Jakých dopravních prostředků jste v Africe využívali? Martin L.
Od letadel, přes autobusy, autobusky, autobusíčky „Daladala“, což je mikrobus pro sedm lidí, ve kterém jezdí klidně až dvacet pět osob. Jezdili jsme ještě dalšími dopravními prostředky, ale hlavně na kole. Bicykl jsme si k všeobecnému údivu koupili nový, stál v přepočtu asi 1500 korun a nechali jsme ho pak ve škole k využití.

Jací jsou školáci v Africe, například oproti Česku? Jaký byl nejsilnější zážitek z africké mise? Helena Bauerová
Seznámili jsme se koordinátorem Peterem Johnem, který shání prostředky pro školu v Mto wa Mbu se sirotky. Když se děti v Tanzánii dostanou do školy, mnohem více si jí váží, protože pro ně není tak finančně dostupná. Jinak jsou stejní jako všude na světě.

Ukázali vám místní obyvatelé některé ze svých tradic? Co vás nejvíce překvapilo nebo udivilo? Milan
Co se týká tradic, které předváději turistům, tak těm jsme se raději vyhýbali. Je to spíše show za peníze. Trápilo nás, že Masajové ztrácí svoji identitu a místo vítání například natahují ruku pro peníze.

Jak se na tuto akci tvářily vaše rodiny? Podpořily vás? Co nejvíce potěšilo děti, když jste se vrátili – přivezli jste jim domů nějaké dárky? Lenka Novotná
Rodiná nás podpořila. Vincenzova čtyřletá dcera dokonce nabalila dárečky pro děti. Pomáhali nám při festivalu a pouštějí nás do Afriky :-). Určitě je nejvíce potěšilo, že jsme se vrátili a relativně zdraví.

Rád bych se zeptal, jak vám třeba chutnala jejich strava a jestli jste ochutnali to mléko s krví či jiné jejich běžné jídlo a pití, ke kterému se Evropan jen tak nedostane… Přivezli jste třeba těm dětem nějaké sladkosti - jak se na to tvářily??? Vašek
Bonbónů jsme dětem do Afriky přivezli nekolik kilogramů a také propisovací tužky. Jídla jsme jedli místní a byla opravdu vesměs vynikající, ale mléko s krví jsme neochutnali. Po celou dobu pobytu jsme nepoznali žádné pálení žáhy, a jen co jsme přijeli domů je to zpět. Jedli jsme hodně ovoce, rýže a luštěnin. Ovoce je všudypřítomné – například v jedné části Tanzánie se pěstuje na osmdesát druhů banánů.

Když tu čtu o těch nemocech a o tom, že převážná část rodičů těch dětí ve vesnici zemřela na AIDS, nezvažujete tam poskytnout pomoc ještě v tomto směru? Lepší lékařská péče, prevence, léky…?? Nebo se soustředíte hlavně na tu školu?? Děkuji za odpověď. Lenka Příhodová
V současné době se plánuje stavba nemocnice v Mto wa Mbu. Našli jsme již dva pozemky pro výstavbu nemocnice, ale to je výzva do dalších let.

Měli jste jako kluci sen navštívit černý kontinent? Tomáš Vokoun, Jaroměř
Georgo: Já jsem takový měl od malička. Vincenzo: Já jsem chtěl prostě jen někam vyjet a už jsem tam zůstal – koupil jsem si tam pozemek a chci si tam postavit dům :-)

Registrovali místní obyvatelé, že je v Africe v poslední době tak trochu víc rušno? Vědí co se dělo v Egyptě či nyní v kolem Kaddáfího?
Vědí, co se děje, ale je to pro ně příliš daleko, mají svoje starosti. Ve větších městech jako je Arusha, Dar es Salam a Dodoma, jsou více informováni.

Co místní obyvatelé vědí o zemi, ze které jste za nimi přijeli? Vědí vůbec něco? Zajímali se odkud jste?
Všichni znají naše fotbalisty. Čecha, Rosického, Baroše a další. Sledují anglickou ligu ve vesnické hospodě v televizi. Sedí jich tu 100 i 150 lidí a každý kdo přijde zaplatí vstupné – přibližně pětikorunu.

