Jednou z podmínek pro zkušené odborné porotce třeba proto bylo, aby alespoň jeden z nich byl ve stavu, kdy bude schopen vyhlásit výsledky. Pálenky, které lidé nanosili, soutěžily v pěti kategoriích, nejvíce zastoupená byla samozřejmě švestka. Kromě poroty mohli vzorky hodnotit i diváci. Každý měl možnost poznat si podle chuti třeba i tu vlastní pálenku.

Jak přiznávala jedna z dam, která si právě nechávala nalít, nebylo to mezi těmi všemi jednoduché: „Vloni jsem si myslela, že to je naše a vůbec jsem se netrefila. Tak letos už si tak jistá vůbec nejsem."

„Málokdo si svou kořalku pozná," potvrdil Bohuslav Pokorný, provozovatel místní pěstitelské palírny. Většina vzorků přihlášených do soutěže místními pocházela právě z jeho palírny.

Martínkovický košt se konal už po deváté. Akci pořádají Martínkovické hraběnky a Přátelé, zdejší spolky za podpory obce. „Chlapi udělají to tvrdé, tu špínu, a my jsme ty, které tomu dají tu třešničku na dortu," usmívala se Šárka Řeřábková, jedna z organizátorek.

Oba spolky se spojily proto, že organizace takové akce zabere skutečně hodně úsilí a příprav. Chlapi to prý už prostě nestíhali vše, a tak to nechali na Hraběnkách. „Těch je třicet a když začnou dělat, tak to je fofr," dodal František Hop, jeden z organizátorů.

Na akci míří s oblibou jak místní, tak přespolní.

A byť místních nechodí poslední dobou až tolik, jako bývávalo, třeba přespolní sem jezdí až ze Dvora Králové nad Labem, z Polska nebo z Havlovic na Trutnovsku. Tam dokonce tamní nadšenci první ročník martínkovické akce tak trochu okoukali a začali podobný košt pořádat také. Ostatně na ten letošní Martínkovický košt jich opět přijela pořádná parta.

A jak vlastně začali Martínkovičtí? „Jen tak jsme to tenkrát zkusili. Byli jsme jednou v Polici, tam hrálo náchodské Klapeto, padalo listí a v té době se tady postavila palírna. Říkali jsme si, že by bylo krásné být na nějakém takovém koštu, a tak jsme to zkusili udělat. Povedlo se to a už v tom jedeme devátý rok," sdělil František Hop.

Pořadatelé jsou rádi, když se lidé sejdou, posedí a pobaví se. Na akci se dokonce těší už týdny předem řada přespolních z okolí. „Jak přijdou Vánoce, tak už se ptají, kdy bude košt," dodala Šárka Řeřábková.

Odborní porotci už prý mají čuch a o pálenkách něco vědí. Byl mezi nimi třeba majitel místní pěstitelské pálenice, ale i přespolní z Náchoda či Nového Města nad Metují.

Hlavně dobré ovoce

A jak vůbec poznat dobrou pálenku? I na to prý musí být čuch. „Když chce kuchař udělat dobrý oběd, tak musí vědět, jaké tam dát koření a co má udělat. A když chcete mít dobrou pálenku, základem je dobrý kvas. Je tedy potřeba mít v prvé řadě dobré ovoce, opravdu si ho nenechat zplesnivět, nenechat ho zkazit. Pak udělat vše tak, jak se má a výsledek bude vždy dobrý. Nějaká dochucovadla, to do toho tak moc nepatří a málokdo je dává. Vše zůstává, jak je z přírody jablko je jablkem, švestka je švestkou… Dá se pálit každé ovoce a každá pálenka má svoje kouzlo a svůj přívlastek, svoji chuť. Dá se upravit třeba švestka, že se do ní dá, nebo nedá pecka. Někdo u jablek vykrájí jadřince, které mají vlastní specifickou chuť a tím pádem je pálenka hned o něčem jiném. Takto se s tím dá trochu něco dělat podle toho, jak má kdo chuť," popsal Bohuslav Pokorný.

V duchu hesla „nepijeme, abychom padali, ale abychom se povznesli", je podle organizátorů i účastníků Martínkovický košt vždy krásně prožitým dnem. Sotva tak skončil ten letošní, už se všichni těší a začínají přemýšlet o tom jubilejním, desátém.