„Diskuze trvala tři hodiny a kdyby nebylo nutné opustit zapůjčené prostory, mnozí by rádi diskutovali ještě déle. Nepotvrdily se tak skeptické názory, podle nichž se o takové věci občané nezajímají," uvedli členové Okrašlovacího spolku Kostelec, kteří debatu zorganizovali.

Přítomní si vyslechly názory architektů, a v reakci na to i městského vedení, na způsob výběru architektonických návrhů, a to jak na obecné rovině, tak na červenokostelecké.

„Rozhořela se zhruba dvouhodinová diskuze, rozebírající konkrétní postup městského úřadu a městských zastupitelů v oblasti úpravy kosteleckého veřejného prostoru, která se dotkla mj. i problematiky role městského architekta v chodu města. Role doposud nebyla vyjasněná ani Českou komorou architektů. Ač přednáška a následná diskuze neměly konkrétní výstup, lze tvrdit, že jistě zanechala v řadách vedení, zastupitelů i občanů města řadu podnětných myšlenek a je již na samotných zastupitelích a městském vedení, jak tyto myšlenky vstřebají a zda nějaké další kroky v oblasti způsobu výběru architektonických návrhů učiní," uvedl Tomáš Kábrt z červenokostelecké radnice.

Hlavním hostem večera byl městský architekt Chrudimi a delegát České komory architektů Marek Janatka. Ten během hodinové prezentace seznámil přítomné s problematikou architektonických soutěží, které jsou v západní Evropě běžné, zatímco v Čechách jich třeba vloni proběhlo jen ani ne třicet. „Architektonické soutěže jsou obestřeny řadou mýtů, města se jim vyhýbají, neboť se jim zdají příliš složité, drahé a zdlouhavé. Soutěže však přinášejí řadu výhod, které bohatě vyváží jejich větší organizační i finanční náročnost oproti jiným způsobům výběru projektanta. Především se jedná o jediný způsob výběru, který přináší konkrétní návrh předem. V běžném zadávacím řízení naproti tomu nevíte, co projektant vybraný na základě nejnižší ceny nakreslí," popsal téma přednášky okrašlovací spolek.

Skončily v šuplíku

Architekt také zmínil své zkušenosti z Chrudimi, kde se podle něj dříve, jako ve většině jiných měst, vybíraly projekty podle nejnižší ceny. Takové se prý však často ukázaly jako nerealizovatelné a skončily v šuplíku. „Podobně dopadají pokusy o obcházení výběrových řízení zadáme to několika projektantům, a pak z toho nějak vybereme ten nejlepší návrh. Kromě mnoha dalších problémů takový postup naráží na nedostatek objektivních a transparentních kritérií při výběru. Zastupitelé, kteří ve své většině pochopitelně nejsou odborníky v oblasti architektury, pak vybírají na základě subjektivních dojmů (mně se víc líbí modrá a mně zase zelená). Přesně takový postup byl zvolen v Červeném Kostelci při řešení prostoru tzv. kulturního koutku. Naopak při architektonické soutěži jsou předem známa kritéria výběru, mezi nimi může být třeba i cena stavby a předpokládané provozní náklady," popsali členové okrašlovacího spolku.

Další část večera byla věnována řešení kulturního koutku, tedy prostoru mezi školami a divadlem. Náchodský architekt Viktor Vlach a městský architekt Červeného Kostelce Marek Wajsar představili své studie. „Vlach svou studii prezentoval především jako námět k diskuzi a konkrétní řešení by ponechal na architektonické soutěži, Marek Wajsar přes dotazy odmítal svůj názor na konání soutěží v Červeném Kostelci publiku sdělit. V průběhu diskuze doktor Janatka konstatoval, že město zatím nemá ujasněné, co vlastně s prostorem kulturního koutku chce dělal. Proto doporučil, aby město studie architektů Wajsara a Vlacha vzalo jako základ další diskuze, z které by mělo časem vyplynout zadání architektonické soutěže," uvedli členové okrašlovacího spolku.

Účastníci besedy.