Městská garda měla chránit klid a pořádek

Zpráva o „státním převratu“ se dostala do Broumova hned 28. října 1918. Jak stojí v publikaci „Osm století textilní výroby na Broumovsku“, tak ještě týž den se ustavila v Broumově 100 členná městská garda – údajně k ochranně klidu a pořádku. „Pražské místodržitelství ale až o dva dny později vyzvalo telegramem okresního hejtmana v Broumově, aby vynaložil všechno na zachování klidu a překazil případné násilnosti,“ popisoval tehdejší události archivář Erik Bouza.

Připojení Broumovska k Německu

Okresní hejtman měl také podat zprávu, kdyby cizí vojska překročila hranice. Praha se totiž domnívala, že by císařské Německo, které dosud bojovalo proti Dohodě, mohlo pokusit o připojení Broumovska k Německu. „Tehdy žilo v Broumově jen kolem deseti procent českého obyvatelstva. Více to nebylo. Českou menšinu tvořili převážně dělníci, kteří přišli na Broumovsko za výdělkem a ani zde neplánovali dlouhodoběji zakotvit,“ připomíná situaci z doby před sto lety nynější ředitel Muzea Broumovska Karel Franze.

Město chránila stále městská garda, ale ani ta nedokázala zabránit tomu, aby 3. listopadu neodvezli Sokolové do Josefova vojenské zásoby. 5. listopadu 1918 byl v Broumově stržen rakouský orel a o dva dny později přijelo podle kroniky do města asi 500 československých vojáků, kteří obsadili sklady a vojenské prostory. „Vzhledem k tomu, že se v Broumově neodehrávaly žádné mimořádné nepokoje, tak město opustili a pokračovali do jiných oblastí, kde to bylo více dramatické,“ uvedl broumovský historik.

Levice se měšťané báli více než nové republiky

10. listopadu se v Broumově konal lidový sněm, na němž promluvil továrník Anselm Heinzel. Prohlásil jménem všeho broumovského obyvatelstva „Německé Čechy“ za samostatný stát a požadoval jeho připojení k „Německému Rakousku“. „To bylo ale samozřejmě nereálné ,“ podotkl Karel Franze.

O vývoji situace v dalších dnech sice chybí informace, ale není vyloučeno, že se aktivovalo broumovské dělnictvo, neboť byly v Broumově zakládány rady dělníků a vojenských navrátilců. „Jejich levicového smýšlení se ale broumovští měšťané a průmyslníci báli ještě více než Československé republiky,“ zmínil muzejník, že příchod vojsk a obnovení klidu a pořádku se nakonec setkalo s pochopením broumovského obyvatelstva.

Kdy byl Broumov definitivně obsazen československým vojskem nelze s jistotou tvrdit. Kronika ale zaznamenává, že teprve 2. prosince přijelo do města 60 vojáků, kteří odzbrojili gardu i dělníky. I nejzarytější nacionálové tak museli uznat, že habsburská monarchie přestala existovat.

(řez)