Renomovaný advokát Milan Hulík považuje takový postup státního orgánu za nepřijatelný: „Tady je jednoznačné právo na informace. Jde o jednoznačně chybný postup, zlovůli a šikanu ze strany úředníka, který odmítl studii vydat. Je tu totiž zákon o poskytování informací, který přístup k takovým materiálům zajišťuje," dodal Hulík. Je však nutné dodat, že i když se stavebník nakonec ke klíčovému dokumentu dostal, stalo se tak až dlouho potom po tom, co bylo na jeho dům vydáno stavební povolení. A do něj si už ochranáři stačili prosadit zákaz, že dům nesmí být ze srubového dříví.

Dokumenty, které má Deník k dispozici dokazují, že stavební povolení začalo platit 18.června 2013. Ale až teprve 31.července, si mohl Leoš Mallat přečíst, podle čeho ochranáři srub zakázali. Studiem materiálu však zjistil, že argumenty ani činy ochranářů nejsou v souladu se studií docenta Vorla. A že studie stavbu srubu ve Slavném nijak nevylučuje. „Už dávno mi začalo být jasné, že pokud nepřistoupím na požadavky ochranářů, kteří nečekaně obrátili, a stále své požadavky stupňovali, tak nebudu stavět nikdy. A budu se moci rozloučit i s osmi sty tisíci korunami, které jsem na počátku, v dobré víře, do svého snu o stavbě srubu vložil. Tak jsem souhlasil s omezeními, které si do stavebního povolení prosadili. Když jsem ale zjistil, co ve skutečnosti ve studii docenta Vorla je, tak jsem se rozhodl to nevzdat. Necouvnu přece před někým, kdo mění názory, jak se mu zlíbí a jeho požadavky jsou pouze subjektivní. Nemají totiž oporu v žádné vyhlášce a ani v zákoně," říká Leoš Mallat.

Paní vedoucí Heinzelové musím důvěřovat, říká ředitel AOPK

RNDr. František Pelc - ředitel AOPK ČR.Tomu, že SCHKO Broumovsko odmítla vydat klíčový materiál, podle kterého srub Leoše Mallata zamítla, odmítá uvěřit František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), která činnost Správ chráněných krajinných oblastí po celé ČR řídí.

Správa od té doby, co se rozhodla srub Leoše Mallata nepovolit, tak stále argumentuje materiálem docenta Vorla. A oni tvrdí, že v tom materiálu je napsáno, že sruby nesmí v oblasti SCHKO Broumovsko stát, protože nejsou původní stavbou. Kromě toho, že v tom mezidobí, co se se stavebníkem přeli, tak zatím těch srubů vyrostlo několik, A stavebník chtěl studii docenta Vorla vidět. Oni to ale odmítli s tím, že je to jejich interní materiál. Považujete to za správný postup?
Mám informaci, že mu ho neodmítli dát.. Mají pouze jeden fyzicky v ruce. Takže dali k nahlédnutí na místě a z ruky nedávali.

A kdo vám řekl, že ten dokument neodmítli dát?
Učinili jsme dotaz na vedení SCHKO.

Takže paní vedoucí Heinzelová vám to řekla…?
Pakliže paní vedoucí, je tam vedoucí, tak já se o ni musím opírat jako o zodpovědného člověka a důvěřovat ji. Prostě neměla důvod vám to neukázat, ale nepůjčuje se to.

Ne mě, ale stavebníkovi…
Tak stavebníkovi.

Jak si tedy vysvětlujete, že stavebník musel využít právních služeb advokáta, aby na základě Zákona o poskytování informací, po roce a půl, ze Správy ten dokument dostal?
To jsou dva rozdílné příběhy, že jo?

No to jsou…
No tak pak se to asi nějak zkopírovalo a dostalo do elektronické podoby…

A rok a půl myslíte, že to kopírování trvalo? (SCHKO vydala dokument do tří dnů od zásahu advokáta, POZN. redakce)
Počkejte, to tak jako úplně není… Když by každý stavebník chtěl materiál nakopírovat, tak ten spis není úplně tenký, tak to by jsme asi statisíce stránek kopírovali, aby si to lidi nosili domů.

Já si myslím, že vzhledem k tomu, že si stavebník musel najmout právníka, a dostal ten materiál až potom, po roce a půl, tak vás asi paní Heinzelová informovala nepravdivě?
Já jsem u toho jednání nebyl…

Ale ten úkon toho právníka, asi mluví za vše, když si ho stavebník najme?
Já mám informaci, že úřad neodmítl.

Jiří Máslo