Pánové, chystáte se podobnou akci zopakovat ??? Bude se takový hudební festival na pomoc africkým dětem opět pořádat? Libor
Předpokládáme že ano. Během našeho pobytu v Africe se již přihlásilo několik kapel, které chtějí bez nároku na honorář podpořit náš další projekt „Nasajem s Masajem“. Ten podpoří internátní školu v Mto wa Mbu (Komáří vesnice), kde je nyní přes sto dětí, jejichž rodiče zemřeli převážně na AIDS. Po návštěvě této školy se nám to zdá jako nejlepší místo pro další pomoc. Víme, že je tam třeba postavit kuchyň, dokončit toalety a nakoupit skříně na oblečení.

Rád bych se zeptal, jak vás napadlo se do takové akce pustit a zda jste předem s tou africkou školou nějak spolupracovali?? Petr
Tanzánii jsme původně navštívili jako turisté - jeli jsme za zvířaty, našli jsme tam skvělé lidi :-) Podpořit školu jsme se rozhodli při naší první návštěvě až tam. Na majitele a stavitele školy Meshaka Zakariu nás navedl Jan Skořepa (Big John). To je malíř a jediný žák Zdeňka Buriana a do Tanzánie jezdí již 18 let. Čerpá inspiraci pro své obrazy. Je otcem myšlenky a prvním sponzorem stavby masajské školy v této oblasti. Dalším velkým přispěvatelem je Josef Žid z Broumova a dalších několik Čechů. Díky nim je škola před otevřením. Nezávazně jsme slíbili Meshakovi před odjezdem, že se pokusíme získat peníze na dostavbu školy. A protože je Georgo muzikant, tak jsme uspořádali tento charitativní koncert, jehož výtěžek šel kompletně celý na dostavbu školy.

Dobrý den, byli jste v Africe poprvé? Nebo jste již tuto zemi navštívili dříve a tak jste se tam rádi vrátili navíc s pomocí? Kolik dětí jste tam chěli adoptovat :-) ? Pavla
Oba jsme byli v Africe celkem popáté, ale v Tanzánii podruhé. Výborně se nám vracelo a těšili jsme se na naše společné zmámé, které jsme při poslední návštěvě poznali v několika koutech Tanzánie (Mto wa Mbu, Arusha, Moshi, Tanga). Nejradši bychom adoptovali všechny děti, ale nakonec Geogro sponzoruje jednu masajskou dívku na škole, kde se učí šít a angličtinu.

Hezký den, udělali jste opravdu super věc a děti musely být nadšené! Ráda bych se takové akce také někdy zúčastnila - pokud ji budete opakovat, je možné se nějak připojit? Co by to obnášelo? Jana
Zúčasní se každý, kdo příjde na naši akci. Pokud se chce aktivně osobně zúčastnit, pomoc neodmítáme. Co by to obnášelo? Je to hlavně pomoc při pořádání hudební akce. Jinak záleží na domluvě, například přes facebook: VincenzoGeorgo.

Mohla bych se zeptat, jak jste se tam s domorodci domluvili?? A ještě - na kdy se chystá další festival „Nasajem s Masajem“? Děkuji za odpovědi! Kája
Vincenzo: Já jsem se domluvil anglicky. Georgo: Já svahilsky – učím se. A jinak rukama a nohama… Co se týká festivalu, vypadá to na konec léta, ale ještě upřesníme na facebooku a v Deníku.

Dobrý den,co cizokrajné nemoci? Nepřivezli jste si nějaké z Černého kontinentu? Milan
Vincenzo: Já jsem si přivezl nějaké parazity v trávícím ústrojí. Po deseti dnech byl měl být ale vyléčen. Georgo: Já jsem oproti loňsku v pořádku :-). Při minulé návštěvě Afriky jsem při poranění nohou „posbíral“ v potoce nějaké streptokoky a nechtělo se to hojit.