Zdejší radnice uvažuje, že by několik měst a obcí mohlo společně usilovat o zápis na seznam UNESCO staveb významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče, jehož díla jsou unikátní inspirací v lidovém stavitelství.

„Za celý život toho Jurkovič udělal hodně, měl však své období lidové architektury a na to bychom se chtěli soustředit. Stavby z tohoto období mají zřetelný rukopis a jsou výjimečné," uvedla novoměstská místostarostka Bronislava Malijovská.

Jurkovič v Novém Městě nad Metují a okolí projektoval přestavby a vnitřní úpravy novoměstského zámku, unikátní lávku do zámecké zahrady, Bartoňovu útulnu v Pekle a vilu na Rezku. Na Náchodsku je další jeho známou stavbou Jiráskova chata na Dobrošově. V České republice jsou další jeho díla inspirovaná lidovým stavitelstvím na Pustevnách, v Luhačovicích. Na Slovensku se nachází třeba ve městě Skalica, další jsou v Polsku. Architektovo dílo sahá přes hranice a mohly by se rozvíjet partnerské vztahy s lokalitami, které jsou s Novým Městem skrze jeho architekturu spojené.

Radnice už myšlenku na zápis staveb do UNESCO konzultovala s předními historiky a teoretiky architektury. Ti záměr podpořili s tím, že osobnost Dušana Jurkoviče a jeho tvorba zvláště mezi lety 1895 1919 patří ke kulturnímu dědictví evropského významu.

„Architektonické dílo Dušana Jurkoviče se nachází na území tří středoevropských zemí Česka, Polska a Slovenska, ale vznikalo na podnětech, které jsou pro tyto regiony společné," uvádí profesor Matúš Dulla ze Slovenské akademie věd. Dodává, že pro Jurkoviče bylo pravidlem, že se svými stavbami se nedostal do center měst, ale jeho díla se vždy obrací k přírodě a mistrovsky s ní rezonují.

Novoměstští už před třemi týdny vyjednávali ve slovenském městě Skalica. Nabídli Slovákům tuto myšlenku a chtějí, aby Skalica byla případně lídrem žádosti, neboť Jurkovič byl Slovák. „Pan primátor byl myšlenkou nadšený a říkal, že i kdyby do toho nešli v Polsku, tak my dvě města se pokusíme," dodává Malijovská. Na radnici nyní čekají další zprávy ze Slovenska. Mimo to se ještě Novoměstští pokusili zapojit lázně Luhačovice, kde se nachází další Jurkovičovy stavby.

Nechtějí skládat zbraně

Vše je ale teprve na startovní čáře. Podání takové žádosti, to vyžaduje přípravu minimálně na dva roky, pak další období čekání, zda ji UNESCO schválí. „Nechceme ale skládat zbraně a jdeme do toho. Pokud se nám podaří dohodnout se, že podáme žádost, musíme mít pracovní týmy z velice fundovaných lidí a odborníků, kteří nám pomohou, dají svá doporučení, aby žádost byla podložena odbornými posudky," říká Malijovská.

Zapsání památek na Seznam UNESCO je vysoce prestižní záležitostí, nedostanou se tam ledajaké památky. O zápis se lze navíc ucházet pouze jedenkrát. „Ta naděje je světýlko někde na konci tunelu, není velká. Jakmile by nás zamítli, tak už nikdy se žádostí znovu neprojdeme a dveře budou zavřené. Nebo se nám naopak otevřou," podotýká novoměstská místostarostka.

Záměr pokoušet se o vstup do UNESCO už schválili novoměstští radní a zastupitelé. Město má i souhlas majitelů památek, že může podnikat kroky k přípravě na zápis. Jakmile by o něj chtělo žádat, muselo by se na ně obrátit s další žádostí o souhlas, neboť právě pro ně by to také znamenalo povinnosti.

Co vlastně zápis mezi památky UNESCO znamená? Dojde-li k němu, světové společenství tím prohlašuje, že je to cosi na celém světě výjimečné a jedinečné, co je společným dědictvím a co je nutno chránit. „Památky UNESCO jsou také velkou učebnicí dějin kultur, jsou důkazem nádherné rozmanitosti a v mnoha zemích také vlajkovými loďmi péče o kulturní dědictví," uvádí třeba sdružení České dědictví UNESCO, které spojuje obce a města České republiky, na jejichž území se nachází památka zapsaná na seznam UNESCO.

Je-li památka na seznamu, znamená to i záruku výjimečnosti a kvality v oblasti turismu. Turisty více láká k návštěvě a je to velká příležitost pro rozvoj cestovního ruchu a navazujících služeb. „Cestovní ruch je odvětví průmyslu a byl by to úžasný přínos pro Nové Město, pro pracovní příležitosti, dotklo by se to řady obyvatel. Přineslo by to více návštěvníků do restaurací, do sektoru služeb, zámek by byl více navštěvován, měl by více peněz na opravy… Vše je to provázané," vysvětluje novoměstská místostarostka.