Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mystifikace: On-line přenos života a smrti novorozeného dítěte

Hradec Králové - V červnu letošního roku se v Hradci Králové "narodila" a po šesti dnech strádání "zemřela" předčasně narozená holčička. Reportáž z jejího krátkého pobytu na zemi přenášela přes internet celá její rodina na webové stránky věnované mateřství. Přinášíme přesný záznam.

22.9.2008
SDÍLEJ:

Fotografii dítěte v inkubátoru údajně pořídil otec a vložil do diskusního fóra.Foto: Repro/DENÍK

Rok trvala krutá hra, kterou prostřednictvím internetu provozovala zřejmě psychotická osobnost nebo krutý žertéř. Z diskusních fór s jistotou vybírala pouze ta, jež navštěvují „ženy v oslabení“: rizikově těhotné, po samovolných potratech, matky zemřelých novorozenců.

Vloni se přihlásila k maminkám čekajícím dvojčata. „Krvácela jsem, udělali mi ultrazvuk a druhé srdíčko už tam nebylo,“ píše 10. června a přesunuje se mezi ženy s prosincovým datem porodu. „Ve 22. týdnu jsem přišla o holčičku, přestalo jí tlouct srdíčko,“ píše v srpnu po ztrátě druhého z dvojčat. To už diskutuje s ženami po potratu. „Nikdy to nepřebolí,“ sdílí s nimi pocity.

V prosinci znovu otěhotní, po sedmi komplikovaných měsících porodí v Hradci Králové dítě, které za šest dní zemře.

Naděje nakonec umřela aneb Smrt děvčátka v přímém přenosu

Z příběhu by běhal mráz po zádech. Kdyby:

* Krátké textové zprávy od manžela i Petry nepřicházely z jednoho telefonního čísla.

** Všechny příspěvky zaslané na fórum (od babičky, sestry z Pece pod Sněžkou, z bratrova notebooku i od otce z domácího počítače rodiny) neměly kromě naprosto shodné dikce a gramatických i formálních chyb pouze jednu jedinou adresu internetového připojení (IP).

A co je nejdůležitější: V hradecké nemocnici k ničemu takovému nedošlo.

(Na každou zprávu o změně zdravotního stavu Melissy reagovaly ženy v desítkách příspěvků. Vybrali jsme vždy jen typické příklady.)


V pondělí 23. června dostaly některé uživatelsky serveru krátkou textovou zprávu*:

Jsem tu, narodila jsem se ve 22:19, vážím 1200g a jmenuji se Melisska. Maminka je v pořádku a já musím ještě zabojovat, jelikož mám problém s dýcháním, ale já to zvládnu!

Pro snadnější vyhledávání zpráv zřídily přispěvatelky malé Melisse samostatné fórum. Celé úterý se na ně hrnuly gratulace žen, které sedm měsíců sledovaly její ne právě snadný prenatální vývoj.
Moc drzime palečky a moc se me to dotklo, citim s vami, nemuzu uverit, ze mam v brisku take uz takove miminko, a to jsme starsi nez Melisska.

Před osmou večer se mění situace. Manžel píše SMS*, jedna členek je vkládá na fórum:
Právě mi volali z nemocnice, nastaly nějaké komplikace, nic bližšího mi neřekli. Odjíždím do HK. Pak se ozvu, držte nám palce!

Vlna strachu:
Není mi z toho moc dobře… Ale samozřejmě taky držím palce!
Melissko naše, drž se, mám strašnej strach, ale věřim, že vše bude v pořádku. Petrísku a Jirko, držte se,jsme s vámi

V úterý o půl jedenácté v noci přichází ještě SMS* od Petry:
Vsichni, co nam drzite palce a modlite se za nasi dceru, tak moc dekujeme. Stav nasi holcicky se dnes vecer zhorsil, jeji telicko napadla infekce, nasadili ATB a bude se cekat, jak se s tim vyporada. Jako dalsi komplikace jsou caste zastavy dechu, museli nas poslat pryc. Ani nevim, jak dlouho jsme cekali, ale nam to pripadalo jako vecnost. Nastesti ji doktori dokazali vratit zpatky, museli ji znova zaintubovat a pridat mnozstvi kysliku. Za par minut zkontroluji mozek, tak verime, ze to snad bude dobre! I kdyz tady se vsechno meni z minuty na minutu.

