O první čtyři příčky se tato příjmení dělí i na Náchodsku. A to v pořadí Novák (394), Nováková (366), Novotný (280) a Novotná (268).

„Přiznám se, že jsem to nestudoval, ale myslím si, že si stojíme dobře,“ reagoval pořadatel charitativních akcí David Novotný z Náchoda na dotaz, zdali ví, kolik jeho jmenovců žije na Náchodsku. Zároveň dodal, že občas jeho jméno dělá potíže třeba poštovním doručovatelům. „Ještě je jeden David Novotný z Náchoda a občas se mi stává na poště, že mi dávají jeho zásilky. Musím to bedlivěji hlídat, jestli adresa odpovídá mojí.“

Co se týče četnosti nejfrekventovanějších příjmení, tak zajímavý je pohled do jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP). Například v Jaroměři patří sice první dvě příčky Novotným, zatímco na rozdíl od Novákové (53 jmen, 3. místo) se Novák nevešel do první desítky (41, 11. místo).

Ještě překvapivější je pohled na Novoměstsko – zde dokonce ze stupňů vítězů vypadli i Novotní. Nejčetnější příjmení je Škodová (56), kterou těsně následuje Rydlová (55) a té je zase v patách Škoda (54).

Dominance Nováků a Novotných je neoddiskutovatelná. David Novotný je se svým příjmením spokojený. „Docela se mi líbí, je typicky české, lehce zapamatovatelné a nikdy jsem s ním problém neměl.“

To někteří lidé spokojeni nejsou, a pak se rozhodnou pro změnu. Úřední cesta, kdy si občané nechávají změnit své příjmení, není příliš častá. „Těch žádostí o změnu příjmení moc není, ročně tak dvanáct patnáct případů,“ odhaduje náchodská matrikářka Leona Horáková. „Ve většině případů chodí ženy po rozvodu, které se vracejí k rodnému příjmení. Celkem časté jsou i případy, kdy se žena podruhé vdá, má dítě s předchozím partnerem a chce, aby se všichni jmenovali stejně jako nová rodina,“ uvádí příklad a dodává, že ke změně je nezbytný pádný argument. „Musí to řádně zdůvodnit, protože na změnu příjmení není právní nárok a povoluje se pouze z vážných důvodů,“ upozorňuje matrikářka.

Nováků a Novotných jsou tisíce, Sixtus Bolom-Kotari jen jeden

Na opačném pólu proti přesile tisícovek Nováků a Novotných stojí jako solitér muž, jehož příjmení rozhodně nepatří mezi českou klasiku. Sixtus Bolom-Kotari od začátku března vede Regionální muzeum v Náchodě. Jak doktor filozofie, který se specializuje na církevní historii a péči o kulturní dědictví, ke svému jménu přišel? „To je docela dobrá otázka, ale sám na ni nemám odpověď. Podle vyprávění vím, že moji předkové přišli ze Skandinávie, snad z pomezí Švédska a Finska. Původní příjmení časem upadlo v zapomnění a můj otec, akademický malíř a sochař, se ho rozhodl obnovit,“ vysvětluje Bolom-Kotari, který si ani ze základní školy nepamatuje, že by mu jméno přinášelo nějaké nepříjemnosti v podobě poťouchlých říkanek. „Je tak neobvyklé, že si s ním moc nevěděli rady. Spíš byli zaskočeni tím cizím tvarem.“

Největší problém mají lidé při oslovení. „Je to takový útvar, se kterým si nevědí rady, tak ho radši neskloňují. Občas se s tím vyskytnou problémy. Nedávno se to projevilo u jmenovacího dekretu, který byl napsán v jiném pádu. Upravil jsem v korektuře skloňování do správné podoby, a když jsme pak s tím dokumentem pracovali na úřadě, tak jim to přišlo, že to je jiné jméno,“ usmívá se Sixtus Bolom-Kotari.

Ještě jedinečnější než příjmení je křestní jméno ředitele. V občanském průkazu mají jméno Sixtus zapsáno jen dva lidé v republice. „A to si ho ještě někdy pletou s příjmením,“ uzavírá.

Více k tématu najdete v úterním (13. března) tištěném vydání Náchodského deníku..