VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ochranáři: Podobu staveb schvalujeme podle odborné studie

Broumovsko - Povážlivé trhliny dostává způsob, jakým Správa Chráněné krajinné oblasti (SCHKO) Broumovsko rozhoduje o tom, jaké stavby na území CHKO Broumovsko povoluje. Jedním z častých důvodů, proč se stavebníky pře, je její odpor ke srubům.

19.12.2014
SDÍLEJ:

SRUB V PETROVIČKÁCH, postavený firmou Haniš, ochranáři povolili. Stavba vpravo i vlevo těsně sousedí s roubenkami. Další srub, o pět desítek metrů dál, už ale ochranáři zakázali. Foto: Jiří Máslo

Na jedné straně jich na svém území povolila už celou řadu. Na straně druhé se již třetím rokem pře se stavebníkem Leošem Mallatem, kterému srub v lokalitě Slavný v Suchém dole na Broumovsku zakazuje. A to přesto, že s ním nejdříve souhlasila. Svůj zákaz přitom opírá odbornou studii docenta Ivana Vorla. Ten se však odmítá ke správnosti jejího postupu vyjadřovat.

Srub nevadí, řekli původně ochranáři

Vše začalo v roce 2007, kdy ochranáři Leoši Mallatovi sdělili, že se srubem nemají problém. A nechali ho zařizovat všechny náležitosti. Začal proto jednat s úřady, objednal architektonické studie a čekal, až majitel pozemků, kde má srub stát zajistí, aby pozemky byly použitelné jako stavební. Když v roce 2011 přišel s tím, že má vše potřebné a může začít stavět, ochranáři obrátili. Srub označili za nepůvodní stavbu a začali tvrdit, že na území SCHKO Broumovsko nepatří. Prý o tom hovoří studie docenta Ivana Vorla, kterou se při rozhodování řídí. Stavebník však brzy zjistil, že stavby srubů na svém území povolují a jejich argumenty nesedí. Přestal proto jejich zákazy respektovat.

Přesvědčení stavebníka, že argumentace ochranářů nemá se „studií docenta Vorla" mnoho společného, přišlo brzy. K závěru, že není něco v pořádku, dospěl už ve chvíli, kdy se začal zajímat o to, proč v lokalitě Maršov nad Metují stojí dokonce celá srubová zástavba. To je přitom v rozporu s tím, co mu ochranáři tvrdili a jak proti jeho srubu argumentovali. Tím spíš, když vedoucí SCHKO Broumovsko Hana Heinzelová sruby veřejně odmítá a tvrdí, že na území SCHKO Broumovsko nepatří, jelikož narušují ráz krajiny.

Ještě silněji se přitom proti srubům vymezila 11.10. 2013, kdy v rozhovoru pro Deník reagovala na záměr Leoše Mallata postavit srub na Slavném: „Chce srubovinu… Na to já mám jednoduchou odpověď. Chce-li někdo umísťovat kanadský srub, nechť ho umísťuje do Kanady," prohlásila Heinzelová.

Stačí se však podívat, jaké domy ochranáři na území SCHKO Broumovsko povolují. Například v lokalitě Maršov nad Metují stojí se souhlasem ochranářů hned čtyři srubové stavby. Z toho dvě slouží dokonce jako penziony. Stavby vybudovala královéhradecká firma Haniš a u penzionů „Karolínka a „Metuje" se dokonce veřejně chlubí, že jde o kanadské sruby: „Kanadský srub byl postaven na samém konci poklidné vesničky Maršov nad Metují," láká k návštěvě srubu. Stejnou informaci najdete i na webových stránkách patřících ke srubu Metuje: „Stavba celoročně obyvatelného kanadského srubu se nachází v CHKO Broumovsko v malebném maršovském údolí, nedaleko vstupní brány do Adršpašských a Teplických skal," píše se na internetových stránkách propagujících srub Metuje.

Srubové penziony v nejpřísněji chráněné zóně SCHKO Broumovsko stojí, přestože ochranáři tvrdí, že patří do Kanady. A kdo stavbu srubů povolil? Samozřejmě SCHKO Broumovsko v čele s vedoucí, která má tato rozhodnutí v pravomoci. Jde přitom o stejnou osobu, která sruby veřejně označuje za zcela nevhodné pro území SCHKO Broumovsko a posílá je do Kanady. A jak to Hana Heinzelová, vedoucí SCHKO Broumovsko vysvětluje? V době, kdy firmě Haniš výstavbu srubových penzionů povolila, prý už jeden srub v Maršově nad Metují stál. A k jeho výstavbě vydal povolení ještě její předchůdce v čele broumovské „Správy". V rozhovoru pro Deník z 11.10. 2013 tak přenáší veškerou odpovědnost právě na něj: „Takže ty věci se vyvíjejí a nebudeme říkat, že každý správní úřad, rozhodl vždy úplně správně," kritizovala rozhodnutí svého předchůdce.

