Ten je vedoucím Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT a ředitelem ateliéru, jehož tým připravuje projektové dokumentace k obnově těchto památek. Co nejmenší novátorské zásahy a využití tradičních postupů navrhuje proto, že ač broumovské kostely mají vysokou míru poškození, dochovaly se bez nějakých nových stavebních zásahů. „U takového vzácného souboru je při hlubším poznání celá řada překvapivých zjištění a podnětných informací. Tady v případě broumovských kostelů je pozoruhodná velká míra autenticity, jsou zachovány bez nějakých moderních vstupů, a to včetně interiérů. Jsou to jakési „konzervy" historického stavu. To je velká vzácnost," řekl Václav Girsa.

Jeho tým proto navrhuje při obnově používat takové postupy, které tuto autenticitu památek zachovají. „Například při obnově fasád se musí používat stejné technologie jako kdysi. To znamená například hašené vápno, které musí být dobře uleželé. Nepůjdou nakoupit nějaké průmyslově vyráběné směsi, malta se musí vyrábět na místě, musí se používat přírodních zdrojů z okolí, jako tomu bylo v minulosti. Je zapotřebí znalosti, a k tomu slouží technologické průzkumy. Pak bude záležet na dobré řemeslné práci," uvedl Václav Girsa.

Zatím hrubý odhad na vnější opravy tří kostelů činí okolo 20 až 25 milionů korun. Broumovská farnost a sdružení Omnium, které se na projektu podílí, chtějí získat většinu prostředků z dotací. I tak však farnost bude muset zaplatit 20 procent celkové částky. Na vyhlášení výzvy z takzvaných Norských fondů k předkládání žádostí o dotaci se nyní netrpělivě čeká. „Máme informaci z norského velvyslanectví, že na konci listopadu by ministerstvo financí mělo říci termín vyhlášení. Do konce roku se snad vyhlásí samotná výzva. Pak budeme mít tři, čtyři měsíce na předložení žádosti," uvedl Jakub Děd ze sdružení Omnium.

Poté, co se předloží žádost o peníze z Norských fondů, bude se čekat asi až šest měsíců na vyhodnocení. „Není žádná jistota, že se rekonstrukce nebo obnova konat bude. Základem je přiznání dotace. Když však překonáme i toto úskalí, pak časový horizont, kdy celý projekt musí být dokončen, je duben roku 2016," uvedl Jakub Děd.

Pomáhají i dárci ve sbírce

Připravované projektové a prováděcí dokumentace hradí farnost. „Finanční zátěž je to obrovská, ale jsme připraveni," dodává Jakub Děd. Na kostely se nyní skládají města a obce Broumovska, sponzoři, celkem milionem korun přispívá postupně textilka Veba, pomáhají i dárci v rámci veřejné sbírky. Broumovský farář Martin Lanži informoval, že dary do sbírky je stále možno věnovat a zdůraznil příležitost s blížícím se koncem roku. Zároveň poděkoval za příspěvky ve sbírce: „V současné chvíli je v ní 120 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že funguje rok, je to skvělá částka a Pán Bůh zaplať všem."

Lanži také připomněl, že právě kvůli finanční otázce se rozhodlo, že se podá žádost do Norských fondů jen na opravy tří kostelů. „Jsme rádi, že se už povedlo dostat kostel v Otovicích do programu ministerstva na záchranu. Opravy na kostele v Šonově jsou financovány z evropské dotace, i když je to také záchrana střechy," dodal Lanži.

Řeší se zatím jen exteriéry kostelů

Na dokumentacích, které stanoví vhodné postupy obnovy, pracuje celý tým lidí. Zkoumají kvůli tomu třeba i složení a vrstvy fasád a další části staveb. Už jen to představuje řadu prací. A samotné opravy budou také náročné. Je to zkrátka práce jako na kostele. Přitom se zatím řeší jen vnější stav památek.

„Protože finanční situace je svízelná, řešíme jen exteriéry. Nejdeme dovnitř, nemůžeme řešit vše, takže je to jen dílčí část. S určitou předvídaností se však ty věci musí řešit. Je tam třeba složitá otázka krovů, jejich statiky. Je tam řada poruch a neodborně provedených zásahů v minulosti, které z neznalosti ten stav ještě zhoršily. To se musí napravovat a je to složité," dodal Václav Girsa.

Zachování autenticity

Vzácnost, jakou broumovské kostely představují, by však měla být uchována pro další generace. Architekti a památkáři proto v projektových dokumentacích stanoví hlavní zásady obnovy, aby se co nejvíce autentických prvků zachovalo.

„K tomu je také zapotřebí udělat inventarizaci dobových prvků, dobře popsat technický stav a s určitou zkušeností a předvídaností rozhodnout, které prvky jsou zachovatelné a kde už není zapotřebí provádět rekonstrukce. To je vždy u obnov památek důležitá věc. Pro laika zchátralý stav vyvolává dojem, že věc je k odepsání a musí se vše udělat nové, ale v řadě případů to tak není. Je důležité využít znalostí a jít cestou šetrnosti a s použitím tradičních technologií a postupů objektu vrátit nějakou důstojnost," upozornil Václav Girsa.

Jako uznávaný odborník ví, o čem mluví. Jeho ateliér se totiž podílel například na rekonstrukcích zámku v Českém Krumlově, hradu Grabštejn, kláštera Zlatá Koruna, barokního divadla v Českém Krumlově, pracuje na vyžádání na obnově zámku Bauska v Lotyšsku, kde dokonce získal ocenění za přínos památkové péči. Navíc obnovy jím navrhované na zámku i v divadle v Českém Krumlově získaly dvě ceny Europa Nostra, což je takový „Oscar v památkové péči".