Po dva dny s nastavenými fotoaparáty pozoroval noční oblohu i amatérský astronom Čestmír Černý, který má svoji observatoř v Křinicích na Broumovsku. "Zpracování jde pomalu, fotek ze čtyř foťáků jsou stovky, ale zachycených Perseid bude jen několik," je si vědom, že kromě dobře nastavené techniky potřebuje mít i štěstí. "Třeba tenhle úlovek se mi povedl v pátek v noci ve 22:43," ukazuje snímek noční oblohy nad Broumovem, který protíná svítící čára značící stopu, kterou zanechal na obloze padající bolid.

Jak se vlastně dá "padající hvězda", jak se nesprávně meteorům lidově říká, vyfotit? "Ideální je mít k dispozici digitální zrcadlovku, případně v dnešní době tzv. bezzrcadlovku. Důležité je fotoaparát nastavit na plně manuální režim a nezapomenout vypnout stabilizaci a autofokus," zmiňuje základní pravidla Čestmír Černý. Pak už stačí fotoaparát namířit na příhodné místo na obloze, a zahájit sekvenční snímání. "Já používám nastavení ISO 3200, clonu dám na nejmenší číslo a expoziční čas kolem 20 vteřin - podle toho jak je tmavá obloha. No a pak už musím jen doufat, že zorným polem proletí meteor, který se tím pádem zachytí," doplnil astronom. Nakonec je potřeba stovky až tisíce snímků prohlédnout a vybrat nanejvýš jen pár, kde se nějaký ten meteor zachytil. "Často totiž nějaký pěkný prolétne jinudy, než kam je namířen fotoaparát. Je proto lepší, podle možností, používat fotoaparátů více. Šance pak je o něco větší," je si vědom, že více objektivů více vidí.

Hasiči pokračovali v odstraňování následků nočních bouřek.
FOTO, VIDEO: Padesát událostí. Hasiči se po nočních bouřkách nezastavili

Nejvíce je ale v záběru spousta družic a občas nějaké to letadlo. To se Čestmíru Černému podařilo zachytit i nyní. Jeden ze snímků složený ze čtyř záběrů zachytil noční let vrtulníku, který v sobotu po 23. hodině přilétal k dopravní nehodě na Pasách. "Shodou okolností jsem měl namířený fotoaparát tím směrem," říká astronom k neplánovanému úlovku.

Některé své snímky obohatí popisy souhvězdí, které jsou na obloze zachycené. "Ty jsou vytvářeny stránkou Astrometry.net. Tam fotografii nahraji a za chvíli to popíše, co na ní je. Když je tam ale hodně krajiny, tak se nemá se chytit a neporadí si s tím," dodává, že ne každý obsah snímku aplikace rozklíčuje.

Perseidy mají padat ještě déle než týden. "Země proletí dalším vláknem roje. Teď je jasno, uvidíme jak to bude vypadat v noci. Šance ještě je."

Ačkoliv jsou Perseidy každý rok velmi aktivním rojem, jejich pozorování ovlivňují různé fáze Měsíce. Letos byl ve ve fázi úzkého srpku, který vychází až časně ráno a proto nerušil příliš svým svitem. V následujících dvou letech budou kvůli měsíčnímu svitu podle odborníků nepříznivé podmínky. Dobře pozorovatelné Perseidy tak budou znovu až v roce 2026. Roj Perseidy zůstane aktivní ještě několik dní po svém maximu. Počty meteorů ale budou prudce klesat.

Na další meteorické roje se můžeme těšit už na podzim a v zimě, kdy noční oblohu zpestří Leonidy, Orionidy a Geminidy.

- název meteorického roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory zdánlivě vylétají

- meteoroidy vstupují do atmosféry rychlostí 59 kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo 120 kilometrů nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, někdy i méně než 80 kilometrů nad zemským povrchem

- perseidám se lidově říká "padající hvězdy", s těmi ale přitom nemají nic společného. Svůj původ mají v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle, jež se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu projde přísluním až v roce 2126

- první zmínky o roji jsou již z poloviny třetího století. Lidé si tehdy meteorů všimli krátce po umučení svatého Vavřince, jednoho z církevních hodnostářů strážících majetek Římské říše. Proto se jim také někdy říká i Slzy svatého Vavřince