Létala za český reprezentační tým

Domů se vrátila nadšená z osmého místa, které si vybojovala mezi sedmnácti pilotkami, které létaly ve stejné kategorii. Přivezla si také medaili za třetí místo, který český tým vybojoval v celkovém pořadí. A jaké si přiváží postřehy a zážitky z mistrovství, s tím se svěřila redaktorovi Náchodského deníku.

„Konkurence byla veliká, ale závodnic zase tak moc nepřijelo. Některé státy mistrovství bojkotovaly, a to díky tomu, že se to pořádalo právě v Dánsku, které není úplně ideální pro plachtění," říká Klára Teichmannová.

Jak říká, Dánsko je jako placka obklopená mořem, a to prý bylo na letových podmínkách hodně znát. Letové základny byly hodně nízko, často bylo dost větrno a letové podmínky ovlivňovalo také moře. Prý to bylo úplně něco jiného, než na co jsme zvyklí z naší republiky.

„Ke konci závodů se však počasí rapidně změnilo, a tak bylo možné odletět i dvě disciplíny na tři sta kilometrů. To nás na závěr dost překvapilo," popisuje pilotka Klára.

Do Dánska odjížděla o týden dřív, aby mohla trénovat a na tamní podmínky si alespoň trochu zvykla. Na týdenní trénink prý byly podmínky nejhorší. To létali pouze v 750 metrech a přitom bylo dost větrno.

„Atmosféra na závodech zase tak moc napnutá nebyla, i když je jasné, že všichni tam jsou pro to, aby vyhráli, a tak se to snaží tlačit za každou cenu. Pohoda jako na republikových závodech to určitě nebyla. Tam to bylo vše natvrdo," říká o závodech pilotka.

Z umístění je ale velice nadšená. Skrytě si před odjezdem plánovala skončit alespoň v první polovině závodního pole, a to se jí tedy nakonec povedlo.

„Byly to moje první velké závody. Na mistrovství světa jsem byla poprvé a domů jsem přijela úplně nadšená. Bylo to také výborně organizačně zvládnuté a hýčkali si nás tam. Nadšené byly i ostatní závodnice z týmu, které už na několika mistrovstvích byly. Jen to počasí bylo horší, ale nakonec se odlétalo během čtrnácti dnů osm disciplín. Z toho nás ale dvakrát poslali do pole. Všichni jsme tak skončili roztroušeni po polích. Tam se počítalo, kdo doletí nejdál. Kdo byl dál na poli, tak byl vítěz," popisuje Klára Teichmannová.

V porovnání například s mistrovství republiky s mistrovstvím světa je v tom citelný rozdíl. Každý tým má tady svého kapitána a každý závodník svého pomocníka. Ty se o všechno starají. V Dánsku ale například na startu nikdo z organizačního týmu, jako tady, není.

„Všechny závodnice byly v pohodě. Měli jsme tam také několik večírků. Bylo to fakt super. Tam funguje vše na týmy, tak se všichni z týmu drží pospolu. Ale na večírcích se bavili všichni dohromady. Vážně tam byla super atmosféra. Hodně lidí se po celou dobu pohybovalo také u našeho stánku, kde bylo k dispozici české pivo. Maximálně jsem si to užila a přijela jsem strašně nadšená," vypráví Klára.

Za dva roky se má konat mistrovství světa žen ve Zbraslavicích a příští rok tam prý plánují udělat předzávod. Tak by se ráda obou závodů také zúčastnila.

Létání se chce věnovat i nadále

„Jelikož jsem měla letos poslední prázdniny a budu muset nastoupit do práce, zatím nevím, jak to bude s volným časem. Bude to asi o hodně horší, ale létání se chci věnovat i dál. Co jsem chodila do školy, tak bylo času dostatek a v letadle jsem mohla sedět pomalu denně. Přes prázdniny jsem jiného nedělala, než jel létala. Bez praxe to ale nejde, čím více se létá, tím lépe," dodává Klára Teichmannová.

Hned po svém návratu domů přesedlala z moderního plastového větroně do historického dřevěného Orlíku a bojovala o titul v Orlíkovských přeháňkách. To se ji s přehledem povedlo.