Když však měla vysvětlit proč Leoš Mallat na území SCHKO Broumovsko stavět srub nesmí a developer může, a to díky jí vydanému povolení, k věci dodala: „Nehledejme za tím žádný úmysl, hledejme v tom spíš dobovou konsekvenci. A první srubová stavba postavená v Maršově, je z doby před rokem 2005, což bylo za minulého vedení," dodala.

Proč tedy Heinzelová „kopíruje" rozhodnutí z minula, které sama označuje za špatné a jde tím i proti vlastnímu přesvědčení? „My prostě musíme, podle správního řádu, rozhodovat v obdobných případech shodně," hájila se v říjnu 2013 Heinzelová.

Drží se SCHKO správního řádu?

Zda se SCHKO Broumovsko drží správního řádu a „rozhoduje v obdobných případech shodně", o tom někteří stavebníci pochybují. Kromě lokality Maršov nad Metují totiž existují i další příklady srubových novostaveb. Firma Haniš totiž uspěla u úřadu se srubem například v Božanově, kde před tím žádný jiný nestál. A nebylo tedy nutné, z hlediska dodržení správního řádu, žádný další povolit. S další srubovou prvostavbou měla firma Haniš úspěch i v Petrovičkách. Tam srub navíc sousedí i s roubenkami. Pokud připomeneme tvrzení, že sruby narušují ráz krajiny a na území CHKO Broumovsko nepatří, může překvapit například postoj ke srubu v Petrovičkách, se kterým SCHKO problém neměla: „Místo stavby je situováno v pohledově exponované části obce, kde je již z části realizována nová zástavba vycházející z charakteru dochované venkovské zástavby. Navržený objekt svým hmotovým uspořádáním a barevným provedením respektuje výše popsaná kritéria ochrany krajinného rázu," píše Hana Heinzelová v červenci 2007 v souhlasném stanovisku ke zmíněné srubové stavbě.

Z toho mělo jít logicky dovodit, že když podle SCHKO srub v Petrovičkách stát může, je pro něj i tato lokalita vhodná. A pokud vedoucí SCHKO Broumovsko v minulosti argumentoval tím, že tam kde stojí jeden, je dle správního řádu nutné povolit i další sruby (Případ Maršova nad Metují, pozn. redakce), nemůže být problém postavit i v Petrovičkách další sruby.

Ke stejnému názoru dospěla zřejmě i majitelka nedalekého pozemku Jana Jirásková, která si chtěla srub postavit jen pár desítek metrů od toho, který SCHKO Broumovsko povolila. Jak uspěla? Povolení nedostala!

„Srub měl stát jen asi pět desítek metrů od toho mého," říká majitel domu David Novotný. „Já i paní Jirásková jsme automaticky předpokládali, že s povolením jejího srubu nebude problém, když ten můj stojí jen kousek dál. Jak jsem ale později zjistil, postavit srub jí zakázali," potvrdil David Novotný.

„Ochranáři mi sdělili, že zdejší kraj je roubenkářský. A sruby sem rozhodně nepatří," říká Jana Jirásková. „Konkrétně argumentovali tím, že jim až tolik nevadí kulaté trámy, ale přesahy kulatých trámů v rozích, což jsou typické znaky srubové stavby. To, že mi srub zamítli, bylo pro mě obrovské zklamání. Nechápala jsem totiž, proč srub pár desítek metrů od nás stát může a my ho postavit nesmíme," dodala. Jana Jirásková se rovněž podivuje nad tím, proč mohou stát sruby i jinde na území SCHKO Broumovsko.

„Další obrovský srub stojí hned ve Velkých Petrovicích, jichž jsou Petrovičky součástí. A další čtyři sruby povolili ochranáři v Maršově nad Metují. Postup úředníků SCHKO Broumovsko si nedokážu vysvětlit," kroutí hlavou žena.

Je důležité, kdo sruby postaví?

Mělo snad zamítnutí stavby srubu nějakou souvislost i s tím, kdo srub staví? Srub stojící pět desítek metrů od místa, kde chtěla stavět paní Jirásková, postavila opět firma Haniš. Srub paní Jiráskové měl ale stavět jiný dodavatel: „U „Haniše" jsme se byli podívat nejdřív. A bavili jsme se o rozměrech i o ceně. Ale tam jsme se nedohodli. Pak jsme oslovili jinou firmu, kde nám dělali i projekt," sdělila Jana Jirásková.

