Iniciativa za šetrnou těžbu v CHKO Broumovsko proto uspořádala veřejný diskusní kruh, v němž mohla veřejnost vyjádřit nespokojenost nad situací, která se místních lesích aktuálně odehrává.

„Téměř 20 let jsem vedl skautský oddíl, Stěny znám velice dobře, hodně jsem toho tam naběhal spoustu dětí sem tam navodil. A je mi to fakt moc líto, co jste s tou skálou udělali,“ těžko potlačoval slzy skautský vedoucí z Broumova.

„Těžit? Ano – ale musíte s citem. Tady nejste někde, kde se to může mydlit hlava nehlava. Ubouráním skály jste podle mě nadělali velkou škodu. Když už jste ji odsekali, tak ji aspoň začistěte, ať to k něčemu vypadá. Jsem moc naštvaný, nelíbí se mi tahle honba za penězi,“ doufá, že skála na Pánově cestě byla poslední, která to takhle odnesla.

O kauze jsme již psali:

Na dvou místech u turistické Pánovy cesty v Polických stěnách se se souhlasem Správy CHKO Broumovska měnila podoba skal. Ty překážely bezeškodnému vyvezení vytěženého kůrovcového dřeva, tak musely ustoupit technice.
Odstřelená skála a dvojí metr ochranářů. Místní dostávají pokuty, lesáci výjimky

„To co vidíme v porostech dnes není určitě první ani poslední kůrovcová kalamita na Broumovsku. Obnáší pro nás hodně práce a hlídání, aby se zachránilo to nejcennější. Ale je to taky příležitost, aby se lesy zlepšily co se týče jejich stavu,“ uvedla Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko, na jejíž hlavu se snesla kritika kvůli udělení výjimky a povolení k zmiňovanému ubourání skály.

„Je to opravdu jediná cesta, která na to území vede. Je to dáno geomorfologií terénu. Fakt to jinudy dopravit nejde. Kdyby to šlo, tak bychom to udělali. Není to tak, že bychom z dlouhé chvíle vyrazili zbourat skálu. Je to opravdu výjimečná situace, protože žádné druhé problematické místo tu neexistuje. Za socialismu, kdy kůrovcový problém vyvstal, tak to státní lesy vyřešily vrtulníkem a velká většina dříví odlétla vzduchem. Ten vrtulník my bohužel nemáme.“

Petr Bláha, Benediktinská hospodářská správa Břevnov 

„Při asanaci kůrovcové kalamity se řídíme pravidly Ministerstva životního prostředí. Na základě těchto pokynů postupujeme při udělování výjimek, když se na nás obrátí vlastníci lesa s žádostí o jejich udělení,“ vysvětloval, proč se ochránci přírody rozhodli vyhovět žádosti vlastníka lesa.

Tím je Benediktinská hospodářská správa Břevnov zastoupená prokuristou Petrem Bláhou. Ten připomněl velkou kůrovcovou kalamitu na stejném místě v letech 1984 až 1987.

„Byla to kalamita, která měla počátek imisní zátěži, v kyselých deštích a do oslabených porostů se potom pustil kůrovec. Mnozí si asi pamatujete jak nad Stěnami poletovaly vrtulníky,“ ukázal snímky více než 30 let staré, které zachycovaly vrcholové partie bez stromů.

V anketě na jméno ubourané skály se sešlo několik desítek návrhů. Zvítězila Pána rána odkazující na Pánovu cestu, u níž skála stojí.
Ubouraná skála má jméno – zvítězila Pánarána před Otesánkem a Němým

„Mnozí si to již nepamatují, protože nyní když tam přijdete, tak tuto scenérii neuvidíte,“ komentoval fotografie po těžbě. „Pak se to zalesňovalo a nyní tam už roste 30letý les,“ zmínil s tím, že každá doba s sebou přináší různé technické možnosti. „Je třeba si uvědomit, že už za sebou nemáme armádu lidí ochotných pracovat v lese. Musíme používat stroje,“ připomněl Bláha, že používaná lesní technika je odrazem současné doby.

Na území lesa, které cesta zpřístupňuje, vyroste podle správce Petra Bláhy každoročně 1000 kubíků dřeva, které může být předmětem těžby.