O čtvrt hodiny později vstupuje na fórum babička – tchyně**:
Dobrý večer. Já se omlouvám, že jsem sem tak vpadla, ale od rána sháním informace o předčasně narozených dětech a najednou mi vyjela tato stránka a když jsem tak brouzdala po fotkách, tak jsme poznala naší Melissku. A když hledám dál, tak koukám, že jste založily pro ni diskuzi a doufám, že mohu mluvit za celou naši rodinu, mě úplně dojímá, že vlastně skoro cizí lidé se modlí za naši princeznu, je to úžasný jak se lidé dokáží semknout.

Následovala slova účasti a předávání naděje od členek fóra:
Vsichni tady sledujeme stav Melissky, a ja se znovu pridavam se slzami v ocich.

Babička píše ještě jednou ve 23.09:
Nezbývá nám nic jiného než se modlit, ale snad jim dvoum už pán bůh to štěstí nadělí v podobě Melissky. Normálně na boha nevěřím, ale teď se k němu modlím a nepřeju si nic jiného, než aby si ta malá žabička tohle místo vybojovala. Právě k nám přijela i maminka od Petry s malým Jirkou, takže pokud to bude možné podáme vám taky zprávy.

Po půlhodině se babička k počítači vrací:
Právě jsme domluvili s Jirkou. Melisska je zatím stabilizovaná, má za sebou uzv mozku a to je podle všeho v pořádku, nemá žádné krvácení a podle všeho je o víc jak týden mladší. A taky už ztratila svoji porodní váhu 1200 g a teď má 1050 g. Podle toho, co syn řikal, tak zůstanou celou noc v HK s Melisskou.

Všem na webových stránkách se ulevilo:
Ještě, že se, prďolka, stabilizovala!
Babičko Aničko. Moc děkujeme za informace. Jste moc hodná. Trošku se mi ulevilo, že je Melisska stabilizovaná.
Přes slzy nevidím ! Melissko, drž se, zlatíčko, zvládneš to!

Babička na fóru okamžitě zdomácněla a s uživatelkami čile konverzovala:
Mirri, moc děkuji za odpověď.
Těch informací je hodně, ale Melisska měla tu hadičku do žaludku, ale bohužel se nedařilo a ona začala mít průjem, takže ihned nasadili infuze, tak snad začne přibírat.

Ve středu ráno posílá matka z porodnice další SMS*:
Dobré ráno, tak u nás se za celou noc nic nezměnilo, Melisska se stále vypořádává s infekcí. Uvidíme, jak bude probíhat dnešek.

Adresátka zprávy komentuje:
Celou noc jsem kontrolovala mobil, jestli nejsou nejake nove zpravicky. A kdyz pak rano prisla SMS, ze se v noci nic nezmenilo, dost se mi ulevilo. V tuhle chvili to je skvela zprava a verime, ze ted uz bude jen lip a lip!

Do hradecké nemocnice přijel ve středu ráno na návštěvu Petřin bratr, zanechal jí tam svůj notebook, a tak mohla už v 9.18 psát**:
Dobré ráno, to jsem já, Petra. Přijel za mnou můj brácha, měl u sebe notebook, tak jsem si ho na chvíli půjčila. Zatím je to jako na houpačce, ale to vám povídat nemusím. Někdy mám pocit, že nemám šanci to zvládnout a nejradši bych se chtěla probudit do toho rána, kdy jsem byla ještě těhulka. Dneska v noci, když jsme s manželem seděli u inkubátoru, jsem si vzpoměla na Katku a jejího Davídka…

Některé maminky doma u počítačů Melissin příběh vrací do dob, kdy o život bojovalo jejich předčasně narozené dítě.
S vaším příběhem se mi intenzivně vrací vzpomínky na narození našeho syna před sedmi lety, nedá se zapomenout na ten strach, vím, co prožíváte a strašně držím palce, aby byly už jen dobré zprávy.

