Vůz konstruoval sám skoro deset let. Nejdřív „jen" sháněl podklady, a to i v tankovém muzeu v Anglii. Většinu výkresů si však musel nakreslit sám.

„V podstatě se nic moc nedochovalo," vysvětlil Queisner. Originál už nezůstal žádný. V Rusku jsou sice dva vozy, avšak mají z Austina jen podvozek. Karosérie už je ruská.

Originální motor měl výkon 30 koní a auto vážilo přes tři tuny, takže se nebořilo jen na zpevněných cestách. Do repliky strojař použil dvoulitrový motor z osobního vozu Ford z osmdesátých let. „Má sto koní, takže výkonu je přebytek, ale vůz má úzká kola, takže na mokru se také boří," uvedl Queisner. Do šesté bitvy během tří sezón provozu však vyjel.