Stejný osud jako Evu Němečkovou může potkat dalších čtyřicet obyvatel ulice. „Byla jsem na schůzi s radními, ale že by mohlo dojít k našemu vystěhování, je pro mě novinkou,“ uvedla Němečková. Doufá, že tato situace nenastane a pokud ano, požádá o náhradní bydlení pro svou rodinu.
Starostka Nového Města Bronislava Malijovská tvrdí, že na tuto krajní možnost obyvatele domů v Nádražní ulici upozornili. Míní však, že vystěhování je nepravděpodobné. Pohybu skal podle ní zabrání jejich zpevnění. Na to však nemá městská kasa dostatek peněz. Radnice proto chce potřebných jedenáct milionů korun získat z fondů Evropské unie. „Před čtrnácti dny jsme podali žádost a nyní čekáme, zda peníze získáme,“ řekla starostka.“

Budou se stěhovat? Nikdo netuší

Čtyři desítky obyvatel Nádražní ulice žijí v nejistotě. Jejich domy stojící na opuce ohrožuje pohyb skalního podloží. Pokud se skály nezpevní, budou se muset stěhovat.


„Dospěli jsme k závěru, že musí dojít k jejich zpevnění. Nebezpečí jejich zřícení je reálné, ale zatím ne kritické. Teď nedokážeme říci, zda se tak stane za týden nebo za pět let,“ uvedl Pavel Tichý z firmy, která má monitorování pohybu opukových bloků na starosti. Dodává ještě, že stupně nebezpečnosti skal se hodnotí od jedné do pěti, přičemž číslo pět je kritickým havarijním stavem těsně před zřícením. "Již pře čtyřmi lety byly skály v Nádražní ulici ohodnoceny stupňem čtyři a stav skal se nadále zhoršuje a bude zhoršovat."


Radnice s opravou počítá co nejdříve a chce na ni sehnat peníze z fondů Evropské unie. „Pokud je nedostaneme, obrátíme se ještě na Královéhradecký kraj nebo znovu na Unii. V krajním případě dojde i k vystěhování obyvatel,“ připustila starostka.


Někteří nájemníci tvrdí, že tuto informaci slyší poprvé. „Že jsou skály ve špatném stavu víme už hodně dlouho. Dokonce se kdysi šuškalo, že by mohlo dojít k vystěhování, ale poté to nějak vyšumělo,“ uvedl jeden z nájemníků městského domu. Nechtěl však být jmenován, aby neměl trable s úředníky. Za posledních několik let se stav skal zhoršil, což podle nájemníků bylo vidět už od pohledu. „Sem tam se skála začne drolit a pod její stěnou jsou vidět kusy odpadlého kamene,“ říkají a doufají, že je radní budou včas informovat o dalším dění.


„Zatím jsme nevypracovali plán na vystěhování obyvatel z postižených domů, pokud se nám peníze na opravu skal nepodaří získat. S touto možností nepočítáme,“ řekla starostka. Dodává ale, že ubytovací místa pro takovou situaci existují.


Že neexistuje žádný náhradní plán související s vystěhováním, je udivilo. „To bych brala jako samozřejmost,“ dodala jedna z obyvatelek ohrožených domů.

Opuku navrtáme a poté ji ukotvíme, říká odborník

Chomutov/Nové Město nad Metují/ Co způsobilo pohyb opukových bloků pod domy v Nádražní ulici v Novém Městě nad Metují? Příčin může být celá řada, většinou se různý vlivy sčítají. „K pohybu skal dochází především kvůli změnám teploty, ale dalším faktorem je cirkulace vody díky podzemním pramenům. Skály z opuky rozrušují i kořeny rostlin,“ vysvětlil Pavel Tichý z chomutovské firmy, která se monitoringem skal v Nádražní ulici zabývá.
Na skalách jsou rozmístěná čidla, a ta zaznamenávají jejich pohyb. „U tří případů jsme zjistili, že došlo k nevratným změnám. Ve skále vznikají trhliny, rozšiřují se a oddělují tak skalní pilíře od skály,“ uvedl Tichý. Postupu trhlin je pak podle něj třeba zabránit zpevněním skály.