Z bratrova počítače Petra pilně diskutuje:
Jani, každá, kdo by se v téhle situaci objevila, tak by to zvládla a byla silná, ta malá prdelka za to stojí šíleně moc. Když jsem s ní, tak nemám sílu ani brečet. Vím, že před ní nemůžu a ona mi dává velkou sílu, kterou já se jí snažím vracet.

Čtenářky jsou rádi, že je s nimi ve spojení:
Petruš, to je fajn, že můžeš občas napsat. Diskuse se pěkně rozjela. A nebreč, my to tu totiž odbrečíme i za tebe, ty potřebuješ hodně síly pro Melissku.


Ve středu před 21. hodinou přichází SMS* od matky v nemocnici:
Ahoj, tak máme další den k dobru, dneska to malá zvládla bez větších obtíží. Infekci Melisska pomalu poráží a páni doktoři jsou dneska spokojení. Dneska otevřela očička a má je úplně jako starší brácha a mne zítra nejspíš propustí. Dr.říkal, že jsem po porodu v pořádku, stejně v posteli skoro vůbec nejsem a jsem u dcerky. A navíc mi začala laktace jak blázen, takže doufám, že malá bude moct brzy dostávat mlíčko. Jinak dneska se byl na ségru podívat i Jiřík a myslím, že má v srdci další ženskou, do které se zamiloval. Dobrou noc.

Na stránkách veselí a úleva:
Holky, mě vždy z těch zpráviček od rodičů vlhnou oči. Děkujeme za info, je to dobrá zprávička.
Juchu, krásna správička. Melisska je teda veľka šikulka a maminke gratulujem k mliečku, to si bude Melisska pochutnávať a za chvílu z nej bude krásna tlsťoška. Velmi sa z vás teším.

Ovšem radost netrvala dlouhou. Ve 23.25 píše manžel**:
Právě mi volala Petruš, stav Melissky se zhoršil. Nic moc mi nestihla říct v tý rychlosti, mluvila o šelestech na srdíčku a tepenné dučeji. Víc nevím, jdu hledat na internetu. Nejradši bych jel do HK, ale už jsem něco pil.

Čtenářky stránek jsou s ním:
Jirko, já zas hypnotizuju monitor, jestli napíšeš, že je Melisska zase v pohodě a že se ten zázrak lékařům povedl.

Manžel píše o ženině statečnosti:
Odpočinout? Mám pocit, že to slovo vůbec nezná. Nikdo by asi nepoznal, že před dvěma dny rodila. I když se ji snažíme nějak nasměrovat do postele, tak nemáme šanci a ona sama to řikala, že nejlíp se ji odpočívá u Melissky.

Matky doma u počítačů ani nešly spát:
Jirko i já tu sedím s naprosto sevřeným žaludkem. Je hrozné, když je člověk odkázaný na pouhé čekání a nemůže nic dělat, jen čekat, ale věřím, že se nakonec dozvíme zase jen pozitivní zprávy. Už mně bolí palečky od toho držení.

Půl hodiny po půlnoci usedá v hradecké nemocnici matka Petra k počítači a píše**:
Melisska má perzistující tepenou dučej, opět museli zvýšit přísun kyslíku a přidat léky, teď musíme čekat jestli se dučej uzavře a pokud ne budou to muset řešit operativně. Připadám si jak ve špatným snu, a tak moc se chci probudit. Po dnešním dnu jsem tak moc věřila, že už se to bude lepšit, ale opět jsme dostali kopanec. Proč zrovna ona si to místo mezi náma musí tak těžko vybojovávat, copak toho za poslední roky nebylo málo? Proč se nám ten osud takhle hrozně mstí, a právě na dětech?

