Kolem pivovaru, který stojí jen pár metrů od benediktinského kláštera, prochází denně stovky lidí. Ti, kteří měli zájem se mohli podívat i dovnitř a na vlastní oči se přesvědčit, jaký je stav budovy, kterou by někteří chtěli zbourat a jiní hledají cesty, jak jí vrátit život.

Jedním z průvodců po objektu byl i broumovský starosta Arnold Vodochodský. „Byl jsem tam někdy před dvaceti lety a zajímalo mě, jak to tam vypadá nyní. Napadlo nás, že by to třeba zajímalo i ty, kteří kolem něj chodí a pokládají si stejnou otázku jako já,“ vysvětluje pohnutky vedoucí ke zpřístupnění objektu. „Uklidili jsme akorát chodby a schody, kudy vedl prohlídkový okruh, aby se nikdo nezranil, ale jinak jsme to nechali ve stavu v jakém to skutečně je,“ dodává starosta, který věří, že se opět rozproudí debata, jak areál do budoucna využít. „Už se objevilo několik nápadů – část objektu by se mohla proměnit v hostel pro turisty, další část by třeba mohla sloužit jako městská tržnice, kde by mohli místní prodávat své produkty,“ zmiňuje namátkou nadhozené možnosti.

Lokalita bývalého pivovaru je jednou z nejvýznamnějších ve městě a svými rozměry patří k největším veřejným prostranstvím. Délka samotné stavby je 115 metrů. Reprezentativní skříní města ale rozhodně není. Foto: Deník/Jiří Řezník
OBRAZEM: Chátrající pivovar v centru Broumova marně čeká na nové využití

I když objekt už zvenčí vypadá velkolepě, tak prohlídka vnitřních prostor předčí očekávání. "Byla jsem ohromená, vůbec by mě nenapadlo, že to je tak obrovský objekt," sundávala si ochranou helmu po zhruba 40minutové prohlídce slečna Bára. Asi nejpůsobivější je ohromný sklep, kde kdysi zrálo pivo. „Uvažovali jsme tu o koncertním sále pro rockové koncerty. Chtěli jsme kapely jako třeba Metallica, Pearl Jam, ale nikdo z nich nepřijel, tak jsme to museli zrušit,“ vtipkuje Petr Bergmann, který před více než 20 lety stál u zrodu projektu Centra Broumov, mezinárodního kulturního střediska, které po tři roky ukazovalo potenciál budovy. Během tří intenzivních sezón, se zde během festivalů Broumovské kulturní léto představilo více než 250 umělců ze 16 zemí. Jak sám Petr Bergmann potvrzuje, tak ambiciózní záměr pohltila jeho vlastní velikost. Od té doby zeje budova pivovaru prázdnotou a podléhá zubu času.

Jak to změnit? „Pivovar musí najít využití kulturně-společenské, s malými umělecko-řemeslnými dílnami, městskými kulturními provozy a podobně. To je cesta, která se osvědčila všude a ustojí ekonomické výkyvy,“ domnívá se Bergmann, a je rád, že objekt byl dosud uchráněn před developerskými choutkami. Vzpomíná, jak v roce 2001 navštívil Centrum Broumov i tehdejší prezident Václav Havel, aby si zde prohlédl výstavu a setkal se s mladými lidmi z Broumova a okolí. „Jako výraz podpory projektu adoptoval jedno z oken, která bylo tehdy potřeba opravit a zasklít. Tehdy opravená okna jsou dnes opět rozbitá, tehdy zprovozněná elektřina je dnes opět odpojená a vedení vytrhané. Kdysi spravenou střechou znovu zatéká a původní sklady ječmene, proměněné v alternativní galerie, se staly útulkem bezdomovců,“ popisuje aktuální stav Petr Bergmann.

Co s pivovarem - prodat, zbourat, opravit?  Osud chátrajícího objektu v centru Broumova, kde se před 125 lety začalo vařit pivo, se zřejmě nějakého výrazné změny nedočká ani v příštím volebním období.
Budoucnost Měšťanského pivovaru se zřejmě nevyřeší ani v příštím volebním období

Situaci ohledně budoucnosti objektu by za město mohl využít opětovný záměr developera. Broumovského starostu na konci černa oslovil zástupce společnosti Rewe s dotazem, zda by město umožnilo řešení lokality Měšťanského pivovaru v souvislosti s umístěním supermarketu Billa. „Můj postoj ohledně prodeje pivovaru je stále stejný a neměnný – neprodat,“ má jasno Arnold Vodochodský, který ale nebude bránit tomu, aby zájemce se svou představou seznámil zastupitele. „Šanci předložit nabídku, jak by s objektem a prostorem naložili, zájemcům neupřu,“ říká. Podobné vize, že by vedle národní památky vyrostl supermarket už zastupitelé v minulosti nejméně dvakrát odmítli. „Chápu, že bychom si prodejem vytrhli trn z paty, protože by město nemuselo osud pivovaru řešit. Když jsem si ale objekt procházel, tak si rozhodně nemyslím, že by technický stav byl tak špatný, že by prodej pivovaru byla jediná správná cesta.“