Měla tak stejný problém, jako stavebník Leoš Mallat, který srub buduje na Slavném. „Když měla můj srub stavět firma Haniš, ochranáři s ním neměli problém. Mám to i písemně. Když jsem se asi po třech letech rozhodl pro jinou firmu, protože srub od Haniše by byl drahý, začali ochranáři tvrdit, že srub je nepůvodní stavba v oblasti SCHKO Broumovsko a hned ho zakázali," potvrzuje stavebník. K tomu, že sruby Haniš ochranáři povolují, se už v minulosti odmítla firma vyjádřit.

Ministerstvo odvolání zamítlo

Na nevyzpytatelné chování a rozhodování ochranářů reagoval stavebník Leoš Mallat v odvolání, které zaslal Ministerstvu životního prostředí. Zmínil přitom nejen lokalitu Maršov nad Metují s komerční srubovou zástavbou, ale také Adršpach i Velké Petrovice, kde stojí s povolením ochranářů i další sruby. Jde přitom opět o lokality, kde dříve žádné sruby nestály.

Ministerstvo životního prostředí však žádný problém v rozhodování ochranářů nevidí: „Slavný je mimořádně hodnotná lokalita z hlediska ochrany krajinného rázu. A lokalita Adršpach a Velké Petroviče jsou taky hodnotné, ale o stupeň níže. Takže se nejedná o obdobné lokality," tvrdil Deníku Libor Hejduk, ředitel odboru výkonu státní správy královéhradeckého pracoviště MŽP, který je pod zamítnutím odvolání podepsán.

Ministerští úředníci, kteří mají činnost ochranářů ze zákona kontrolovat, však zcela ignorovali odvolání týkající lokality Maršov nad Metují, která je podle studie docenta Vorla, kterou se ochranáři při zákazech srubu Leoše Mallata zaštiťují, ve stejném pásmu ochrany, jako lokalita Slavný, kde se nachází srub Leoše Mallata. Na odvolání stavebníka tak reagovali jen z části. A způsob rozhodování ochranářů posvětili.

Zná MŽP studii docenta Vorla?

Za pozornost stojí i další argument Libora Hejduka, kterým zdůvodňuje, proč odvolání Leoše Mallata zamítl: „Vycházíme z podkladů, které v rámci správního řízení byly shromážděny. Jedním z těchto dokladů je hodnocení zpracované docentem Vorlem, který mimochodem dělá metodiky z hlediska ochrany krajinného rázu, a tak dál… Tato osoba a jeho tým uznali lokalitu Slavný jako jednu z nejhodnotnějších na území SCHKO Broumovsko. Tudíž lze celkem logicky odvodit, že nepůvodní stavba typu srubu, do této lokality nepatří," vysvětluje Hejduk.

Faktem ovšem je, že studie docenta Vorla srub jako typ stavby vhodný či nevhodný pro území SCHKO Broumovsko neřeší, jak tvrdí ochranáři. A tudíž ji ani za nepůvodní stavbu nemůže označit. Co je však ještě zajímavější, studie docenta Vorla, konkrétně v části věnované obci Božanov, srub dokonce „označuje" jako vhodný. Dočíst se to lze u fotografické přílohy, kde se nachází snímek srubu a doslova se zde píše: „Božanov současná výstavba navazující na historickou zástavbu sídla; novodobý objekt v kontextu s původní zástavbou v obci Božanov". Nikde ani slovo o tom, že by snad měl být srub v obci Božanov, nebo dokonce v celé oblasti SCHKO Broumovsko nepůvodní stavbou. A tedy sem nepatřil. Ministerský úředník Libor Hejduk, který mluví o srubu jako o nepůvodní stavbě, si tak zřejmě tvrzení ochranářů nijak neprověřil. A nestudoval zřejmě ani studii docenta Vorla, nebo si ji svérázně vyložil.

„Pokud takto přistupuje k vyřízení odvolání stavebníka úředník MŽP, který má postup ochranářů ze zákona kontrolovat, je to zarážející. Minimálně to ukazuje na velmi nedbalý přístup a neplnění povinností státního úředníka," míní Vladislav Ježek, právní zástupce stavebníka. „Zdá se, že jsme již vyčerpali všechny standardní možnosti, jak se proti šikanóznímu postupu ze strany ochranářů bránit. Věc dospěla do stádia, kdy bude třeba podat žaloby jak na postup ochranářů tak i úředníků MŽP," konstatuje právní zástupce Leoše Mallata.