Z domova se přidává manžel**:
Já už nemám víc, co bych k tomu dodal. Petruš to všechno napsala, nezbývá nic jiného, než doufat a věřit v lepší zítřky, děkuji.

Petra jej z hradecké nemocnice doplní zprávou z notebooku**. Je čtvrtek 0.49:
Já už taky zavírám notas, jinak se dopracuju ke všem těm článkům, a už si to zakazuju číst. A hlavně se právě vzbudil Jirka (16letý syn, pozn. editora), že už skoro hodinu nemůže spát. Asi už se s Melisskou na sebe napojili. Tak mu asi budu muset něco říct k tomu co se stalo, ale jen ten základ, nechci ho zbytečně znervózňovat.

Manželé odešli spát, ale rozrušené čtenářky zpráv ještě dlouho po půlnoci psaly:
Petruško, nějak opravdu nemůžu spát, sedím tu a hypnotizuju monitor, a pořád tomu všemu nechci věřit. Pokouším se stále hledat slova podpory.
Petruško, strasne moc drzim palecky. Az z USA, kde zijeme. Znam te z diskuzi (sama mam za sebou tri potraty) a vsechno ohledne Melissky od zacatku sleduji.

Ve čtvrtek je Petra z hradecké nemocnice propuštěna domů. Melissa zůstává v inkubátoru:
Je ji moc smutno z toho, ze pujde z porodnice s prazdnou naruci a do prazdneho bytu.
Petruško, vím, že je těžké odjíždět z porodnice bez miminka, ale Melisska je bojovnice a brzo si pro ni pojedete.

Navečer se Petra přihlašuje na server a vede mnohočetnou diskusi. Oslovuje jednotlivé členky, vyptává se na jejich problémy, děkuje za projevenou účast. Zmíní se i o svém synovi:
Katko, máš pravdu, Jiřík to je teď moje opora (samozřejmě včetně manžela). Pokud to bude jen a jen možné, tak se budu snažit s ním něco podniknout, vždyť on se tím vším taky hrozně trápí, jen to nedokáže dát tak najevo .

Stav děvčátka se zlepšuje, v 19.51 hodin dobrá zpráva:
Před půl hodinou nám volali z HK, u Melissky zabrala atb a infekce je z tělíčka pryč. Hrozně mi to zvedlo sebevědomí a zase mám sílu proti tomu všemu bojovat .

Gratulace, naděje, chvilková úleva na stránkách:
Petrísku, to je úžasná zprávička, že infekce je z tělíčka pryč.
Špatně se mi píše, mám uslzený oči, nevím, jestli radostí, jak se Melissce daří, nebo ze smutku za tebe, že s ní nemůžeš být doma

V pátek po jedenácté se matka chystá na cestu za novorozenětem. Pojede se synem:
Čekám na Jiříka a odjíždíme do HK spolu, sám se mě včera zeptal, jestli by nemohl jet se mnou a neodradilo ho ani to, že je to skoro na celý den, udělal mi velikou radost, jaký má zájem puberťák můj … (Hovory pokračují až do 13.49 hodin.)

Návštěva dopadla až dojemně, bratr se seznámil s maličkou sestrou. V sobotu před 14. hodinou už o výsledku návštěvy vědí všichni na fóru:
Ahoj, tak včerejšek dopadl skvěle, přišla sestřička jestli ji chceme chytit za ručičku. Tak jsme se na sebe s Jiříkem tak koukli a řekla jsem mu, že první fyzický seznámení je jeho. Holky, on měl až skoro slzy v očích, a já samozřejmě taky, ale on to schovával, já ne. Bylo to úžasný, když jsem ji pak držela za ručičku já, tak na nás pořád koukala. Bylo to něco nepopsatelného.