Na to je zpracována projektová dokumentace. „Nejdříve se skály očistí od zvětralých částí a od vegetace. Poté se ukotví. To znamená, že se do nich navrtají šikmé nebo vodorovné díry, do nichž přijdou ocelové pruty, takzvané kotvy. Ty se potom napínají. Jako další příjdou na řadu podezdívky. V tomto případě jsou navrženy betonové pilíře. Pokud vše půjde podle plánu a začneme letos na jaře, mohly by skály být na podzim zpevněny,“ tvrdí Tichý

Příloha: Závěrečná zpráva firmy, která prováděla monitorování skal:

1.1. Interpretace naměřených dat, závěry a doporučení

Znaměřených hodnot a zprůběhu deformačních křivek vporovnání svývojem teplot okolního prostředí a změn vydatností pramenních vývěrů je patrné, že zaznamenané pohyby skalních pilířů jsou závislé na vývoji klimatických poměrů (teplota, srážky, infiltrace srážkových vod). Výkyvy deformací se pohybují vřádu desetin milimetrů.

Na základě podrobné analýzy naměřených dat byla zjištěna existence nevratných pohybů (pokles a vyklánění) u skalních pilířů SP1, SP2, S3 a SP4 (SP5) (viz kap. 4.5.). Analýza dat pomocí numerických metod potvrdila zjištění ve zprávě ČGS (Zvelebil 2006), že u skalních objektů SP1 - SP4 (SP5) dochází nerovnoměrně včase knevratným poklesům a vyklánění.

Hydrogeologická měření (průběhu křivek – výrazné kolísání vydatností pramenních vývěrů PR1 a PR2) provedená na lokalitě vrámci monitoringu potvrdila závěry zpředchozích etap - proudění podzemní vody ve zkoumaném skalním masivu je přímo závislé na intenzitě a četnosti atmosférických srážek. Poměrně kráká doba zdržení podzemních vod vhorninovém masivu se velmi nepříznivě projevuje na celkové stabilitě horninového masivu (působení hydrodynamického vztlaku, intenzivní vymývaní puklin a trhlin, vznik dutin, zamokření paty skalního svahu a její destabilizace). Proudění podzemních vod je na lokalitě velmi nepříznivě ovlivněno dotací antropogenních (odpadních a balastních) vod do puklinového systému.

Na základě výsledků monitorovacích prací spřihlédnutím ke skutečnostem zjištěných analýzou naměřených dat pomocí numerických metod, doporučujeme MěÚ Nové Město nad Metují provést následující opatření.

- Přistoupit krealizaci sanačního zásahu, kterým by byla zajištěna stabilita skalní stěny alespoň vrozsahu pílířů SP1 – SP4, tzn. vtěch částech skalního defilé, kde byly identifikovány nevratné projevy nestability.

- Co nejdříve provést:

1) sanaci (očištění) skalního defilé od zvětralé horniny za pomoci horolezecké techniky.

2) Vrámci sanace provést zpevnění základů garáže a kůlny založené na SP1, SP2 a SP3. Základy se propadají do trhlin mezi pilíři a mohlo by dojít ke zřícení zadních stěn objektů (viz fotodokumentace).

3) podchycení pramenních vývěrů PR-1 a PR-2 a odvést vyvěrající podzemní vodu od úpatí skalních pilířů dle Projektu stabilizace skalní stěny (Petera 2004).

Vzhledem kuvedeným závěrům dále doporučujeme pokračovat v provádění pravidelného monitoringu vdosavadním rozsahu až do vlastní realizace sanačního zásahu. Na něj by měl potom dále navázat kontrolní monitoring během vlastní sanace aověřovací monitoring po ukončení sanačních prací pro ověření účinnosti provedeného zásahu. Ověřovací monitoring navrhujeme provádět po dobu 3 let od ukončení sanace ve sníženém rozsahu (snížení četnosti snímání pohybů, vyhodnocení provádět za delší časové období – cca 1x za 2 roky).





VChomutově 10.01.2008 Mgr. Pavel Tichý