Návštěvníci si mohli prohlédnout známé houby, ale také se seznámit s druhy vzácnějšími. Kdo si přinesl houby vlastní, odborník mu je určil.

„Nechala jsem si zkontrolovat houbu, které mi roste doma na zahrádce. Najednou vyrostla z ničeho nic. Prý je to skutečně pýchavka. Dočetla jsem se to i v knihách, ale přeci jen jsem si to raději nechala ověřit. Úžasně mě zaujala hlíva, že se dá také pěstovat, to je úžasné. Také jsem překvapená z houby sírovce. Zůstávám koukat, jaké všechno jsou houby, které člověk v přírodě vidí, ale nikdy bych neřekla, že jsou jedlé. Upřesnila jsem si tady také bedlu. Bylo to opravdu moc zajímavé," uvedla jedna z návštěvnic Eva Nováková.

Na výstavě pořadatelé ukázali krom běžných třeba i řadu léčivých hub. „Často jsou nejedlé, tak se musí různě upravovat, nakládat do lihů, vařit a z toho se třeba dělají různé tinktury. Zrovna Lesklokorka lesklá je houba pěstovaná po celém světě, ale u nás roste jen vzácně. Údajně se s ní léčí celá řada chorob a dělá se z ní plno léků," řekl Petr Pokorný.

Zajímavá byla Hlíva růžová z Afriky, pěstovaná ve sklenici. Návštěvníci se podivovali i nad houbou lidově zvanou „Jidášovo ucho", která roste na dřevinách a při doteku má člověk pocit, jako kdyby sáhl na kůžičku.

Návštěvníky zajímal i Sírovec žlutooranžový. „Kolem Nového Města roste na celé řadě ovocných stromů. Má veliké plodnice, třeba až dvacet kilogramů, a chutná jako telecí maso, když je ve zdravém stavu. Dá se přinést domů a pěstovat, třeba na špalku ho lze mít po mnoho let," vysvětloval Petr Pokorný.

Osvětová výstava měla také varovat před jedovatými houbami. Lidem se dostalo výkladu, jak jsou jedovaté, či jak se poznají takzvaní „dvojníci", tedy houby, které jsou jedovaté, ale vypadají jako ty známé a jedlé. „Bylo tady několik škol a vždycky se mě děti ptaly na lysohlávky. Před těmi je vší silou varuji," dodal Petr Pokorný.

Návštěvníky vyváděl také z omylu, že když je nějaká houba okousaná od živočichů, pak by mohla být jedlá. Třeba taková muchomůrka zelená je jedna z nejjedovatějších hub na světě. Některým živočichům se však po jejím požití nic nestane. „Každý organismus má jiné fyzické dispozice. Třeba slimáci mohou muchomůrky zelené jíst bez následků, člověka by zabila i malá plodnice," varoval Petr Pokorný. Odborník také připomínal, že co může jíst člověk, není vhodné třeba pro jeho zvířecí mazlíčky. Kdyby takový pes dostal k jídlu hřiby, mohl by zemřít, protože jeho trávení na houby není přizpůsobeno.

Asi šedesát druhů hub Petr Pokorný nasbíral pro výstavu během zhruba tří hodin. Už zkrátka ví, kam na ně. Další druhy na výstavu přinesli jeho přátelé. Zatímco vloni navštívilo výstavu okolo dvou set lidí během celého jejího trvání, letos přišlo na dvě stě návštěvníků jen během pátku.

Kdo chce, ten si může nechat určit nalezené houby každé první pondělí v měsíci v Náchodě, kdy se členové mykologické společnosti setkávají.