Podle exkluzivních dat, které získal Deník od Cermatu, si v posledních pěti letech vedly na Náchodsku nejlépe v přijímačkách z českého jazyka děti z machovské základky. Škola pro ně otevřela od září kroužek přípravy na přijímací zkoušky, které je čekají už 12. a 15. dubna. Dobrovolně se tady kromě běžných čtyř hodin věnují češtině další jednu či dvě vyučovací hodiny týdně.

Je pondělí, hodina po poledni a do učebny machovské základní školy přichází pětice deváťáků. Před blížícími se přijímacími zkouškami na střední školu vypilovávají své znalosti z českého jazyka, které budou za šest týdnů potřebovat při první velké životní zkoušce.

Na projekčním plátně je text, se kterým po přečtení budou žáci pod dohledem svého češtináře Pavla Kubečka pracovat. „Společně zde rozebíráme přijímačkové testy z minulých let. Většinou to funguje tak, že jednou za dva, za tři týdny si v pátek napíšeme přijímačkový test a v pondělí právě na této hodině ho společně rozebíráme. Procházíme jednotlivá cvičení a někdy se domlouváme i na individuální strategii, jak postupovat při vyplňování testu," vysvětluje češtinář Kubeček, že každý z žáků je silnější v kramflecích v něčem jiném. „Při úspěšnosti u přijímaček může hrát i roli to, jaký typ cvičení ten který žák zvolí dříve, aby získal potřebné body a nezasekl se na něčem, co mu třeba nejde. Těžší otázku je pro někoho lepší zařadit spíše až na závěr, podle toho jak mu zbyde čas," říká Kubeček, že u některých žáků dokáže rozpoznat a poradit jim, do čeho by se měli vrhnout nejdříve.

Hledání chyb ve větách někomu vyhovuje jiného děsí

Mezitím se deváťáci procvičovali v práci s textem, po jehož přečtení odpovídali na různé otázky a reagovali na chytáky. „Trochu mám obavu z delších textů a jejich rozborem. Někdy si nejsem jistá u nástrah s hledáním chyb," přiznává Vendula Lučanová. Vedle ní sedí spolužačka Klaudie Šplíchalová. „Co mi moc nejde je určování druhů vedlejších vět, ale to tady naštěstí dost probíráme. V tom zbytku si už docela věřím, to by mi snad nemělo dělat problém," usmívá se dívka, která si podala přihlášku na broumovské a trutnovské gymnázium a zdravotnické lyceum v Trutnově.

Její spolužák David Plíhal si věří v hledání chyb, které jako chytáky na žáky Cermat do přijímaček zakomponuje. „Ne že bych si v tom úplně nevěřil, ale nejtěžší je pro mě hledání chyb ve větách. Naopak porozumění textem mi problém nedělá," věří si vedle sedící Jakub Šolc, který by rád studoval na Střední průmyslové škole elektrotechniky a informačních technologií v Dobrušce nebo elektrotechniku v Hronově. Toho stejně jako ostatní spolužáky kromě češtiny čeká i matematika. „V té si věřím možná i více, ale vychází mi tam paradoxně méně bodů," říká a spolu s ostatními spolužáky se loučí s učitelem a odchází.

Tři čtvrtě hodinovka skončila a jak ji učitel Pavel Kubeček hodnotí? „Je vidět, že doma na těch testech sami pracují. Je to úplně něco jiného než když spolu pracujeme při hodině. Tady vědí o co jim jde a jelikož mají jasný cíl, tak jsou lépe připraveni a jsou aktivnější," všímá si učitel, který nynější deváťáky učí třetím rokem.

A k čemu mi tohle bude?

Stejně jako ostatní učitelé ve školách nebo rodiče doma se i Pavel Kubeček občas při výuce setká s dotazem „A k čemu mi tohle bude?" Jak na takový dotaz zareagovat? „Na to je buď krátká odpověď nebo naopak velmi dlouhá," usměje se učitel. „Ta nejkratší asi je, že to je v testech u přijímaček a pokud se chtějí dostat na střední školu, tak by to měli vědět, aby získali potřebné body," říká mladý učitel. „Ale to, že je nebaví se několik měsíců učit typy vedlejších vět a má to jediný výsledek, že v určitém typu souvětí dokáží správně určit čárku, tak v tom jim rozumím. Dost těžko se mi potom odpovídá na dotaz k čemu jim to bude, protože si nejsem jistý, zda to je učivo, které by mělo být na základní škole."

Čtenářský deník a rozbor slohových prací

Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních úlohách českého jazyka se žákům ZŠ Machov u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy. Nejlépe si vedou v literatuře a slohu (zvládlo je v průměru 66,67 % respektive 66,04% žáků). „To je velká zásluha mojí předchůdkyně, která na literaturu hodně dbala. Já se na to snažím navázat - třeba i tou formou, že každý měsíc od žáků chci čtenářský deník s knížkou a zkouším je před tabulí, zdali ji opravdu četli. Čtení považuji za důležitou věc," klade češtinář důraz na četbu. „Samozřejmě, že občas poznám, že tu knížku nečetli a koukali se na její filmovou verzi nebo si o tom jen něco vygooglili,“ nedělá si iluze, že všichni poctivě čtou.

Co se týče slohových prací, tak tam k úspěšnosti žáků pomáhá individuální rozbor nad sepsaným dílem. „Snažím se, aby každý měl ode mě přímou zpětnou vazbu. Když slohy dopíší, tak si beru každého žáka zvlášť a rozebírám s ním jeho slohovku - jak ji napsal, co tam dělá za stylistické chyby a tak dále. Jenom známka jim nic neřekne a než se na deset řádků vypisovat, co je špatně a jak by měli postupovat, tak je lepší jim to říct ústně."

Rezervy v pravopise a tvarosloví

Naopak problémy žákům dělají otázky na tvarosloví (40,41 %) a pravopis (48,37 %). „To jsem tak trochu předpokládal, tam vím, že máme slabiny a v pravopisu rezervy, to je pravda. Částečně to může být i tím, že k nám na druhý stupeň chodí i hodně dojíždějících žáků, kteří neprošli prvním stupněm, kde se na češtinu hodně dbá," říká učitel, který vidí i rezervy v tvarosloví, které tvoří poměrně široké spektrum znalostí. „Je pravda, že možná na úkor tvarosloví jsem více kladl důraz na práci s textem, proto z toho lépe vychází literatura a sloh," uvažuje nad daty Deníku machovský češtinář.

Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších zde:

Ilustrační foto
Známe základní školy na Náchodsku, jejichž žáci nejlépe zvládají přijímačky

Úspěšnost podle témat

Co jde a nejde žákům ZŠ Machov u přijímaček z českého jazyka?

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.

Kategorie otázek - % dobře vyřešených úkolů

Literatura - 66,67

Komunikace a sloh - 66,04

Tvorba slov a slovní zásoba -  3,49

Porozumění textu - 60,41

Skladba - 54,21

Český pravopis - 48,37

Tvarosloví - 40,41

Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí. Zdroj: prijimacky.ai a Cermat