Docent Vorel se odmítl vyjádřit

Špatné světlo na celý případ i na rozhodování SCHKO Broumovsko, včetně úředníků MŽP, vrhá i postoj samotného docenta Ivana Vorla, jehož studií se ochranáři i ministerstvo zaštiťují. Autor článku kontaktoval autora studie, aby se ho zeptal, jak je jím vypracovaný odborný materiál myšlen. A zda lze o studii tvrdit, že sruby považuje pro území SCHKO Broumovsko za nepůvodní stavby, která tam nepatří. Autor studie by tak mohl jasně říct, zda je jeho materiál používán správně.

Odborník na krajinný ráz docent Ivan Vorel nejprve s rozhovorem souhlasil a stanovil i konkrétní termín na 2. prosince. Pak si to ale rozmyslel: „Na rozdíl od pracovníků Správy CHKO a úředníků AOPK a MŽP já jsem soukromá osoba a proto nemám žádnou povinnost (dokonce jsou ve smlouvách běžně omezení nakládání s výsledky, které jsme předali objednateli) dále se zabývat jednotlivými kausami, které CHKO projednává," napsal Ivan Vorel v e-mailu adresovaném autorovi článku.

„Moc se omlouvám za nezdvořilost a nevstřícnost, ale nebudu Vám na Vaše písemné otázky odpovídat a ani se s Vámi v této věci nebudu setkávat, protože jsem zjistil, jak píši vpředu, že je to spojeno s konkrétní kauzou. Prosím, abyste se na mně dále ve věci krajinného rázu Broumovska neobracel," zrušil již domluvenou schůzku expert, jehož stanovisko je pro spory ochranářů se stavebníky zásadní.

Chci náhradu škody, říká stavebník

Stavebník Leoš Mallat, který už třetím rokem usiluje o smírné řešení a dokončení stavby srubu, dospěl k názoru, že zákazy ochranářů jsou neoprávněné. A jejich argumenty opřené o studii docenta Vorla zcela liché. Jeho názoru nahrává odborná expertíza společnosti JK Envi, kterou si nechal na radu MŽP vypracovat. A rovněž i neochota docenta Ivana Vorla, se veřejně ke své studii vyjádřit a objasnit její obsah.

„Do teď jsem si myslel, že přední odborník na krajinný ráz, kterým docent Vorel nepochybně je, je zároveň i nezávislá osoba pro kterou není problém, se ke své práci vyjádřit. Asi jsem se mýlil," míní stavebník. Vinu za roky se táhnoucí spory o srub, pak připisuje úředníkům SCHKO Broumovsko, kteří s jeho srubem nejprve souhlasili a až po letech ho zamítli. Situaci podle stavebníka zhoršuje i Ministerstvo životního prostředí, které nevyzpytatelné chování ochranářů neřeší. A stížnosti na jejich práci ignoruje. Stavebníkovi tak hrozí i odstranění stavby.

„Pokud nebudu moci srub dostavět, nebo by dokonce došlo k odstranění stavby, znamenalo by to, že jsem zbytečně utratil několik miliónů korun, které jsem do stavby v dobré víře investoval. V takové případě budu požadovat náhradu škody v plném rozsahu. Není totiž možné, aby úředníci rozhodovali, jak se jim zlíbí a já na to doplácel. Odmítám nést odpovědnost za jejich chování," uzavřel stavebník.

Jiří Máslo

Autor: Redakce

19.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Klára Dostálová

S prezidentem si Dostálová rozumí. Oba chtějí investovat

Ilustrační foto.

Šachisté Náchoda střety se soupeři z Jaroměře nezvládli

Nehody, zranění chodci i cyklista

Náchodsko - Kluzké a mokré silnice byly v pátek zrádné. Policisté vyjeli k minimálně sedmi nehodám a kromě toho byli přivoláni k více než desítce dalších drobných kolizí.

Dvě krátké partie čerstvého šedesátníka

Náchodsko - Známý šachista Jan Kuneš, v civilním povolání učitel cizích jazyků - angličtiny a němčiny, oslavil o minulém víkendu životní jubileum - 60 let.

Zvířátka mají také Vánoce

Jaroměř - Český svaz ochránců přírody Jaro Jaroměř v sobotu od 13 hodin pořádá v Záchranné stanici pro hendikepovaná zvířata „Vánoce pro zvířátka“.

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT