Masopustní průvody zažívají renesanci a obnovují se i tam, kde dlouhé desítky let nebyly. Masopustní tradice se po desítkách let vrací. První únorovou sobotu zavládlo masopustní veselí po více než 70 letech na Hořičkách a o den později položili základní kámen po desítkách let oprášené tradice v Polici nad Metují.

Masopustní rej se vrátil po více než 70 letech

Příležitost obnovit tradici předků se chopili v sobotu na Hořičkách, kde poslední masopustní průvod doslova proběhl těsně po druhé světové válce. Podle bývalého starosty obce Josefa Kačera totiž někdy v roce 1948 projely koňské vozy s maškarami Hořičky a okolní obce. Po více než 70 letech pomohli s masopustním restartem pozvaní „učitelé" od Kyjova a ze Slovenska, kde se přeci jen tradice udržují důkladněji.

„Zapomeňte na to jak se to má dělat, my tady zatím nemáme žádná pravidla. Já se u stavení budu snažit dostat do kola gazdinu a třeba tady slepice," podíval se šašek na masku s hřebínkem a zobákem, „by si mohla vzít do parády hospodáře," naznačil představu masopustního průvodu jeho organizátor Zdeněk Mencl, který v kostýmu šaška vedl celý barevný a hlučný ansámbl Hořičkami. Ještě předtím však požádal místostarostu Marka Hýbla o povolení. „Chceme vás požádat, abyste nám povolil uspořádat nultý, po 70. letech obnovený masopust, abychom obec očistili od zlých duchů a našim gazdinám a hospodářům popřáli dobrý rok," obrátil se na zástupce obce.

„Jsme strašně rádi, že se toho někdo ujmul a chce obnovit tradici. Předávám zde symbolický klíč od obce a věřím, že po vás zůstane dobrá nálada," předal na jeden den vládu nad obcí zástupce samosprávy maškarám.

Zatímco průvod za zvuku hudby putoval obcí, tak v nedalekém kiosku na hřišti se tvořila fronta na tlačenku, prejt, prdelačku, na odbyt šly pravé valašské koláče frgály a pozornosti se těšil i košt pálenek. „O to se postarali Strážci valašských tradic, kterých jsem od loňského roku členem. Navštěvují města a vesnice, kde při různých příležitostech připomínají tradice. V rámci přeshraniční spolupráce se spojili se slovenským Rádom rytierov destilátov, kteří měli na starosti koštování třiceti různých slivovic," ohlédl se Zdeněk Mencl za vydařenou premiérou. „Snažili jsme se, aby se lidi bez zábran převlékli do kostýmů a užili si srandu a to se povedlo."

Poraženou kobylu vzkřísila živá voda z pramene Julinka

Na tradici masopustů první únorovou neděli navázali nultým ročníkem masopustního průvodu i v Polici nad Metují. „Vůbec si nejsem vědom, že by kam sahá moje paměť v Polici masopust probíhal. Ale je to neověřené," říká místostarosta města Jaroslav Souček, že si nevybavuje v posledním půlstoletí podobnou trachtaci. „Možná někdy v dávné minulosti, ale teď to byla pro všechny účastníky a celé město novinka," doplnil Souček.

V Polici přistoupili k přípravě masek zodpovědně a už o den dříve se v Pellyho domech konala dílna masopustních masek.

Průvod procházel v neděli dopoledne městem za doprovodu pouličního divadla a členů místního divadelního souboru Kolár. Mezi maškarami nechyběl medvěd či kobyla. Dříve se tradovalo, že pokud při průvodu nikdo ze vsi kobylu nekoupí, bude ve vrcholné fázi masopustu poražena. Tak se stalo i na polickém rynku a po ostrostřeleckém výstřelu smrťák máchl kosou a bílá kobyla se sesula k zemi. „Pak jsme ji ale pokropili živou vodou z pramene Julinka, po níž opět obživla a všechny hříchy města byly smazány," popsal závěr masopustu místostarosta. „Byli jsme strašně potěšeni, že navzdory počasí byla účast úžasná," odhaduje, že v průvodu bylo více než sto lidí. „Myslím si, že jsme položili základ nové tradici a budeme to dělat každý rok," ujišťuje, že i za rok barevné veselí oživí období před začátkem půstu.

Průvod prošel i pod skalními věžemi

To v Adršpachu položili základ znovuobnovené masopustní tradice už vloni, kdy hlučný masopustní průvod prošel obcí po 80 letech. Druhý ročník veselice zpestřil elektrikář s plošinou a se slovy „máte štěstí, že jedu zrovna kolem”, zastavil a do nebeské výše vyvezl dvě maškary, aby na zemské pinožení nahlédly z ptačí perspektivy. Z traktoru obloženého sudy piva, jitrnicemi, klobásami a uťapanými dětmi se linula veselá muzika, cikánka Žaneta vykládala budoucnost z ruky automobilistům, kteří chtěli průvod objet, kominíček rozdával knoflíky pro štěstí.