Během pondělního jednání zastupitelů také zaznělo, že JTH Holding nezískala územní rozhodnutí na stavbu hypermarketu. Krajský úřad v minulém týdnu zrušil rozhodnutí náchodského stavebního úřadu.

Opoziční zastupitel Michal Kudrnáč během jednání sdělil, že minulou středu krajský úřad zrušil územní rozhodnutí na stavbu hypermarketu na místě Tepny a věc vrátil zpět k projednání na náchodský stavební úřad. „V tuto chvíli je věc, dá se říci, na začátku," uvedl Michal Kudrnáč. Informoval, že důvody zrušení rozhodnutí jsou různé. Uvedl například neexistenci hlukové studie, kterou odpůrci stavby v odvoláních požadovali, nebo údajný rozpor s charakterem území. „Dal nám zapravdu v tom nejdůležitějším, co jsem tvrdili už od roku 2007," míní Kudrnáč. Odpůrci stavby totiž míní, že hypermarket v tomto území je v rozporu s územním plánem.

Proti tomu se ale ohradila vedoucí stavebního úřadu Andrea Lipovská: „Není to brané tak, že by byla stavba v rozporu s územním plánem, to krajský úřad neuvedl." Šlo podle ní v citovaném případě o dílčí záležitost.

Kudrnáč také uvedl, že zastupitelé předjednávali záležitost s nákupem pozemků ještě předtím, než se vědělo, zda majitel získá, nebo nezíská územní rozhodnutí na stavbu supermarketu. Tím, že územní rozhodnutí krajský úřad vrátil k novému projednání se podle něj situace investora razantně změnila. Mohlo by se tedy jednat o koupi třeba i celého areálu.

„Nepamatuju si za celých pět let kariéry, co mám tu čest dělat starostu města, že jsme nějakému majetkoprávnímu úkonu věnovali tolik času a energie," uvedl starosta Jan Birke.

Vloni na jaře

Poprvé padly návrhy na odkup části areálu vloni na jaře během setkání zastupitelů se zástupci firmy JTH Holding. Už předtím k prověření této možnosti někteří vybízeli, a to kvůli tomu, že část náchodské veřejnosti si nepřeje mít na místě hypermarket. Na menší části areálu by město mohlo podle některých návrhů vybudovat třeba klidovou zónu.

Zastupitelé pak měli na podzim hlasovat o tom, aby zavázali město, že menší část areálu o výměře zhruba pěti a půl tisíce metrů čtverečných koupí při ceně stanovené znaleckým posudkem na 1800 korun za metr čtverečný. S tím nakonec souhlasil i majitel areálu, který původně požadoval mnohem více. Tehdy ale starosta Jan Birke navrhl, aby se zatím jednáno pouze o schválení záměru, což také zastupitelé schválili. Město ke koupi nezavázali proto, že končil mandát tehdejšímu zastupitelstvu a nevědělo se, co bude po volbách.

Znovu se o nákupu pozemků po bývalé Tepně jednalo v únoru a hlasování bylo odročeno s tím, že proběhne jednání všech zástupců politických stran zúčastněných v městském zastupitelstvu s JTH Holdingem. Toto jednání proběhlo na konci března a zde byla opětovně ze strany firmy JTH Holding učiněna stejná nabídka.

Stanovení ceny je však problematické. Město by sice pozemek koupit mohlo i za vyšší cenu a peníze by na to mělo, ovšem pokud by nakoupili pozemek bez důvodu, vystavili by se zastupitelé riziku žaloby, že nepostupovali jako správní hospodáři a špatně nakládali s majetkem města. Ostatně některé podobné případy, i když v případě prodejů, skončili z podobného důvodu před soudem.

„Nepodepíšu cenu jinou, než která je v daném místě a čase obvyklá. Musel by být důvod. Akceptovatelná je z hlediska financování města i cena vyšší, ale musí být relevantní důvod, který řekne, co tam bude, co se tím vyřeší," uvedl při pondělním jednání starosta Jan Birke.

71 milionů za celý areál

Podobné by to zřejmě bylo i v případě možné koupě celého areálu. Například JTH Holding získal pozemky o výměře přes 31 tisíc metrů čtverečných v dražbě v roce 2007 za cenu celkem 18 milionů korun. Jenže investoval do projektů a příprav na stavbu hypermarketu, hradil demolici a kdyby od záměru upustil, musel by se zřejmě vypořádat i s obchodním řetězcem, s nímž ho vážou obchodní smlouvy na to, že hypermarket v místě postaví. Ostatně proto také odprodej celého areálu nebyl zatím pro společnost aktuální s ohledem na platnou smlouvu s obchodním partnerem, která je pro ně závazná. Kdyby ano, pak by se jednalo o ceně k jednání dokonce 2 844 korun za metr, což znamená asi 71 milionů za celý areál.

„Jestli je cena v místě a čase obvyklá osm set, šest set,devět set korun plus minus, nevím, neberte mě za slovo. To ale kalkulačně nevychází, přátelé. Jestli investor nakoupil 25 tisíc metrů čtverečných za účelem podnikatelského záměru a my s ním začneme jednat, tak početně to nevychází, protože peníze do toho vložené bude chtít dostat zpátky. Minimálně těch osmnáct milionů, plus demolice, pak sankce, které vyplývají ze smlouvy s obchodním řetězcem. Suma sumárům to bude nějaký řádek milionů a otázka je, jestli mi máme jako město sanovat toto, co se nezdařilo…," varoval na zastupitelstvu Birke.