Jména vrtů mohl navrhnout kdokoliv. Do nejužšího výběru se pak dostali Běla, Inna, Jan, Matylda, Naděje, Octavio, Perla, Sv. Vavřinec, Vilemína a Vladimír. V anketě pak se 139 hlasy zvítězila Běla, Jan získal 73 hlasů.

„Zvolená jména jsou krásná a jsem velmi rád, že se do jejich výběru občané aktivně zapojili,“ těší místostarostu Náchoda Jana Čtvrtečku a doplňuje, že jaký bude název kyselky, to teprve ukáže čas. „Volit se nebude. V podstatě se jedná o místní záležitost a voda může získat název na základě chuti, barvy či vrtu,“ vysvětluje.

O obnově lázeňství a problematice všech staveb souvisejících s rekonstrukcí Malých lázní se jednalo včera v náchodské radnici. „Konkrétně jsme se bavili o minerálkovodu od nových vrtů, úpravně vody, Malých lázních. Vše navazuje na ukončený průzkum v Bělovsi a parametry nově nalezené minerální vody,“ popisuje místostarosta.

Příští týden má být městu předána a prezentována závěrečná zpráva, se kterou bude seznámena i veřejnost. „Včera také byla podepsána smlouva se zhotovitelem Malých lázní a do konce roku by měly začít stavební práce,“ informoval Jan Čtvrtečka.
Náchodští na Malé lázně získali téměř 18 milionů korun z dotace na česko-polský projekt Aqua Mineralis Glacensis. Celkem vyjdou na 20 milionů, největší položkou bude přestavba původní budovy a nový prameník s kolonádou a balneoprvky, dále vzniknou webové stránky, výstavní prostory v revitalizovaných Malých lázních či infotabule.

LIDÉ SE NA OBNOVENÉ LÁZEŇSTVÍ TĚŠÍ

Lidé z Náchoda a okolí aktivitu města obnovit lázeňství vítají. „Těšíme se, až se půjdeme projít po nové kolonádě, dáme si kávu, poslechneme si třeba koncert a budeme popíjet minerálku. Bude to zase něco nového a určitě i příjemného,“ věří manželé Pospíšilovi. Dříve si chodili pro Idu do prameníku u bývalých lázní, který patří soukromé společnosti Běloveské lázně. Ten je však už dva roky zavřený kvůli vysokému obsahu arzenu.

Podle Jána Bobovského, člena dozorčí rady Běloveských lázní a.s., by z prameníku opět mohla téct oblíbená Ida.

SPOLEČNOST CHCE VRÁTIT LIDEM IDU

„Probíhají jednání, v tuto chvíli je karta na straně Ministerstva zdravotnictví, tedy státu. Čekáme už tři měsíce na rozhodnutí o pronájmu vrtů, abychom vodu mohli užívat a využít ji pro účely stáčení v prameníku. Dokud tuto nájemní smlouvu nemáme, přes veškerou naši snahu a úsilí se nám nedaří prameník spustit,“ říká Bobovský a vysvětluje, že se jedná o takzvanou výstroj vrtů, konkrétně ocelovou trubku, která vede dvacet metrů do země a patří státu.

Ve chvíli, kdy bude mít společnost Běloveské lázně „v rukách“ podepsanou nájemní smlouvu, chce splnit hygienické podmínky Českého inspektorátu lázní, aby voda byla vhodná k pití. Nechce však, aby lidé vodu používali k podnikatelským účelům, proto zvažuje i její zpoplatnění.

JEDNÁNÍ BLOKUJE OCELOVÁ TRUBKA

„Obecně se ví, že je z hlediska EU ve vodě zvýšené množství železa a arzenu. Veškerá jednání ale blokuje nešťastná ocelová trubka, která vede do země,“ zdůrazňuje Ján Bobovský a dodává, že s tím vším souvisí i spuštění lázní, které jsou stejně jako prameník závislé na vodě.

„Dokud nemáme domluvené právo užívat léčebnou minerální vodu, žádný z investorů není ochotný do projektu jít,“ přiznává Bobovský s tím, že společnost se prozatím alespoň snaží zchátralé budovy někdejších lázní zabezpečit, aby nebyly pro kolemjdoucí nebezpečné.