„Je to opravdu jediná cesta, která na to území vede. Je to dáno geomorfologií terénu. Fakt to jinudy dopravit nejde. Kdyby to šlo, tak bychom to udělali. Není to tak, že bychom z dlouhé chvíle vyrazili zbourat skálu,“ přesvědčoval veřejnost Bláha, že nebylo jiné cesty. „Je to opravdu výjimečná situace, protože žádné druhé problematické místo tu neexistuje,“ ujišťoval Bláha, který připomněl, jak se s kůrovcovou kalamitou před více než 30 lety vypořádali tehdejší hospodáři. „Za socialismu, kdy kůrovcový problém vyvstal, tak to státní lesy vyřešily vrtulníkem a velká většina dříví odlétla vzduchem. Ten vrtulník my bohužel nemáme.“

Dlouholetého ochránce přírody Jana Ježek z Náchoda mrzí to, jak se mění vnímání veřejnosti role, kterou v CHKO Broumovsko má zastávat její správa.

Na dvou místech u turistické Pánovy cesty v Polických stěnách se se souhlasem Správy CHKO Broumovska měnila podoba skal.
Pro ubouranou skálu, která musela uhnout lesní technice, hledají jméno

„Uvědomuji si, že ta probíhající kalamita je bezprecedentní, a že v běžných hospodářských lesích není jiné cesty, než to vyřešit pomocí těžké techniky. Z mého laického pohledu ta skála byla odsekána jenom proto, aby se tam dostala větší technika, a náklady na těžbu tak byly nižší. Velmi obtížně se proto srovnávám s faktem, že nejhezčí místo soutěsky bylo odsekáno proto, aby tam projela technika, když zároveň vím, že před 30 lety tam technika projela taktéž,“ připomněl, a neodpustil si okomentovat nesmyslnost argumentu, že se skála pohnula.

Na dvou místech u turistické Pánovy cesty v Polických stěnách se se souhlasem Správy CHKO Broumovska měnila podoba skal. Ty překážely bezeškodnému vyvezení vytěženého kůrovcového dřeva, tak musely ustoupit technice.Na dvou místech u turistické Pánovy cesty v Polických stěnách se se souhlasem Správy CHKO Broumovska měnila podoba skal. Ty překážely bezeškodnému vyvezení vytěženého kůrovcového dřeva, tak musely ustoupit technice.Zdroj: Deník/Jiří Špreňar

„Nedělejte z nás hlupáky. Skály se samozřejmě mohou pohnout, ale probíhá to úplně jinak. Neumím si představit co by se dělo, kdyby horolezci odsekali kousek skály nebo my speleologové jsme rozšířili vchod do nějaké jeskyně,“ uvedl příklad „penzionovaný“ horolezec a aktivní speleolog, který stále vnímá Správu CHKO Broumovsko jako důležitou instituci.

„Vůbec si neumím představit, jak by to rady vypadalo, kdyby se to tady dalo v plen developerům, ale některá rozhodnutí správy se před veřejností strašně obtížně obhajují,“ uvedl Ježek a požádal veřejně zástupce správy, aby podobná rozhodnutí pečlivěji zvažovali a postupovali co nejcitlivěji.

Na dvou místech u turistické Pánovy cesty v Polických stěnách se se souhlasem Správy CHKO Broumovska měnila podoba skal. Ty překážely bezeškodnému vyvezení vytěženého kůrovcového dřeva, tak musely ustoupit technice.
KOMENTÁŘ: Kdyby vrtulníky nahradili andělé, nemuseli osekat skálu

Debatovalo se i o přístupech ke skalám napříč staletími. To, že se do skal naposledy tesalo za benediktinů, odmítla vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.

Na dvou místech u turistické Pánovy cesty v Polických stěnách se se souhlasem Správy CHKO Broumovska měnila podoba skal. Ty překážely bezeškodnému vyvezení vytěženého kůrovcového dřeva, tak musely ustoupit technice.Na dvou místech u turistické Pánovy cesty v Polických stěnách se se souhlasem Správy CHKO Broumovska měnila podoba skal. Ty překážely bezeškodnému vyvezení vytěženého kůrovcového dřeva, tak musely ustoupit technice.Zdroj: Deník/Jiří Špreňar

„K úpravám důležitých lesních svážnic dochází. Toto rozhodnutí, které vás tak zaujalo, je jedno z řady – i když to běžné rozhodnutí není,“ připomíná Hana Heinzelová výjimku, která umožnila rozšířit průjezd tzv. Železnými vraty na Kraví horu v délce cca 20 metrů v roce 1996.

„Běžně se v rámci údržby lesních cest na území národních přírodních rezervací povoluje odsekání skal, které znemožňuje starou lesní cestu využívat současnou technologií. Tak jako se cesty dláždí, tak se musí také někdy rozšířit nebo se na nich musí upravit odvodnění. Všechny ty kameny, které zpevňují cesty tam nepřijely z Hornbachu,“ dodala Heinzelová.