Právě v jejich útrobách se totiž odehrál již 3. ročník divadelního festivalu, který je nezávislým satelitem Jiráskova Hronova, nesoucí název Lojzíkův Machov.
Pořadateli dvoudenní akce se stalo již tradičně občanské sdružení Přátelé Černých šviháků Kostelec nad Orlicí. Všichni, kteří si festiválek nenechali ujít, mohli zhlédnout několik představení, při nichž se nezapomnělo ani na ty nejmenší. Pro děti byly totiž sehrány hned dvě pohádky, a to Zlatovláska a Bajaja (na snímku).
Hráli i v noci
Ti starší pak mohli získat kulturní zážitek při inscenaci Cechy krásné, Cechy mé aneb Jak si vytesat jezulátko v podání pořadatelského souboru či při hře Vlakem války ztvárněné divadelníky z Turnova. Zhruba 50 diváků se přišlo podívat také na Noční happening, který patřil rekonstrukci původní verze hry Aloise Jiráska Pan Johanes. „Tato inscenace byla odehrána pod širým nebem. Diváci se spolu s herci přemísťovali během děje na několik míst po Machově,“ sdělil principál Černých šviháků Josef Tejkl.
Kapka z historie
Ten také přiblížil historii Lojzíkova Machova. Podle jeho slov vznikl proto, že se Černým švihákům i jiným souborům zdálo, že současný Jiráskův Hronov je až příliš organizačně sešněrovaný do úzkostně dodržovaných rituálů.
„Během něj není čas na normální neformální setkávání bez ambicí, jako tomu kdysi bývalo. Jiráskův Hronov se stal megaakcí, která se tak trochu obrací proti sobě.
Lojzíkův Machov je vnímaný o něco lidštěji,“ myslí si Josef Tejkl, který letošní ročník Lojzíkova Machova hodnotí velmi dobře.
Chtějí pokračovat
Každé představení prý navštívilo v průměru 60 lidí. Mezi nimi nechyběla ani výprava z Krajského úřadu a dokonce i pravnuk Aloise Jiráska Jiří Prager. „Letošní Lojzíkův Machov probíhal ve vynikající atmosféře. Poprvé nám přispělo i Ministerstvo kultury. V pořádání této akce máme proto velkou chuť pokračovat,“ doplnil principál Tejkl.