Zařízení, ve kterém přes padesát starších lidí bydlí a tráví svůj volný čas, však nedokáže být soběstačné. Město proto jeho provoz větší částkou musí dotovat.

„Naši předchůdci ve vedení města se rozhodli a my v jejich rozhodnutí pokračujeme, že půjdeme cestou péče o seniory. Některá města mají třeba koupaliště, my máme domov seniorů," řekl starosta Nového Města nad Metují Petr Hable.

Financování domovů pro seniory může být složité a často u jednotlivých zařízení rozdílné. Například o domov v České Skalici se peněžně stará kraj a ministerstvo, protože zřizovatelem objektu je kraj. Zřizovatelem Oázy v Novém Městě nad Metují je město. Tím pádem je zařízení dofinancováno z městského rozpočtu.

„Díky tomu, že Oázu zřizujeme, mají u nás při nástupu přednost obyvatelé našeho města. Znamená to ovšem finančně poměrně vysokou zátěž. Sami obyvatelé Nového Města si musí uvědomit, že sice mají zajištěnou péči v místě bydliště, až ji budou potřebovat, ale samozřejmě to je z městského rozpočtu a na úkor jiných věcí, které by se mohly financovat," upozornil Hable.

Město není jediné, které na provoz domova přispívá.

Na jeho fungování jde i finanční podpora od kraje, ministerstva sociálních věcí, zdravotní pojišťovny a také peníze od klientů, kteří jeho služby využívají. Oázu podporuje také německé partnerské město Hilden, které podobné zařízení pro své obyvatele také má.

„Město Hilden nám před téměř dvaceti lety přispělo na stavbu domu dvaceti miliony z celkových 55 potřebných. Jinak nám peníze nedávají, ale darují nám věci. Přivezli nám například polohovací lůžka, křesla, chodítka, obvazový materiál, deky, sodabar,…" sdělila ředitelka Oázy Marie Rohulánová, která byla v září tohoto roku oceněna na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje v Hradci Králové Cenou Královéhradeckého kraje za přínos v sociálních službách.

Nové Město nad Metují roku 1993 využilo nabídky státu na dotaci stavby penzionu pro důchodce. Roku 1996 byl penzion dostavěn. „Město ale nechtělo jen místo, kde by senior byl po určitou dobu a musel odtud odejít, kdyby se jeho stav zhoršil. Od začátku jsme tedy byli penzion se zvýšenou péči. Lidé u nás mohli žít a dožívat," informovala Rohulánová.

V roce 2007 však vešel v platnost zákon o sociálních službách a město se muselo rozhodnout, jestli jejich zařízení bude dům s plnou péči nebo penzion. Půl budovy bylo nakonec přetvořeno na domov pro seniory a druhá polovina klientů dostala nájemní smlouvy. Pokud se jejich stav zhorší, budou papírově přesunuti do domova pro seniory. Tato transformace probíhá až doteď.

DANIELA ERYCHLEBOVÁ