S projektem přišel podnikatel Michael Mikšovský, který ho nabídl městu. Realizaci už doporučila městská rada a na pondělním jednání ji posvětili zastupitelé. Zbývá jen domluvit, jakou část zaplatí město a kolik investuje podnikatel. Výsledkem má být totiž společný projekt.

Výstavba začne možná už příští rok

Pokud dojde k dohodě, výstavba by měla začít už v prvním čtvrtletí roku 2010.

První elektrárny by měly být instalovány na střechy budov Základní školy Plhov a Základní školy TGM. Zde by mělo být instalováno celkem 879 křemíkových panelů o výkonu 190 kilowattů.

„Investice je spočítána na 17 miliónů korun. Čistý výnos za první rok provozu by měl být okolo 2 miliónů,“ říká podnikatel Michael Mikšovský. „Předpokládaná životnost slunečních panelů je pětadvacet let. Náklady by se však měly vrátit už po osmi letech provozu,“ dodal.

Pro školy, kterým budou fotovoltaické články na střechu instalovány, to bude znamenat úsporu nákladů za elektřinu. Malé střešní elektrárny by totiž měly pokrýt i část jejich spotřeby. U ZŠ TGM je to 9,5 % a v případě ZŠ Plhov 8,97 % ze spotřebované energie. Ročně tak ušetří desítky tisíc korun.

Stavět by se mělo i na „zelené louce“. Plánovanou lokalitou je Malá Čermná s pozemkem o rozloze 3981 čtverečných metrů. Zde postavená elektrárna by měla být schopna vyrobit 150 kilowattů. Náklady jsou spočítány na 12 miliónů korun, roční čistý výnos by měl překročit 1,5 miliónu. Návratnost má být opět do osmi let.

Záměr elektrárny prošel i přes obavy starosty

Záměr postavit fotovoltaickou elektrárnu v Náchodě sice zastupitelé většinou schválili, ale ne všichni s ní souhlasí. Ze čtyřiadvaceti přítomných se dva hlasování zdrželi a tři byli proti.

Starosta města Náchoda Oldřich Čtvrtečka (ODS) se proti záměru budování slunečních elektráren postavil. „Musím říct, že nejsem přítelem těchto elektráren. Mě se na tom nelíbí už ten základní princip, že tady někdo bude vyrábět elektřinu za 13 korun (výkupní cena garantovaná státem – pozn. redakce), když kilowatthodina dnes stojí čtyři koruny. A v rámci výroby takzvané ,zelené energie’ pak všichni doplatíme zbytek,“ upozornil starosta.

Jinak to ale viděl tajemník města Pavel Nývlt. „Mně se zdá skoro škoda, ten příjem pro město, lidově řečeno 'hodit pod stůl',“ reagoval. „A je to, prosím vás, příjem na 20 let. Na to nezapomínejme,“ dodal.

Starosta projevil i obavu, že instalace elektráren může poškodit střechy na budovách škol. „Nejsou na to dimenzované. Na Plhově máme úplně novou fóliovou střechu, po které se nesmí ani šlapat. Co když dojde k jejímu poškození?“ ptal se.

„Chápu obavu technického narušení střech. Je logická,“ reagoval podnikatel Michael Mikšovský. „Fotovoltaické elektrárny se ale na střechy montují už tři nebo čtyři roky. V podstatě je to nejčastější způsob. A mohu říci, že technika i způsob ukotvení je taková, že střechám nemůže uškodit. Je to dimenzované na vítr, kroupy i na zatížení sněhem. Součástí dokumentace je i statický posudek, který říká, že je to bez problémů,“ dodal.

Chystá se dohoda

Diskuse nad tím, zda „dát zelenou“ projektu elektráren a nebo ho „potopit“ trvala hodinu a půl. Zastupitelé se však shodli. Zbývá dohodnout, jak velkou část investice uhradí město a kolik zaplatí podnikatel. Dělba zisku z výroby energie, pak může být různá.

„Existuje varianta, že město zaplatí celý projekt a pak dostane 75 procent z příjmu. Můžu to však zaplatit i sám,“ naznačoval jednu z možných variant podnikatel. „Pak bych městu platil jen nájem za využití ploch. Tedy za střechy na školách i pozemek na Malé Čermné,“ dodal.

Na realizaci uzavření dohody a realizaci projektu už nezbývá mnoho času. „Už jen první polovina roku 2010. Pak hrozí, že už nebude možné využít výhodné výkupní ceny za energii, kterou momentálně garantuje stát. Projekt by pak ztratil zcela svůj smysl,“ dodal podnikatel Mikšovský.

(Jiří Máslo)