Je obyčejná říjnová sobota krátce po půl deváté a na nábřeží 17. listopadu hasiči vztyčují do zapuštěných kapes v silnici sloupy. Vzápětí prostory mezi nimi vyplňují hliníkovými profily. „Ověřujeme si připravenost na případnou povodňovou situaci,“ říká velitel SDH Jaroměř Kamil Sokolář. Právě jeho družstvo má na starost zhruba 50 metrovou mezeru mezi trvale postavenými ochrannými zdmi. „Tyto zdi jsou součástí komplexu povodňové ochrany. Kvůli zachování stromů a parkovacích míst se tady zvolila proluka, která by v případě potřeby byla vyplněna mobilním protipovodňovým hrazením,“ popisuje úkol, kterého se asi 15 dobrovolných hasičů zhostilo.

„Cvičení začalo v osm hodin, v 8:25 jsme přijeli na místo, za deset minut jsme měli postavené sloupy a v 9:21 byla zeď vyplněna,“ dívá se do poznámek v kontrolním listu vedoucí skupiny. Podle jeho slov je samotné stavění zdi celkem snadné. „Ten systém je dobře propracovaný. Je to intuitivní záležitost a postavit zábranu není nic složitého. Důležité je mít dostatek lidské síly na rychle sestavení hliníkových zábran,“ dodává velitel sboru.

Nábřeží 17. listopadu ale nebyl jediný úsek, kde hasiči trénovali připravenost na velkou vodu. Jen o pár desítek metrů níže po proudu Labe přehrazoval za školou Na Ostrově ulici dr. Edvarda Beneše vakové hrazení. Hasiči z Jezbin nejprve vyčistili vozovku od ostrých předmětů a pak na plnili vodou gumové vaky, které nabyli na objemu a vytvořily tak protipovodňovou stěnu. To samé se odehrávalo u školní jídelny Na Karlově a u hydroelektráren pod náměstím a Na Valech. „Každé družstvo má jasně daný svůj úsek, takže každý ví, kde co má dělat. Všechna protipovodňová ochrana je uskladněna pod dohledem v plechové hale na požární stanici,“ doplnil Kamil Sokolář, který stejně jako další členové sboru pamatují i další povodně v Jaroměři.

V roce 2000 záplavy v Jaroměři způsobily škodu 300 milionů korun. Stoletá voda zaplavila oblasti Na Kameni, Na Obci, knihovnu, koupaliště, park, divadlo, Husovu ulice, Lužiny, Kostelní ulici, lokalitu V Zahrádkách a Na Úpě. Průtok vody v přehradě Les Království tehdy dosáhl 300 metrů krychlových za sekundu, což byl více než desetinásobek běžného průtoku. Na záchranných pracích, které probíhaly v Jaroměři tři dny, se podílelo 300 hasičů ze 48 sborů. Rozsah škod byl způsoben i tím, že lidé povodeň podcenili. Čekala se velká voda, ale nikdo nepředpokládal, že výše hladiny překoná stoletou vodu.

Kompletní cvičení v podobě instalace mobilních protipovodňových zábran prověřila připravenost jaroměřských hasičů na případnou velkou vodu. „Většina protipovodňových opatření jsou permanentní v podobě zdi, ale některé části jsou přerušené kvůli užívání komunikací, parkovacím místům a podobně. Dnešní velké cvičení ma za cíl všechny tyto mezery ucpat a zkontrolovat jestli jsou funkční a hasičské jednotky si připomněly, kde co má být,“ popisuje starosta Jaroměře Josef Horáček, který jednotlivá stanoviště opakovaně projížděl. „Na většině stanovišť jsme byli schopni ve stanoveném limitu postavit kompletně zábrany a odizolovat tak zástavbu od řeky, aby voda nevnikla do města,“ byl potěšen výsledkem cvičení starosta města.

Velké povodně přicházejí do Jaroměře zhruba po dvaceti letech. V posledních 40 letech se přivalila velká voda 12. března 1981 a ještě hůře bylo 9. - 10. března 2000. To je zřejmý důkaz, že stoletá voda na čas nehledí a může se přivalit častěji než jednou za sto let. „My jich pamatujeme už tolik, že se nám to motá, kdy která byla,“ usmívá se Sokolář. V paměti mají místní jistě i velkou vodu v červnu 2013, která poničila historický kovový Komenského most postavený v roce 1884. Na důležité spojnici břehů Labe mezi náměstím a Základní školou Na Ostrově prasklý středový pilíř neudržel jednu z lávek, ta se rozlomila a spadla do rozdivočelého toku. Stalo se tak jen těsně před tím, než na mostě měly začít opravy. Nyní je město před povodní chráněno nejlépe ve své historii. „V případě, že nějaká velká voda přijde, tak jsme si opět ověřili, že jsme na ni připraveni a že bychom měli valnou část Jaroměře ochránit,“ věří Josef Horáček.