Navečer je na stránkách po radosti. Petra s mužem musela odpoledne do nemocnice:
Tak jsme nakonec jeli za Melisskou. Chytila další infekci, ale nasadili hned atb a snad se z toho zase dostane, vím, že je to u těchhle dětí běžné, ale je mi z toho do breku. Mám pocit,že je to zase krok zpátky.

Stav se zhoršuje. V 19.45 hodin o tom informují z hradecké nemocnice. Podruhé za den jedou rodiče 50 kilometrů za dcerou:
Právě volali z HK. Melisska začala krvácet do mozku. Odjíždíme tam. Ozvu se přes sms.

Čtenářkám doma u počítačů je do pláče:
Petrisku, to me moc mrzi, rvu tady jak mala. Modlim se, aby to preslo a zase bylo dobre.
Dcerka se vzbudila s pláčem, tak jsem ji konejšila a vyprávěla jí jaké má Melisska trápení.
Petruško, to je mi strašně líto. Brečím tu a bolí mě srdíčko.

Po 22. hodině přichází slíbená SMS*:
Melisska na tom neni moc dobře, má krvácení 3. stupně. Navíc se zhoršila infekce a léky nemají žádný vliv, doktoři jsou skeptičtí, musíme jen čekat a doufat, ale ona strašně bojuje.

Přesně o půlnoci vstupuje na fórum Petřina sestra (bydlí v Peci pod Sněžkou)**:
Dobrý večer, píšu za Petru (je to moje ségra). Před pár minutami jsem mluvila s Péťou a další zprávy z HK jsou takové, že u Melissky nastala sepse (čili celková infekce organismu). Snaží se ji dávat silnější atb, aby to porazili, ale zatím se nedaří. A co se týče krvácení do mozku, tak to je taky pořád stejné. Mrzí mě, že nemůžu podat lepší zprávy.

Ze soboty na neděli spalo jen málo čtenářek webu. Účastné příspěvky přicházejí až do rána.

A v neděli v 9:41 krátká zpráva z obsahem nejtragičtějším:
Milí přátelé a známí, s velkou bolestí vám musíme oznámit, že dnes krátce před šestou hodinou ranní nás na vždy opustila naše milovaná dcerka Melisska. Její tělíčko už bylo natolik zesláblé a nedokázalo čelit celkové infekci.. Všem, kteří jste nám za celé ty dny posílali slova podpory a pozitivní sílu moc děkujeme..

Telefonní číslo, ze kterého byly zasílané SMS a adresu počítačového připojení (IP), z něhož byly vloženy všechny příspěvky, redakce Deníku zná.

Všechna osobní jména byla po dohodě s provozovatelem webových stránek o mateřství změněny.

Autor: Zuzana Plocková

22.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Bílé pláště dnes lékaři neobléknou

Ilustrační foto.

V Broumově u nádraží evakuovali desítky lidí a psa. Unikal plyn

Zaměstnavatel neposílal srážky ze mzdy insolvenčnímu správci

Náchodsko - Neobvyklý případ zpronevěry řeší policisté na oddělení hospodářské kriminality v Náchodě.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Machovu zatím chybí forma i štěstí

Náchodsko - O slunečném víkendu se hrálo o další mistrovské body ve fotbalovém Jopeco Okresním přeboru mužů.

Nevěděli, co se šaty, tak je vrátili

Jaroměř, Josefov - Nečekaného překvapení se po pár týdnech dočkali jak vystavovatelé, tak i majitelka odcizených šatů. Před vchodem do objektu Starého špitálu v Josefově, kde se v době 9. do 11. září konala výstava a z něhož zmizely některé vystavované artefakty (tj. zářivky a plesové šaty), se z ničeho nic jednou ráno objevila igelitka. A uvnitř se skrývaly oboje šaty, které kdosi předtím z výstavy odnesl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení