„Osmnáctá hodina odbila/ chraň každý duch Hospodina/ ať nás chrání ve dne v noci/ ochraňuje od zlé moci…" Typickým popěvkem někdejších strážců klidných nocí začala před náchodskou radnicí obchůzka ponocného, který přibral na svou pouť centrem města několik desítek zájemců. Poslední cyklus procházek s ponocným se týkal bájí a pověstí, které se k Náchodu váží.

VIDEO: Do Náchoda se vrátil ponocný. Bral poutníky na cestu do minulosti | Video: Jiří Řezník

Historik Richard Švanda, který s halapartnou a v plášti postavu ponocného suploval, při několika zastaveních vyprávěl pověsti o náchodských čarodějnicích, o místním lapkovi či o muži, který ve mlýně vodníka měl a strachem z něho rázem oněměl… „ Zazněly i příběhy o upalování čarodějnic, které jsou historicky podložené, dále to byla pověst o úprku zimního krále Fridricha Falckého a jeho podkově, která zůstala na Karlově náměstí anebo i o tom, jak Jan Žižka hrál karban na zámeckém kopci, čímž byl položen základ pověsti o Žižkově stole," doplnil dočasný náchodský ponocný, který s podobnými pochůzkami začal předloni ve Rtyni v Podkrkonoší.

„V souvislosti s výročím 770 let města Náchoda jsem připravil tři podvečerní tematické vycházky zaměřené právě na náchodskou historii," říká Richard Švanda a dodává, že první procházka s ponocným byla zaměřena na hospody v centru Náchoda, druhá poodkryla zajímavosti z vojenské historii a ta poslední se týkala bájí a pověstí.

VIDEO: Do Náchoda se vrátil ponocný. Bral poutníky na cestu do minulosti | Video: Jiří Řezník

Přestože se Richard Švanda historii Náchoda věnuje už dlouhá léta, takže spoustu příběhů, informací a letopočtů už v hlavě má, ale občas narazí i na nějakou zajímavost. „Když si člověk pročte nějaké kroniky a nebo staré noviny, tak se občas objeví třeba jiná interpretace nějaké události a s tou pak lze pracovat - třeba i s ohledem na složení skupinky, která se mnou prochází."

Podle Richarda Švandy mělo centrum Náchoda svého strážce nočního klidu, a Běloves, Staré Město nebo Bražec už měli vlastní ponocné. „Pokud náhodou v těchto částech ponocný nebyl, tak rychtář propůjčil tuto funkci obyvatelům příslušné lokality - třeba od čp.1 po to nejvyšší popisné číslo v dané obci a každý soused pak musel během jedné noci vykonávat obchůzku a další den převzal tuto povinnost jeho soused," popsal, že pokud nebylo třeba v pokladně dost peněz na někoho, kdo by byl ochotný ponocného dělat, tak se místní chlapi střídali.

VIDEO: Do Náchoda se vrátil ponocný. Bral poutníky na cestu do minulosti | Video: Jiří Řezník

Ponocní měli dva zásadní úkoly - hlídat, jestli někde nevypukl požár a v období, kdy hrozil nějaký válečný konflikt, tak oni měli bdít nad tím, aby se nepřítel nepozorovaně nedostal třeba k hradbám města. S hlášením přesného času to až tak reálné nebylo - v minulosti se přesný čas měřil obtížně, takže nebylo neobvyklé, že třeba půlnoc hlásili o půl hodiny dříve.

Ponocní jsou občas spojování s popíjením alkoholických nápojů - je to pravda pane Švando? „No takhle… Byla to činnost, která se vykonávala v noci a byli sami, na což si třeba krapet stýskali v těch svých ponocenských písních, že zatímco všichni spí, tak oni musí vykonávat funkci, kde jim dělají společnost maximálně psi a kočky. Aby jim ta služba rychleji utekla, tak si holt nosili něco vlastního nebo si někam zašli," připouští, že k popíjení měli kladný vztah.

VIDEO: Do Náchoda se vrátil ponocný. Bral poutníky na cestu do minulosti | Video: Jiří Řezník