od roku 1998 dát možnost nebo podnět, aby se to území nějak regulovalo, aby se tam vymyslel nějaký regulativ, co by tam mělo být, jak by to mělo vypadat, jestli by to měla být vícepodlažní zástavba nebo ne…," uvedla Lipovská. Zkrátka diskuze o tom, co by v lokalitě mělo být měla být už dříve, než investor přišel se záměrem. „Ve chvíli, kdy je projekt hotový a vlastníkem je soukromník, tak se to špatně reguluje," upozornila vedoucí stavebního úřadu.

„Od toho přeci máme zastupitelstvo, my nemusíme být u každého schvalování čehokoliv," křikla žena z davu.

Besedu pořádalo sdružení Sbor dobrovolných občanů. To se také na začátku ptalo anketními lístky lidí, zdali bude na místě tepny stát obří supermarket, nebo ne. Na začátku se 22 lidí vyslovilo, že ano a 68 lidí, že ne. Na konci se počet těch, kteří byli přesvědčeni o tom, že zde bude stát supermarket, zvětšil o osm.