„Zpracování strategického plánu rozvoje města je důležité především při žádostech o dotace. U každé žádosti je jedním z hlavních kritérií, zda město má plán zpracovaný a akce, na kterou je žádost podána v něm zanesena," informovala starostka Hana Nedvědová.

Na základě toho byl připraven dotazník, který mohl každý anonymně vyplnit a doručit na úřad. To ale evidentně občany nezaujalo a z 2200 dotazníků se jich vrátilo vyplněných pouze 107. V dalším kole byly v tomto týdnu uspořádány tři schůzky, na nichž byli přítomni zástupci vedení města, všech odborů města, zastupitelů, příspěvkových organizací a prostor byl připraven i pro občany. Ani tato možnost však místní obyvatele nezaujala a jejich účast se dala spočítat na prstech ruky.

„Sezení byla velice zajímavá a výsledky jsou dostačující. Lidé, kteří přišli, chtěli diskutovat a vymysleli ještě celou řadu věcí, které pro nás budou důležité. Jelikož tady lidi neznám, nemohu porovnat, kolik jich přišlo pouze samo za sebe, aby řekli svůj názor. Podkladů však máme dostatek, a tak je s čím pracovat. Důležité bylo, že lidé aktivně pracovali a podstatné věci nám sdělili. Svůj návrh také dobře a srozumitelně odprezentovali. Po zkušenosti z dotazníkové akce jsme byli dost skeptičtí, ale besedy to vynahradily," zhodnotil setkání s občany Michal Hátle z dotační a rozvojové agentury.

Situace se zpracováním strategických plánů je rozdílná. Některé obce je mají a někde nejsou vypracovány vůbec. Do budoucna by prý měla nastat situace, kdy všechna města i obce by měly mít strategické dokumenty zpracovány. Pro všechny to má být základní plánovací dokument, závazný především pro vedení samospráv.

O dění ve městech je malý zájem

Malý zájem ze strany obyvatel je prý ve městech běžný. „Podle zkušeností z jiných měst a obcí mohu říci, že pokud přijdeme do většího města, tak se nám sejde třeba jen dvacet lidí, a když se přijde do menší obce, tak se sejde polovina vesnice. Na tom je vidět, že v malých obcích mají lidé větší zájem o to, co se u nich děje. To se potvrdilo i v Hronově. Jelikož jsme měli už předem zjištěno, jaký je ve městě zájem o účast na takovýchto akcích, tak jsme rádi za to, že přišli alespoň ti, kteří chtěli ke svému problému něco říci," doplnil Michal Hátle.

Dodal: „Nyní máme zpracovanou analytickou část dokumentu zjištěných z šetření pomocí dotazníkové akce. Veřejná sezení slouží k ověřování analytické části a zároveň, aby se data doplnila a zjistilo se, jaké jsou skutečné potřeby lidí ve městě."

Občany trápí zejména chodníky

Jedním z mála občanů, kteří na schůzku přišli, byl Miloslav Macura. „Na besedu jsem přišel proto, abych upozornil na špatný stav chodníků a místa, kde chodníky chybí úplně a jsou pro chodce nebezpečná. Jedním z nich je úsek od vlakové zastávky ve Velkém Dřevíči do Žabokrk. Tam se chodci pohybují mezi kolonami projíždějících automobilů. Když jsem šel na schůzku, tak jsem napočítal v úseku od zastávky do Hronova okolo dvou set padesáti automobilů. Dalším problémem je narůstající doprava a absence obchvatu města, který by dopravu odklonil z centra," uvedl Miloslav Macura.

„Účast občanů mohla být lepší. Své problémy ale vyjádřili zástupci organizací a města. I když se účastnilo vždy okolo třiceti lidí, tak to nebylo na škodu. Ukázalo se, že těch nápadů bylo hodně a skupina diskutujících byla pestrá. Není podstatné, kolik lidí přijde, ale to, zda jsou z různých částí města, různých věkových a profesních skupin a jsou ochotni komunikovat," zhodnotila schůzky starostka Hana Nedvědová.

Přesto si povzdechla: „Samozřejmě bych byla radši, kdyby se zapojilo více běžných občanů města, protože mám zkušenost, když město něco chystá a nebo zrealizuje, tak posléze se strhne vlna kritiky. Tady měli lidé šanci vyslovit svůj názor, který by byl do konceptu také zapracován. Jsem optimista, a tak věřím, že i z toho mála dostaneme dokument, který bude smysluplný."

Besedy přinesly spoust nápadů

S názory, které na schůzkách padly, je spokojená zastupitelka Věra Bartošová a malou účast přičítá malé propagaci akce. „Na besedách padlo spousta užitečných názorů. Zpracovaný plán bude mýt smysl, pokud se s ním bude pracovat. Jeden plán byl už vypracovaný a nikdo se nezajímal do jaké míry se plní a nebo ne. Pokud by se k tomuto přistupovalo stejně, tak to moc smysl nemá. To, že nepřišla téměř žádná veřejnost je špatné. Je to možná také tím, že se neudělala dostatečná propagace a lidé tak nevěděli, o co se jedná. Mělo se více lidem říkat, o co jde a více jim to nabízet. Spousta lidí nad dotazníkem jen mávla rukou a hodili ho do koše," myslí si Bartošová.

Některá města už plán mají hotový

Strategický plán rozvoje už SI nechala zpracovat třeba města Náchod, Česká Skalice či Nové Město nad Metují.

V České Skalici předcházela veřejnému projednávání také dotazníková anketa, která byla celkem úspěšná a ke zpracování se vrátilo přes osm set vyplněných dotazníků. Na veřejné besedě už byla účast slabší. Diskutovat přišlo okolo šedesátky lidí. Jako největší nedostatek tam občané viděli, že není možnost veřejného koupání, nelíbil se jim stav veřejných prostranství a málo pracovních příležitostí.

Obdobná situace byla i v Novém Městě nad Metují, kde se vrátilo také přes osm set dotazníků. Na veřejné projednávání potom přišlo diskutovat okolo stovky obyvatel.

Jako nejdůležitější investiční akci vidí tamní občané potřebu vybudovat koupaliště. Zajímalo je také, jaký bude další osud kasáren. Za problematické pokládali nedostatek parkovacích míst a všudypřítomné psí exkrementy.

Strategický plán rozvoje má zpracováno rovněž město Náchod. Největším problémem tohoto města je přetížená silniční doprava, zejména potom mezinárodní silnice spojující trasu od polských hranic s vnitrozemím. Na veřejném projednávání potom občany zajímala třeba plánovaná promenáda, která by měla vést podél Metuje z Bělovsi a spojila by centrum Náchoda s polskou Kudowou.