„Už sám název napovídá, že potřebují ke svému životu oba živly – vodu i souš. Jako dospělí většinu roku žijí například na našich zahrádkách, kde pomáhají při hubení některých škůdců, třeba slimáků. Na jaře se však vydávají za vodou, a tam se následně rozmnožují,“ informoval nás Jiří Spíšek, zoolog ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v Polici nad Metují.

Při svém putování však musejí tito živočichové zdolávat různé překážky, při nichž jim hrozí určitá nebezpečí. Například žáby při přechodu přes silnici mohou skončit pod koly některého z projíždějících aut. Proto ochránci přírody budují zábrany podél cest, které mají za úkol žáby ochránit.

Jedním z míst nejčastějšího přechodu obojživelníků přes komunikaci je například cesta z Bezděkova do Police nad Metují.

„Z obou stran tohoto úseku mohou řidiči spatřit velkou ceduli, která je upozorňuje na zvýšený výskyt žab. Ty zde překonávají silnici při putování do nedalekého rybníka,“ uvedl zoolog Spíšek a vysvětlil, že nainstalované zábrany z plastové fólie zamezují žábám vstupovat na vozovku.

Dobrovolníci pak žáby v kyblících s hlínou každodenně přenášejí na druhou stranu silnice, kde je vypouštějí do volné přírody. Tam jim již nic nebrání v tom, aby si šly samy tam, kam jim příroda a jejich pud velí.

Dalším - pro žáby velmi nebezpečným místem - je lokalita Pěkov – Hony s tamním rybníkem. Zde je ochranáři navádějí plastovými fóliemi do propustku, jímž bezpečně projdou pod silnicí až do blízkosti rybníka.

„Existují i jiné, méně známé lokality, kde hrozí žábám nebezpečí. Jedná se například o Teplice nad Metují, kde přecházejí v hojném počtu na dvou místech – U Rybárny a v blízkosti základní školy,“ uvedl Jiří Spíšek a dodal, že právě žáci ze zdejší základní školy v minulých letech ochranářům přírody s přenášením žab přes cestu hodně pomáhali.

Na cestu se vydávají většinou v noci

Žáby se vydávají za vodou spíš v noci. Za noc jich může projít až několik stovek. Ochranáři je při přenášení počítají, aby měli přehled o aktuálních počtech.

Velkou zajímavostí je, že každá žába si pamatuje přesné místo, na kterém se narodila. A právě na toto místo se při svém jarním putování snaží vrátit, aby zde nakladla vajíčka.

„Žáby se dožívají zhruba deseti až patnácti let. Samičky každým rokem nakladou do vody desítky až stovky vajíček,“ uvedl zoolog Spíšek. Za několik dnů až týdnů po nakladení vajíček se začínají líhnout larvy – pulci. Postupným vývojem pulcům zaniknou žábry a ocásek, a namísto toho se jim začnou vyvíjet nožičky a plíce. Z pulců se stávají malé žabky, jež přecházejí do druhé životní fáze - stěhují se na souš. Odtud až dospějí, se opět na jaře vrátí klást svá vajíčka do vody…

Jarní putování aneb hledá se žabí princ

Chráněná krajinná oblast Broumovsko připravuje akci s názvem „Jarní žabí putování aneb Pojďte s námi hledat žabího prince“, která se bude konat příští středu. Sraz účastníků je naplánován na 14 hodinu v areálu Správy CHKO Broumovsko v Polici nad Metují, odkud se půjde okolo Cihelného rybníka až k silnici vedoucí na Bezděkov, kde letos poličtí skauti instalovali plastové zábrany bránící obojživelníkům vstupovat na vozovku.

Ochranáři dovolí dívce žábu políbit

„Zájemci se dozvědí mnoho zajímavého o žabím putování, navíc se mezi žábami pokusíme objevit žabího prince. Dívka, která se našeho putování zúčastní, dostane od ochrany přírody povolení zakletého prince políbit. Když její polibek bude upřímný a prince vysvobodí, bude si ho smět vzít za muže,“ lákají poličtí ochranáři na ojedinělou žabí akci.