Deska je umístěna na Strakově rodném domě na historickém Husově náměstí.

Kromě desky se ve čtvrtek v Městské galerii Zázvorka křtila také publikace „Jan Petr Straka z Nedabylic hrabě, mecenáš a zakladatel Strakovy akademie". Autorkou publikace je novoměstská historička Markéta Mrázková.

„Jsem velmi rád, že jsme si dnes mohli připomenout tak významnou osobnost spojenou s naším městem. I když jméno Jana Petra Straky je spojeno zejména s pražskou Strakovou akademií, považujeme za svoji čest a povinnost připomínat, že se jedná o jednoho z našich nejvýznamnějších rodáků," uvedl starosta města Petr Hable. Během projevu připustil, že si asi ani mnozí Novoměstští neuvědomují, že právě ten, kdo se zasloužil o Strakovu akademii v Praze, je spojen s městem.

Ve městě jen dětství

Autorka nové publikace Markéta Mrázková při odhalování desky pohovořila o Strakovi a jeho spojení s regionem.

Sdělila, že v domě, kde se před 370 lety narodil Jan Petr Straka z Nedabylic, se za třicetileté války usadil jeho otec Petr Straka z Nedabylic, který jinak žil na rodovém sídle v nedalekém Šonově. Jan Petr se pak narodil v březnu 1645. Jeho otec ale zemřel už rok po synově narození a brzy zemřela i matka. V pěti letech tak byl se sestrami svěřen poručnici.

„Lze se oprávněně domnívat, že budoucí zakladatel Strakovy akademie, pozdější hrabě Jan Petr Straka z Nedabylic, který v mládí cestoval do Franice za vzděláním a našel si tam i nevěstu, mecenáš, znalec umění a císařský tajný rada působící v Praze i na svých dalších panstvích, žil v našem městě jen v útlém dětství," uvedla Markéta Mrázková.

Do kraje se vracel

Do míst v dnešním Královéhradeckém kraji se však vracel. K jeho panstvím totiž patřily Horní Teplice nebo Libčany, kde na zámku v roce 1720 zemřel. Je tam také pochován.

„Je jisté, že rod Straků má kořeny v tomto kraji a šonovská i studnická větev zasahuje svým působením také k nám. Otec a prarodiče Jana Petra Straky jsou pohřbeni v nedalekém kostele na Václavicích," doplnila Markéta Mrázková.

Významnou osobnost připomnělo město a zdejší spolek Poznávání.

„Jsem přesvědčená, že obyvatelé si své město často personifikují a vnímají ho téměř jako živou bytost. Čím víc o něm vědí, tím je jim bližší a tím lépe se k němu i chovají. A k tomu by právě připomínání regionálních osobností a rodáků mělo přispět," míní Markéta Mrázková.

Slavnostního odhalení pamětní desky se zúčastnili kromě několika desítek místních obyvatel například i vedoucí Úřadu vlády ČR Pavel Dvořák, poslanec a náchodský starosta Jan Birke či novoměstský místostarosta Michal Beseda.

O mecenášství

Pavel Dvořák pronesl: „Jak jistě víte, Strakova akademie vznikla díky mecenášské činnosti Jana Petra Straky z Nedabylic. Mecenášství není jen projevem lásky k umění nebo k vlasti, ale též jedním z principů, na němž stojí utváření společnosti. Ten, kdo podporuje umění nebo zakládá nadaci, ukazuje, že je schopen přesáhnout své zájmy a zájmy svého roku směrem k druhým a vztahovat se k širšímu celku společnosti. Funkční společnost může vzniknout pouze tam, kde si lidé vzájemně pomáhají a nehledí jen na své vlastní potřeby, i mecenášství je formou takové pomoci."

Strakova akademie

Vedoucí Úřadu vlády také připomněl, že díky nadaci, kterou Jan Petr Straka z Nedabylic založil, byla na konci 19. století postavena velkolepá novobarokní budova s parkem na jedinečném místě na břehu Vltavy pod Pražským hradem Strakova akademie. Ve své době to byla stavba navýsost moderní i svým vnitřním vybavením. Nacházelo se zde třeba první ústřední topení v Praze, komfortní lázně a letní i zimní tělocvična. Také zde byly pokoje studentů, studovny, kanceláře, domácí kaple, kabinety se sbírkami učebních pomůcek a slavnostní síň. Na sochařské i malířské výzdobě budovy se podíleli přední čeští umělci.

„Svému účelu ale objekt nesloužil příliš dlouho. Během první světové války byl přestavěn na nemocnici Červeného kříže. Po válce zde sídlila dvě ministerstva, statistický úřad a opět studenti, ale bez stavovských omezení, která nový československý stát odstranil. Po druhé světové válce od května 1945 v budově sídlila československá vláda nepřetržitě až do rozpadu Československa v roce 2992, od té doby zde sídlí vláda České republiky," přiblížil Pavel Dvořák.

Strakovské téma výtvarně pojali také žáci místní základní umělecké školy a své práce představují ve vstupní chodbě do školy.