„Dnes s určitostí víme, že ji psal a iluminace dělal jeden jediný člověk. Kniha má 310 pergamenových listů a vznikala asi 30 až 40 let,“ říká o rozměrné bibli, která vznikala v první polovině 13. století v klášteře Podlažice na Chrudimsku.

Originál Švédové nepůjčují

Na unikátní výstavě výtisků biblí v červenokostelecké výstavní síni samozřejmě není obdivován originál Ďáblovy bible. „Švédové ho ne a ne půjčit,“ usmívá se Richard Švanda, „ale podařilo se nám zapůjčit překrásnou maketu, která byla vytvořena Knihařstvím Jiří Fogl a Pavlína Rambová ze Žamberku. Jedná se o opravdu unikátní práci.“

Už jen samotný pohled na mohutnou knihu je úchvatný a představa vytváření všech textů a kreseb uvnitř knihy obdivuhodná.

Z Broumova k císaři Rudolfovi II.

Zajímavý je její osud spojený s Broumovskem. Na začátku období husitských bouří byla kniha odvezena do bezpečí nově budovaného kláštera v Broumově, kde byl kodex dalších 170 let. Traduje se, že byl již v té době vystavován jako unikát, a zvěsti se donesly až na císařský dvůr k Rudolfu II. Císař měl bohaté sbírky umění a tehdejší opat Martin II. z Pravdovic, řečený Korýtko, se chtěl císaři zavděčit, a tak mu kolem roku 1594 kodex daroval.

Jako válečná kořist skončila ve Švédsku

V Praze začalo pro Ďáblovu bibli smutnější období a na samém konci třicetileté války roku 1648, kdy se švédské armádě podařil překvapivý přepad Prahy a Kniha mířila jako válečná kořist do Stockholmu.

Nabízí se otázka, zda by se Ďáblova bible v českých zemích zachránila, kdyby zůstala za zdmi broumovského kláštera. „S největší pravděpodobností ne,“ domnívá se Richard Švanda. „Vzdělaná švédská královna Kristýna I. by si ji stejně našla – i v Broumově. Vojáci měli přímo seznam, co mají z dobývané Prahy přivézt,“ uvedl Richard Švanda, že osvícená švédská královna šla po mimořádné knize cíleně. „V 17. století bylo Švédsko v podstatě barbarskou zemí. A knihovny, které královna zakládala měly jediný problém – chyběly v nich knihy,“ připomněl, že si Kristýna válečnou kořist pečlivě vybírala.

Kromě Ďáblovy bible poutají pozornost návštěvníků výstavy i další výtisky. Bible v běhu dějin neměla na růžích ustláno.

Z folklorního zájezdu pašovali písmo svaté

V minulosti byla často zakazována, a to i v historii nedávno minulé, o čemž svědčí příběh bible, která se do tehdejšího Československa dostala s místním folklorním souborem Hadař z jednoho výjezdu do zahraničí. „Když se Hadař vracel v červenci 1973 ze zájezdu z Helsinek, tak bibli pašovali aby unikla celní kontrole, protože jinak by byla zbaven nebo by ji možná přímo na celnici zlikvidovali,“ popsal průvodce příběh jedné z vystavených biblí ze 70. let, jejichž propagace byla pro socialistické zřízení nežádoucí.